Verze z 8. 11. 2017, 20:27 editovat Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací m →‎Související články: provázání čl značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 1. 2018, 18:08 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 552 editací úpravy hesla Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| jméno = Lichtenštejnové <br /> (Liechtenstein) \| znak = Coat_of_arms_of_Liechtenstein.svg \| znak velikost = ~~100px~~150px \| popisek = \| země = České království, Rakousko-Uhersko, Lichtenštejnsko Řádek 20: [[Soubor:Valtice castle.jpg\|thumb\|220px\|Zámek [[Valtice]], hlavním sídlo rodiny Lichtenštejnů do roku 1945]] '''Lichtenštejnové''' (či německy ''~~Liechtensteinové~~(von) Liechtenstein'') je knížecí rod panující v [[Lichtenštejnsko\|Lichtenštejnsku]] a vlastnící další značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě. Pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy\|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa\|Střední Evropě]]. Okolo roku [[1136]] byl poprvé zmíněn [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]] Podle časopisu Forbes je kníže Hans Adam nejbohatším evropským panovníkem. Forbes odhaduje majetek na 4,5 miliard dolarů. Lichtenštejnové vlastní v Rakousku asi 15000 hektarů pozemků. Řádek 37: == Význačné osobnosti == [[Soubor:Hamu.JPG\|thumb\|[[Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí)]] na pražském [[Malostranské náměstí\|Malostranském náměstí]] (dnes budova [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze\|HAMU]])]] Mezi významné členy rodu patřil [[Karel I. z Lichtenštejna\|Karel z Lichtenštejna]], který roku [[1599]] konvertoval ke [[římskokatolická církev\|katolictví]], o  devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno [[Opavské knížectví\|Opavské vévodství]]. Patřil k nejvýznamnějším oporám trůnu a v době [[České stavovské povstání\|českého stavovského povstání]] stál pevně na straně císaře [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinanda II.]] Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách a získal [[Krnovské knížectví]]. Stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce, údajně však byl také ten, kdo snížil původní počet odsouzených. Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s [[Albrecht z Valdštejna\|Albrechtem z Valdštejna]], [[Pavel Michna z Vacínova\|Pavlem Michnou z  Vacínova]], [[Jan de Witte\|Janem de Witte]] a [[Jakub Baševi z Treuenburka\|Jakubem Baševim]]), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. „dlouhou minci“), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v roce [[1623]]. == Majetek == VVe druhé polovině 17. století spadala pod Lichtenštejny celá jedna pětina poddaných Moravského markrabství. V  Čechách, na Moravě a ve Slezsku hospodařilo na lichtenštejnských panstvích celkem 1500 poddanských rodin. Ve smyslu počtu poddaných se hned za Lichtenštejny řadili Eggenbergové, tehdy nejbohatší magnáti v  Čechách.<ref name="Vokáčová"/> Lichtenštejnská knížata dodnes patří k nejbohatším evropským šlechtickým rodům, především díky bankovnímu podnikání. Do roku [[1945]] vlastnili rozsáhlé statky i v českých zemích, především na [[Morava\|Moravě]] ([[Adamov (okres Blansko)\|Adamov]], [[Branná]], [[Břeclav]], [[Bučovice]], [[Moravská Třebová]], [[Moravský Krumlov]], [[Lednice (okres Břeclav)\|Lednice]], [[Litovel]], [[Plumlov]], [[Valtice]], [[Velké Losiny]], [[Zábřeh\|Zábřeh na Moravě]]), ve Slezsku např. [[Krnov]] a známé [[Lichtenštejnský palác (Olomouc)\|paláce v Olomouci]] a dva paláce v [[Praha\|Praze]]. [[Hrobka Lichtenštejnů (Vranov)\|Rodinná hrobka Lichtenštejnů]] se nachází ve [[Vranov (okres Brno-venkov)\|Vranově u Brna]] při tamním poutním [[Kostel Narození Panny Marie (Vranov)\|kostele Narození Panny Marie]]. Lichtenštejnská knížata také dosud užívají titul vévodů opavských a krnovských. Řádek 83: Majetek rodu Lichtenštejnů byl zčásti zabrán v rámci [[Pozemková reforma v Československu\|pozemkové reformy v období první československé republiky]]. Po roce 1945 byl zkonfiskován veškerý lichtenštejnský majetek v Čechách i na Moravě, ačkoli se rod v žádném případě neangažoval pronacisticky, spíše naopak.<ref>MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené vyd. Praha: Mladá fronta, 2003, 330 p. ISBN 80-204-1049-X.</ref> Tehdejší [[Elsa von Gutmann\|kněžna Elsa]] navíc byla židovského původu. Ohledně záboru byl spor mezi knížetem Janem II. a [[Státní pozemkový úřad\|Státním pozemkovým úřadem]] rozhodnut Nejvyšším soudem tak, že majetek liechtensteinský není vyjmut ze záboru. Soud odmítl námitky knížete, že jeho rodový majetek představuje appertinenci suverénního knížectví ~~Liechtensteinského~~Lichtenštejnského a dodal, že i kdyby tomu tak bylo, přesto by se na tyto majetky [[záborový zákon]] vztahoval.<ref>Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 1928, sp. zn. R II 28/28, publ. ve [[František Vážný\|Vážného]] sbírce pod č. 7751/1928.</ref> V roce [[1946]] Československo zkonfiskovalo lichtenštejnský majetek, který se nacházel na území Československa, na základě [[Benešovy dekrety\|dekretu prezidenta republiky]] č. 12 ze dne 21. 6. 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a to i přesto, že v době druhé světové války rodina měla lichtenštejnskou státní příslušnost a Lichtenštejnské knížectví bylo neutrálním státem. Tehdejší [[Elsa von Gutmann\|kněžna Elsa]] byla navíc židovského původu. Přesto byla stížnost knížete [[21. listopad]]u [[1945]] správním soudem v [[Bratislava\|Bratislavě]] zamítnuta, kdy tento souhlasil s názorem žalovaného správního orgánu, že „je všeobecně známou skutečností, že kníže je "osobou německé národnosti" ve smyslu Dekretu č. 12.“ Řádek 92: === Štýrská větev rodu ''(Murau)'' === [[Soubor:Murau schloss stadtpfarrkirche.jpg\|thumb\|Zámek Murau a farní kostel]] ''Hospodářské zázemí štýrských ~~Liechtensteinů~~Lichtenštejnů tvořily statky Liechtenstein, Murau a Frauenburg.'' * [[Oldřich z Lichtenštejna]] (1200-1275) - [[básník]] a minesengr ze [[Štýrsko\|štýrské]] větve rodu [[Murau]], která ještě ve [[13. století]] zanikla ''(jeho předky a potomky viz Ulrich ~~von Liechtenstein~~z Lichtenštejna)'' [[Otto ~~von Liechtenstein~~z Lichtenštejna-Murau]] v roce [[1348]] koupil hrad Seltenstein u Klagenfurthu * Ota († 1340) získal panství [[Dürnstein]] * Rudolf († po [[1343]]) - potomci převzali Liechtenstein a Frauenburg [[Linhart ~~von Liechtenstein~~z Lichtenštejna-Murau]] († 1436/7). Po vymření majetek přešel na spřízněný rod Stubenbergů. * Mikuláš († 1499/1500) rozšířil majetek o [[Weinburg]], [[Treffen]] a [[Seltenheim]] ležící v [[Korutany\|Korutanech]] **** Ota († 1564) měl s Benignou († 1579), dcerou Jiřího z Lichtenštejna-Steyreggu 9 dětí. Řádek 107: === Větev rodu Liechtenstein-Rohrau === * [[Dietrich ~~von Liechtenstein~~z Lichtenštejna-Rohrau]] ([[1230]]-[[1258]]) a jeho syn ** [[Dietrich ~~von Liechtenstein~~z Lichtenštejna-Rohrau]] (†[[1277]]) === Mikulovská větev === * [[Jindřich I. z Lichtenštejna]] ([[1233]]-[[1265]])-zakladatel samostatné větve rodu. Roku [[1249]] získal lénem hrad [[Mikulov]] s [[Drnholec\|Drnholcem]]. : 1. manželka Diemuth/Dyrnda * [[Bedřich I. z  Lichtenštejna]] († asi[[1310]], manželka [[Anežka z Himpeku]] († po [[1310]] : 2. manželka Mechthilda !