Verze z 12. 12. 2017, 13:02 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 784 editací m Editace uživatele 194.160.60.66 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 85.71.121.7 značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 12. 2017, 23:05 editovat zrušit editaci UrbanecmBot (diskuse \| příspěvky) Roboti, Patroláři, Revertéři 177 714 editací m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Kamera - změna odkazu/ů na filmová kamera, televizní kamera Přejít na další porovnání →
Řádek 34: Sestává z pohyblivé manipulační paže zakončené mechanickou rukou, z televizní kamery, pracovního stolu a z počítače. První takovéto systémy byly sestrojeny současně na [[Massachusettský technologický institut\|MIT]] a na Stanfordově univerzitě. Systém ruka-oko Stanfordovy univerzity byl vybaven vidikonovou (kvantikonovou) [[~~Kamera~~filmová kamera\|kamerou]], manipulační paží o šesti [[Stupeň volnosti\|stupních volnosti]] s [[Elektrický pohon\|elektrickým pohonem]], dále [[mikrofon]]em pro příjem řeči a [[počítač]]em. Původní úlohy realizované tímto systémem spočívaly ve stavbě struktur z kostek různých tvarů, náhodně rozhozených po stole. Náročnější úlohou byl známý [[hlavolam]], postavit čtyři kostky s různě obarvenými stěnami na sebe tak, aby se na žádné straně výsledného útvaru neopakovala tatáž barva. Tento hlavolam kladl větší nároky na zpracování vizuální informace, než na vyřešení vlastního problému. V pozdější době bylo stanfordského robota použito v montáži vodního čerpadla automobilu [[Ford Motor Company\|Ford]] a byly prováděny experimenty se dvěma pažemi. Systém ruka-oko [[Massachusettský technologický institut\|MIT]] byl velmi podobný stanfordskému robotu. Typické [[experiment]]y spočívaly v analýze a napodobení struktur sestavených z kostek a vedly k rozvoji různých metod automatické analýzy scén sestávajících z [[mnohostěn]]ů. Robot "Freddy" [[University of Edinburgh\|Edinburské univerzity]] byl tvořen mechanickou rukou, vybavenou dotykovými [[čidlo\|čidly]] a zavěšenou od stropu na pohyblivým pracovním stolem, dvěma [[televizní kamera\|televizními kamerami]] a [[počítač]]em. Jeho úloha spočívala v nasunutí čtyř různých disků na kolík nebo montáž autíčka z šesti dílů. Obecně je na počátku [[experiment]]u na stole hromada různých předmětů, které Freddy postupně odděluje, rozpozná porovnáním jejich obrazu s předem zadanými vnitřními modely a rozmisťuje je na určená místa. Potom sestaví či smontuje předměty do určené konfigurace podle určeného postupu. Vlastní montáž byla slepá, bylo použito pouze dotykových čidel. Robot "HIVIP Mark I." výzkumné laboratoře firmy [[Hitachi]], vyvinutý v roce [[1970]], měl dvě vidikonové televizní [[televizní kamera\|kamery]] a [[manipulátor]] se samostatnými [[servomotor\|servomotorickými pohony]] pro 7 [[stupeň volnosti\|stupňů volnosti]]. [[Robot]] sestavuje jednoduché struktury z kostek různého tvaru na základě výkresu obsahující půdorys, nárys a bokorys žádané struktury. Jedna z kamer je zaměřena na tento výkres, druhá kamera slouží k lokalizaci a rozpoznávání kostek na pracovním stole. Pomocí počítače je provedena analýza úlohy, tj. zjištěna celková konfigurace, tvar a počet potřebných dílů a na základě toho je stanoven pracovní postup. Systém ruka-oko ETL má manipulační paži se šesti [[stupeň volnosti\|stupni volnosti]] s [[hydraulika\|hydraulickým pohonem]]. Ruka má vyměnitelné prsty a dotykové [[senzor]]y. Komunikace s člověkem je možná pomocí [[dálnopis]]u ve zjednodušeném přirozeném jazyce. Systém je schopen rozpoznávat předměty vizuálně i hmatem. Příkladem úkolu realizovaného tímto robotem je zasunutí hranolu se čtvercovým průřezem do čtvercového otvoru jen o málo většího, a to pomocí vizuální [[zpětná vazba\|zpětné vazby]], umožňující zjišťovat rozdíl mezi skutečnou a žádanou polohou. Řádek 50: Robot "Jason" Berkeleyské univerzity, konstruovaný v roce [[1973]], je příkladem úsporně navrženého [[mobilní robotika\|mobilního robota]] se schopností orientovat se a manipulovat s předměty v reálném prostředí. Jeho hlavním smyslovým orgánem je [[ultrazvuk]]ový detektor vzdáleností, pohybů a povrchové struktury objektů. Je vybaven protetickou paží s hákovým chapadlem. Pro komunikaci s člověkem má zařízení na rozpoznání 30 až 40 slov mluveného jazyka a omezený syntetizér řeči. Programové vybavení [[robot]]a je uloženo ve velkém počítači, se kterým je bezdrátově propojen. Pro samostatné plánování činnosti byl pro tento robot vytvořen zajímavý přístup, spojující symbolické řešení úloh s [[pravděpodobnost]]ními metodami rozhodování v neurčitém prostředí. Robot má být schopen vytvářet takové plány činnosti, které maximalizují pravděpodobnost dosažení cíle a současně minimalizují vynaloženou [[energie\|energii]]. [[Antropomorfismus\|Antropomorfní]] robot "WABOT-1" [[Univerzita Waseda\|Wasedské univerzity]] je stroj se dvěma pracovními pažemi, z nichž každá má sedm [[stupeň volnosti\|stupňů volnosti]], dvěma nohama s pohyblivými chodidly a dvěma televizními [[televizní kamera\|kamerami]]mi, umístěnými ve střední části trupu. [[Robot]] je schopen přijímat jednoduché příkazy hlasem a rovněž hlasem odpovídat (v [[Japonština\|japonštině]]). Systém je řízen [[minipočítač]]em. WABOT dovede kráčet v přímém směru, změnit směr doprava nebo doleva, nalézt předmět, uchopit jej jednou rukou, přendat do druhé, položit na zadané místo atp., vše na základě ústních příkazů. Experimentální robot JPL byl sestrojen jako možný průzkumník [[Mars (planeta)\|Marsu (planeta)]] a vzdálenějších těles [[sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Počítalo se zde hlavně se zpožděním při [[telekomunikace\|telekomunikaci]] (v případě Marsu 20 minut) a aby byl zmenšen podíl jiných než vědeckovýzkumných dat při [[přenos]]u. Značný stupeň autonomnosti vizuálního vnímání, přemisťování se a manipulování s objekty neurčitého tvaru umožňuje, aby takový [[robot]] plnil globální příkazy typu: "Jdi do polohy X, identifikuj kámen střední velikosti a zvedni jej."

Robotika: Porovnání verzí