Verze z 4. 10. 2017, 11:44 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 11. 2017, 14:35 editovat zrušit editaci Aktron (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 214 editací rozšířeno podle {{Překlad\|en\|Trebinje\|809829437\|sr\|Требиње\|15603113}} značka: možné problémové formulace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - sídlo světa}} '''Trebinje''' ([[srbština\|srbskou]] [[cyrilice\|cyrilicí]] '''Требиње''') je město v [[Bosna a Hercegovina\|Bosně a Hercegovině]], na jihovýchodě země, v [[Republika srbská\|Republice srbské]]. Žije zde 30 000 obyvatel. == Přírodní poměry == Ve středověku bylo město součástí regionu [[Travunija]], který se rozkládal v jeho přibližném hornatém okolí a později se stal součástí Srbska pod vládou [[Nemanjićů]], když jej ke státu připojil [[Štěpán Nemanja]]. Město se nachází nedaleko od hranice s [[Černá Hora\|Černou Horou]] a [[Chorvatsko\|Chorvatskem]]. V jeho blízkosti se nacházejí také [[Bilećské jezero\|Bilećské]] a [[Trebinjské jezero]]. Samo bylo vybudováno na dvou březích řeky [[Trebišnjica]], na které je zároveň několik [[mlýn]]ů a také starý kamenný [[Perovićův most]] z dob [[Osmanská říše\|Osmanské říše]]. Trebinje je obklopené horami, z nichž nejvyšší je masiv [[Leotar]] s nejvyšším bodem o nadmořské výšce 1228 m n m. ~~== Charakter města ==~~ == Klimatické poměry == Město leží na malé říčce [[Trebišnjica]], na které je zároveň několik [[mlýn]]ů a také starý kamenný [[Perovićův most]] z dob [[Osmanská říše\|Osmanské říše]]. Po občanské válce a vytvoření RS, když město připadlo [[Srbové\|Srbům]], stali se tak majoritním etnikem. Ve městě tedy vznikl nový pravoslavný [[kostel]], přesto zde ale zůstala malá katolická [[katedrála]]. Přestože většina města byla válečného poškození ušetřena, zničeny byly všechny stavby sloužící místním [[muslim]]ům ([[Osman-pašova mešita]] byla v roce [[2005]] obnovena). Nedaleko města se nachází také [[Klášter Tvrdoš\|Manastir Tvrdoš]] - pravoslavný [[klášter]], dnes navštěvovaný [[turistika\|turisty]]. Trebinje se nachází v místě s velmi vysokými srážkami a přímořským podnebím. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce než v nedalekém Dubrovníku jsou zde nicméně nižší průměrné teploty. Přestože místní vegetace je význačně středomořská, nachází se zde i řada druhů rostlin typických pro mírný podnební pás. Průměrná roční teplota pro Trebinje činila v letech 1991-2015 16,6 °C, průměrná lednová teplota potom 8,3 °C a průměrná červnová potom 26,5 °C. Sníh zde padá velmi zřídka. V letních měsících mohou teploty vystoupat až na 35 °C, nejvyšší naměřená teplota zde byla 42,5 °C ([[2007]] a nejnižší -9 °C ([[2017]]). == Historie == V dokumentu [[De Administando Imperio]] [[Byzantská říše\|byzantského]] císaře [[Konstantin VII.