|
'''Gregoriánský kalendář''', přesnějije „juliánský[[juliánský kalendář]] s [[Náš letopočet|křesťanským letopočtem]] a s gregoriánskou korekcí přestupnosti“[[Přestupný rok|přestupnosti]], který je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání [[čas]]u ([[kalendář]]). ŘadíNazývá se mezipodle [[solární kalendářpapež]]e. Byl[[Řehoř zavedenXIII.|Řehořem úpravou juliánského kalendáře s křesťanskýmXIII.]] ([[letopočetLatina|letopočtemlat.]] v roce''Gregorius''), který roku [[1582]] bulou ''[[papežInter gravissimas]]em'' [[Řehořkorigoval XIII.|Řehořemnepřesnosti XIII.]]přestupných let juliánského kalendáře. Jednotlivé země jejkorekci zaváděly postupně v následujících letech. V některých zemích byla tato korekce, přijataněkteré až ve [[20. století]].<ref name="mu-mereni-casu">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Machačová | jméno = Pavlína | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu. | url = http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Ilona Janyšková | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|26827}} | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 131 | strany = 20 | citace = 2017-07-02}}</ref> GregoriánskýRůzné kalendářkultury jevedle oprotitohoto [[Juliánskýobčanského kalendář|juliánskémukalendáře kalendáři]],používají kterýi opravil,jiné významně přesnější v průměrné délce roku - zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti (tropickému roku) odchylku 1 den každých 127 letkalendáře, uzejména gregoriánskéhopro kalendářeurčení tatonáboženských odchylkanebo činítradičních 1 den přibližně každých 3300 let[[Svátek|svátků]].
Gregoriánský kalendář se řadí mezi [[solární kalendář]]e. Má [[rok]] dlouhý 365 dní a 366 dní v přestupném roce, kterým je každý rok, který je dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné 100 pouze pokud jsou zároveň dělitelné 400. Má 12 [[Kalendářní měsíc|měsíců]], které nejsou vázány na [[měsíční fáze]], ale mají pevně danou délku 30 a 31 dní, 28 nebo 29 v [[únor]]u. Nezávisle na roku a měsíci běží cyklus sedmidenního [[Týden|týdne]].
Reforma se týkala prakticky jen vkládání a nevkládání přestupných dnů a srovnání začátku roku s dobou [[nicejský koncil|nicejského koncilu]] resp. [[Gaius Iulius Caesar|Julia Cesara]]. Netýkala se letopočtu ani uspořádání dnů během roku a dělení roku na měsíce a týdny, které převzala z předchozího juliánského kalendáře beze změny. Nešlo tedy o zásadní přestavbu kalendáře, ale jen o dílčí změnu v oblasti letopočtu.
Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý, posun od roku [[1900]] činí 13 dní, proto například [[Říjnová revoluce]] 25. října se odehrála podle gregoriánského kalendáře 7. listopadu. Juliánský kalendář se se skutečným, tzv. [[tropický rok|tropickým rokem]] rozcházel o 1 den každých 128 let. Gregoriánská reforma zkorigovala tuto odchylku, která od doby [[První nikajský koncil|nikajského koncilu]] ([[325]]) narostla na 10 dní. Zároveň zavedla vynechání přestupného roku tři krát během každých 400 let (v letech 1700, 1800, 1900) a tím se průměrná délka roku výrazně zpřesnila, odchylka od tropického roku činí 1 den přibližně každých 3300 let. Ostatní uspořádání kalendáře zůstalo zachováno a data obou kalendářů lze převést s použitím příslušné korekce.
Komplexní racionalizační přestavby jsou tématem diskusí, ale zkušenosti s gregoriánskou reformou vedou k poznatku, že hlavní podmínkou úspěchu případné komplexní racionalizace je současné provedení v celém (nebo téměř celém) propojeném světě. Navíc s rozvojem výpočetní techniky ztratila náprava nepravidelností kalendáře naléhavost.
== Historie ==
|
