Palác kultury a vědy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
+ aktuální diskuze ke zbourání + něco málo k historii
Řádek 6:
 
== Výstavba a historie ==
 
Palác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v [[Moskva|Moskvě]], architekt [[Lev Rudněv]] ale nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v [[Moskevský Kreml|Kremlu]]. Kromě [[Sovětský svaz|sovětských]] vlivů však chtěl také použít i styl polský a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, z kterých Poláci vybrali jeden, a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od [[2. květen|2. května]] [[1952]] do [[22. červenec|22. července]] [[1955]] kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo.
 
Ještě před dokončením budovy a dva dny po smrti [[Josif Stalin|Stalina]] dne [[7. března]] [[1953]] rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina ([[polština|polsky]] ''Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina''). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů.
 
Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku [[1956]], musely být proto do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže.
 
== Zbourání ==
Od [[2. únor]]a [[2007]] je celý objekt památkově chráněný, mnohé osobnosti společenského a kulturního života však proti tomuto kroku protestovaly, neboť považují palác spíše za symbol nesvobody z poválečných časů.
 
Od [[2. únor]]a [[2007]] je celý objekt památkově chráněný, mnohé osobnosti společenského a kulturního života však proti tomuto kroku protestovaly, neboť považují palác spíše za symbol nesvobody z poválečných časů. V roce [[2017]] byla v Polsku otevřena diskuze o možném případném zbourání paláce. Zbourání stavby podpořil ministr obrany [[Bartosz Kownacki]]<ref>[https://wpolityce.pl/polityka/367297-zburza-pkin-na-stulecie-niepodleglosci-minister-kownacki-zolnierze-daliby-rade-wysadzic-w-powietrze-palac-kultury Článek na portálu wpolityce.pl {{pl}}]</ref> Považoval by jej za vhodný dárek pro výročí sta let nezávislosti Polska v roce [[2018]]. Případnou demolici rovněž podpořil i vicepremiér [[Mateusz Morawiecki]]<ref>[http://www.se.pl/wiadomosci/polityka/cejrowski-o-zburzeniu-pkin-ma-juz-plan_1027870.html Článek na portálu se.pl {{pl}}]</ref> nebo ministr kultury [[Piotr Gliński]], který uvedl, že proti zbourání "nic nemá".<ref>[http://wawalove.pl/Glinski-nie-mam-nic-przeciwko-zburzeniu-Palacu-Kultury-i-Nauki-a27536 Článek na portálu wawalove.pl {{pl}}]</ref>
 
== Reference ==
{{Překlad|pl|Pałac Kultury i Nauki|11870068}}
<references/>
 
== Externí odkazy ==