Tělesná teplota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m opr. jazykového kódu |
||
Řádek 10:
[[Soubor:Mother_cubs.JPG|náhled|Spící [[lední medvěd]]i]]
=== Snížení tělesné teploty u živočichů ===
Pokud teplota klesne pod jistou mez, dochází k [[podchlazení]] organismu a jeho nesprávnému fungování, které může vést až ke [[smrt]]i jedince. Těla ne-[[studenokrevnost|studenokrevných]] živočichů mají mechanismy pro samoregulaci své teploty (v rámci určitých možností). Do malé vzdálenosti (řádově několik mm) od povrchu těla si vytvářejí mikrovrstvu vzduchu zahřátého teplem jejich těla. Tu však mohou ztratit působením větru. Teplo vyrobené jejich tělem též ztrácejí i běžným dýcháním, odpařováním jejich vytvářeného potu nebo [[tepelná vodivost|tepelnou vodivostí]] při kontaktu s jiným prostředím (a to mnohonásobně, např. půda: 3×, voda: 27×, kov: ~ 100× rychleji a snadněji, než je-li médiem vzduch).<ref>{{
Proti podchlazení se živočichové v oblastech s výskytem těchto teplot přizpůsobili například kožními deriváty ([[srst]]í, [[chlup]]y, vlasy), které výše zmíněnou mikrovrstvu ohřátého vzduchu podporují udržovat, nebo vrstvou podkožního [[Tuky|tuku]] (tepelná vodivost lidské pokožky či tuku je zhruba poloviční oproti jiným tkáním s vodou)<ref>http://kof.zcu.cz/vusc/pg/termo09/termodynamics/heat/conduction.htm - Přenos tepla vedením (kondukcí)</ref>, který jim kromě dalšího slouží i jako „zásobárna energie“. Dlouhodobým teplotním (sezónním) změnám s nepříznivými teplotami se pak některé živočišné druhy přizpůsobují [[hibernace|zimním spánkem]].
|