Gregoriánský kalendář: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 86.49.188.237 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
m fmt |
||
Řádek 27:
Také ostatní země s převládajícím protestantským a pravoslavným obyvatelstvem na reformu přistupovaly později a nejednotně v různých ročních obdobích.
* Tak v [[Nizozemsko|Nizozemí]] byla reforma přijata sice již roku [[1582]], ale až koncem roku, čímž Nizozemci toho roku přišli o [[Vánoce]].
* Velké problémy reforma způsobila ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], kde ji katolické země přijaly v průběhu let [[1583]]–[[1584]], ale protestantské až v roce [[1700]]. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to [[Antikrist]], který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den<ref>Ludvík Souček: Nebeské detektivky, senzace a záhady - http://www.scritube.com/limba/ceha-slovaca/NEBESK-DETEKTIVKY-SENZACE-A-ZH519161118.php</ref>. Do roku 1700 bylo totiž Německo rozděleno v otázce kalendáře, než jej přijala protestantská knížata<ref>Josef Kollmann - Zavedení gregoriánského kalendáře v českých zemích - http://www.uloz.to/3089310/josef-kollmann-zavedeni-gregorianskeho-kalendare-v-ceskych-zemich-pdf</ref>. Gregoriánský kalendář jako celek byl přijat až 1775.<ref>DIE POLEMIK über die GREGORIANSICHE KALENDERREFORM - http://www.computus.eu/kaltenbrunner/kb001.html</ref> Takže i některé české obce přijaly gregoriánský kalendář až po roce 1700 (například [[Hranice (okres Cheb)]]<ref>Hranice po třicetiletá válce - utužení roboty - http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/toufar/toufar.htm</ref>) za vlády [[Leopold I.|Leopolda I.]]<ref>Dějepis zadními vrátky - http://www.galeriemajo.com/stripky_z_dejepisu.doc</ref>
* V [[Uhersko|Uhrách]], tedy i na [[Slovensko|Slovensku]], se kalendář změnil roku [[1587]], kdy se po [[21. říjen|21. říjnu]] psal [[1. listopad]].
* Největší zmatek způsobilo [[Švédsko]], které reformu nepřijalo, avšak aby rozdíl astronomického a církevního kalendáře nenarůstal, vypustilo přestupný den z roku 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl po dobu 40 let vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnout sjednocení s gregoriánským kalendářem. Od reformy bylo v roce [[1712]] upuštěno a Švédsko se vrátilo k juliánskému kalendáři. Teprve v roce [[1753]] byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.
Řádek 56:
{{Citát|Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století. První tři celá staletí tedy přestupná nebudou a teprve čtvrté století přestupné bude, takže roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebudou. Avšak rok 2000, tak jak jest zvykem, bude mít vložen přestupný den, únor bude tedy mít 29 dní a totéž pravidlo vkládání celého přestupného století bude platit pravidelně každé čtvrté století.|[[Řehoř XIII.]], bula ''Inter Gravissimas''}}
Pravidla jsou tedy následující:
Tím se ustavil čtyřsetletý stálý cyklus shodného uspořádání dnů v jednotlivých létech. Za tu dobu naroste rozdíl oproti juliánskému kalendáři přesně o tři dny.
| |||