\|Konstantina VII.]] byla zmíněna existence sídla Travunija ([[řečtina\|řecky]] ''Τερβουνια'') na území, kteří obývali Slované (Srbové). Město se rozvíjelo na obchodní stezce z [[Dubrovník]]a do [[Cařihrad]]u. Až do roku [[1355]] bylo město součástí středověkého srbského státu{{chybí zdroj}} Poté se stalo součástí Bosny pod vládou [[Tvrtko I. Kontromanić\|Tvrka I. Kotromaniće]]. Z této doby pochází několik středověkých do dnešních dob dochovaných staveb, mezi které patří středověká věž v obci [[Gornje Police]] a klášter [[Klášter Tvrdoš\|tvrdoš]] z [[15. století]]. V roce [[1482]] bylo město spolu se zbytkem [[Hercegovina\|Heregoviny]] obsazeno [[Osmanská říše\|Turky]]. Na místě středověké pevnosti Ban Vir nechali na západním břehu řeky, v dnešním centru města, vybudovat Osmané pevnost. Na začátku [[18. století]] nechala rodina Resulbegoviců vybudovat okolo města hradby a přebudovala dnešní historické centrum města. Ikonický Perovićův most byl vybudován v 16. století v blízkosti nedaleké vesnice [[Arslanagići]] za vlády vezíra [[Mehmed Paša Sokolović\|Mehmeda Paši Sokoloviće]]. V dobách existence Osmanské říše bydlela v Trebinji řada rodin, které byly původem z území nedaleké Dubrovnické republiky (např. Ljubibratićové, Starčićové, Popovićové, Krasomirćové, Preljubićové, Poznanovićové, Dragančićové, Kobiljačićové, Paštrovićové, Zemljićové a Stanjevićové). [[File:Trebinje, pevnost (mestske jadro), pohled pres Trebisnjici.jpg\|left\|thumb\|Pozůstatek turecké pevnosti.]] [[File:Trebinje-Old.jpg\|left\|thumb\|Trebinje na počátku [[20. století]].]] V roce [[1715]] byla zahájena stavba kanálu, který měl vést okolo města v délce 460 m, měl být 5 m hluboký a 10 m široký. Kanál byl částečně zasypán v roce [[1914]] a zcela roku [[1932]]. Jeho výstavbu řídil místní rodák [[Osmanpaša Resulbegović]], který mimo jiné nechal zbudovat také dvě mešity, které nesly názvy ''Careva džamija'' a ''Osmanpašina džamija''. Vybudována zde byla také [[hodinová věž]]. Trebinje a okolní Hercegovina byly častým místem povstání proti Turkům. Dne [[26. listopadu]] [[1716]] rakouský generál [[Nastić]] spolu s 400 vojáky a cca 500 [[hajduk\|hajduky]] zaútočil na Trebinje, ale nepodařilo se mu obsadit. Před branami města stanul spolu s dalšími tisíci vojáků [[Benátská republika\|Benátské republiky]]. Ubránilo se jim okolo 1000 Turků. Benátčané dokázali obsadit nedaleké obce [[Hutovo]] a [[Popovo Polje]]. V roce [[1875]] vypuklo v blízkosti Trebinje tzv. [[Hercegovské povstání]]. Povstalecké území zahrnovalo i město a místními správci se stali [[Todor Mujičić]], [[Gligor Milićević]], [[Vasilj Svorcan]] a [[Sava Jakšić]]. Po roce [[1878]] připadlo na základě [[Berlínský kongres\|Berlínského kongresu]] Trebinje a celá Bosna [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uhersku]]. Během rakousko-uherské správy byly na okolních kopcích vybudovány nové pevnosti a umístěna vojenská posádka. Město bylo rovněž modernizováno a rozšířilo se západním směrem. Vznikla současná hlavní ulice Trebinje a několik nových náměstí, parků, škol. V okolí města byly založeny nové tabákové plantáže. Dne [[13. listopad]]u [[1918]] obsadila město [[Srbsko\|srbská]] armáda; dne [[1. prosince]] [[1918]] poté bylo Trebinje součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později Jugoslávie. Za druhé světové války bylo připojeno k [[Nezávislý stát Chorvatsko\|Nezávislému státu Chorvatsko]], stejně jako celá dnešní Bosna a Hercegovina. V 20. století se Trebinje rozrůstalo až po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Během existence [[SFRJ]] zde vznikly hydroelektrárny a ponorné řeky v okolí byly propojeny sítí tunelů. V roce [[1991]] obsadili město Srbové a stalo se následně součástí [[Republika srbská\|Republiky srbské]]. Ve [[Válka v Jugoslávii\|válce]] v první polovině 90. let potom sloužilo pro [[Jugoslávská lidová armáda\|Jugoslávskou lidovou armádu]] jako hlavní základna pro [[Obléhání Dubrovníku]]. 