† po [[1265]], synové Fridrich I. ([[1265]]-[[1278]]), manželka [[Anežka z Hirperka]], jejich syn * Fridrich II. ([[1295]]-[[1305]]) ** [[Hartneid I.]] ([[1266]]-[[1277]]) * [[Liechtenstein]] z [[Liechtenstein (hrad)\|Liechtensteinu]]u a [[Perchtoldsdorf]]u. V letech [[1170]]/80 je uváděn jako vlastník [[Biedermannsdorf]]u šlechtic tohoto přídomku.<ref>Wikipedie [[Biedermannsdorf]]</ref> [[Jindřich II. z Lichtenštejna]] ([[1265]]-[[1314]])-vládce [[Lichtenštejnsko\|Lichtenštejnska]] a [[Mikulov]]a, jeho manželka Petrissa/Petruše ze Zelkungu (†[[1318]] * [[Hartneid II.]] z [[Liechtenstein (hrad)\|Liechtensteinu]]a, [[Mikulov]]a a [[Lednice (okres Břeclav)\|Lednice]] ([[1301]]-[[1349]]/50), manželka Agnes/Anežka (von Heinzel ?) († [[1353]]). ''Jindřichův vnuk Hartneid (1310-1349) rozšířil lichtensteinské panství na Moravě o [[Lednice (okres Břeclav)\|Lednici]] a [[Děvičky]].'' **** Jindřich III. (asi [[1350]]) ** Kryštof I. ([[1358]]-[[1413]]), manželka Barbora Řádek 126: Jiří I. ([[1350]] Bartoloměj Jan I. ([[1358]]-[[1398]]) z [[Liechtenstein (hrad)\|Liechtensteinu]]a, [[Mikulov]]a a [[Valtice\|Valtic]], 1. manželka [[Anežka ~~von Klingenberg~~z Klingenbergu]] († před ([[1387]]), 2. manželka [[~~Katharina/~~Kateřina ~~von Pottendorf~~z Pottendorfu]], 3. manželka [[~~Elisabeth/~~Alžběta ~~von Puechheim~~z Puechheimu]] († [[1408]]). ''Jan získal v [[Dolní Rakousy\|Dolních Rakousích]] [[Mistelbach]], [[Valtice]]/Feldsberg a [[Riegelsdorf]].'' *** Katharina/Kateřina († [[1397]]), manžel [[Reinprecht ~~von~~ z Walsee]] († [[1422]]) * [[Albrecht von Saint Petronell]] ([[1234]]-[[1285]]), jeho potomci vymřeli již na počátku [[14. století]] **** [[Hartneid III.]] (1353/1358-[[1377]]), manželka [[Anna ze Šternberka]] Řádek 212: :'''[[Karel Jan z Lichtenštejna\|Karel Jan]]''' ([[1803]]–[[1871]]), syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka Rosalie, hraběnka z Grünu a [[Schönfeld]]u, nominován na panovníka [[Lichtenštejnské knížectví\|Lichtenštejnského knížectví]] ([[1806]]–[[1813]]). :'''[[František Jáchym Josef z Lichtenštejna\|František Jáchym Josef]]''' ([[1802]]–[[1887]], syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka hraběnka Julie Potocká, syn [[Alfred von und zu Liechtenstein\|Alfred Alois z  Lichtenštejna]] (1842–1907). [[Soubor:Jan II Lichtenstejn-kamen.jpg\|thumb\|right\|Kámen k 40 letům vlády Johanna II. na Černokostelecku]] Řádek 233: == Erb == {{Podrobně\|Státní znak Lichtenštejnska}} Původně měli zlatočerveně dělený štít, v 16. století se objevuje čtvrcený erb s polepšením, od roku [[1709]] je znak totožný se znakem jejich knížectví. Srdeční štítek je shodný s původním erbem, v prvním poli má slezskou orlici, ve druhém zelenou routovou korunu pokosem na zlatých a černých pruzích, ve třetím poli znak Opavska, ve špici krnovský lovčí roh, ve čtvrtém poli harpyji (orla s dívčí hlavou), což je symbolem [[Východní Frísko\|Východního Fríska]]. == Odkazy == Řádek 260: === Externí odkazy === * {{Commonscat}} * [http://www.sweb.cz/jjkn/heraldika/Liechten.htm Jiří J. K. Nebeský – Znak ~~Liechtensteinů~~Lichtenštejnů v 17. století] * Horák, Ondřej: Lichtenštejnové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století. Brno 2007. [http://is.muni.cz/th/22811/pravf_d/ Online verze disertační práce] {{Portály\|Lidé}} [[Kategorie:Lichtenštejnové\| ]] [[Kategorie:Královské rodiny]]

Lichtenštejnové: Porovnání verzí