500 Bosňáků během války uprchlo; Srbové, kteří Trebinje ovládli zahájili nábor do jugoslávské armády, která sloužila především pro rozšíření srbského vlivu na území rozpadající se Jugoslávie. Během konfliktu bylo v Trebinji zbořeno 10 mešit ([[Osman-pašova mešita]] byla v roce [[2005]] obnovena). V 90. letech [[20. století]] zde vznikl nový pravoslavný [[kostel]] – Hercegovinská Gračanica, postavená po vzoru kláštera [[Gračanica]] na území dnešního [[Kosova]]. Nedaleko města se nachází také [[Klášter Tvrdoš\|Manastir Tvrdoš]] – pravoslavný [[klášter]], dnes navštěvovaný [[turistika\|turisty]]. Pro potřeby turistiky a cestování se zde nachází 2 hotely. == Ekonomika == [[File:Trebinje - panoramio (1).jpg\|right\|thumb\|Pravoslavný chrám, dokončený v roce 2000.]] [[File:Trebinje Altstadt.jpg\|right\|thumb\|Staré město.]] Do vypuknutí války v Bosně a Hercegovině bylo Trebinje ekonomicky rozvinutým městem. Během války došlo k izolaci města a následujícího pádu průmyslové výroby a tím pádem i zaměstnanosti. Ekonomika se po skončení konfliktu mírně vzpamatovala, nicméně nezaměstnanost, ač na poměry Bosny a Hercegoviny je zde nižší{{chybí zdroj}}, zůstala stále vysoká. Mezi hlavní zaměstnavatele v Trebinji patřila továrna na výrobu nástrojů. V blízkosti města se nachází také vodní elektrárny na řece [[Trebišnjica]] (Graničarevo a Gorica). Od roku [[1998]] sídlí v Trebinji sídlo společnosti [[Elektroprivreda Republike Srpske]]. == Sport == V Trebinje sídlí několik sportovních týmů, např. fotbalový klub [[FK Leotar]] a basketbalový [[KK Leotar]]. Město má k dispozici fobalový stadion s kapacitou 8500 míst a sportovní halu o kapacitě 4000 míst. Řada místních basketbalistů, kteří hrají např. i v srbském nebo černohorském národním týmu, byla původem z Trebinje, např. [[Predrag Danilović]], [[Milan Gurović]], [[Vladimir Radmanović]], [[Dejan Bodiroga]]. Mezi známé [[házená\|házenkář]]e z Trebinje patří [[Miloš Grbić]] a jeho dva synové [[Vladimir Grbić]] a [[Nikola Grbić]]. == Etnické složení == Řádek 17 ⟶ 47: * [[Chorvati]] (2 %) * ostatní (2 %) == Známí rodáci == * [[Jovan Dučić]], básník a diplomat * [[Jovan Deretić]], literární historik * [[Srđan Aleksić]], amatérský herec a oběť [[Válka v Bosně a Hercegovině\|války v BiH]]. * [[Mirsad Bakšić]], chorvatský právník * [[Husein Bračković]], historik * [[Hamdija Hajdarhodžić]], historik * [[Nikola Ivanišin]], literární historik a kritik * [[Ksenija Kantoci]], chorvatská sochařka * [[Viktor Kopač]], numismatik * [[Ante Lauc]], sociolog * [[Ratomir Dugonjić]], partyzán a politik * [[Radoslav Zubac]], partyzán == Reference == {{Překlad\|en\|Trebinje\|809829437\|sr\|Требиње\|15603113}} == Externí odkazy ==

Trebinje: Porovnání verzí