Eritrea: Porovnání verzí

 

=== Soudobá Eritrea ===

Prvním prezidentem nového státu se stal dosavadní vůdce EPLF [[Isaias Afwerki]]. Samotná EPLF se transformovala v politickou stranu zvanou [[Lidová fronta za demokracii a spravedlnost]] (PFDJ)<ref name="kong4"/> a roku 1997 byla vypracována ústava, která však dosud nevstoupila v platnost.<ref name="brit"/> Původní vláda PFDJ měla být přechodná, dokud nedojde k řádným volbám, ty se však dosud nekonaly a jejich termín se neustále odkládá.<ref name="kong4">Library of Congress, s. 4</ref> V letech 1995 až 1996 svedla Eritrea krátký, ale krvavý konflikt s [[Jemen]]em o [[Hanišské ostrovy]], které byly nakonec přiznány Jemenu. Původní vřelé vztahy s Etiopií se začaly rychle zhoršovat vzhledem ke sporům o obchodní záležitosti, přístup k eritrejským přístavům a přesné vytyčení hranic.<ref name="brit"/> Roku 1998 mezi oběma státy vypukla válka, v níž zemřelo kolem 100 000 vojáků a čtvrtina eritrejské populace musela opustit své domovy.<ref name="kong4"/><ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2001/MP082001.pdf|příjmení = Kumsa|jméno = Alemayehu|rok vydání = 2001|strany = 10-12}}</ref> Pro Eritreu měl konflikt, který oficiálně skončil v prosinci 2000, i další katastrofální důsledky – původně rychle se rozvíjející ekonomika utrpěla citelné ztráty, z nichž se vzpamatovává dodnes.<ref name="kong4"/> Zprostředkování OSN a oddělení bojujících stran mezinárodními jednotkami nevedlo k požadovanému výsledku. Roku 2008 jim odepřela Eritrea pohonné hmoty, takže jejich mise musela být ukončena. Téhož roku propukl také krátký konflikt s [[Džibutsko|Džibutskem]], rovněž kvůli nejasnostem ve vymezení hranic.<ref name="brit"/> Ve vnitřní politice si režim podle [[nadace Bertelsmann]] udržuje moc pomocí [[autoritarismus|autoritářských]] až [[totalitarismus|totalitních]] postupů.<ref name="BTI6">''BTI – Eritrea Country Report'', s. 6</ref> V roce 2001 se proti režimu konaly velké protesty, vládní složky však proti nim tvrdě zasáhly.<ref name="BTI16">''BTI – Eritrea Country Report'', s. 16</ref> Na útlak reagují obyvatelé země ve velkém útěkem do zahraničí, podle britského profesora Gaima Kibreaba je Eritrea nejrychleji se vyprázdňujícím státem na světě.<ref>https://www.theguardian.com/world/2016/sep/28/eritrea-military-service-life-people-left-behind</ref>

 

== Geografie ==

Eritrea se nachází v [[Africký roh|Africkém rohu]] ve [[východní Afrika|východní Africe]], na pobřeží [[Rudé moře|Rudého moře]]. Délka pobřeží dosahuje celkem 2234 kilometrů, přičemž 1151&nbsp;km připadá na pevninu a 1083&nbsp;km činí pobřeží eritrejských ostrovů.<ref name="kong5">Library of Congress, s. 5</ref> Celková rozloha země činí zhruba 124 399&nbsp;km².<ref name="moj88">Mojdl, s. 88</ref> Sousedí se [[Súdán]]em na severu a na západě, s [[Etiopie|Etiopií]] na jihu a [[Džibutsko|Džibutskem]] na jihovýchodě.{{#tag:ref|Délka hranic: Súdán 605 km, Etiopie 912 km, Džibutsko 109 km, celková délka činí 1626 km.<ref name="cia"/>|group="pozn."}}

 

Povrch charakterizují tři hlavní oblasti. První je suchý pás země při pobřeží Rudého moře,<ref name="kong5"/> který se na sever od [[Zulský záliv|Zulského zálivu]] pohybuje v šířce 15 až 80&nbsp;km, ale na jihu se rozšiřuje a ústí do [[Danakilská proláklina|Danakilské prolákliny]]. Celé toto území je součásti [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]].<ref name="brit"/> Další je hornatá oblast na severu a ve středu země, dosahující výšek mezi 1800 a 3000 metry<ref name="baa"/> a představující prodloužení [[Etiopská plošina|Etiopské plošiny]].<ref name="kong5"/> Ta je charakterizována hlubokými roklinami, koryty řek a mezi nimi vysokými, strmými plošinami zvanými ''ambas''.<ref name="brit"/> Poslední součástí eritrejského terénu je západní část podél súdánské hranice, tvořená [[savana|savanou]] a k západu se svažujícími kopci.<ref name="brit"/><ref name="kong5"/> Nejvyšším bodem je hora [[Soira]] s 3018 metry, naopak nejnižším bodem je oblast poblíž Kululu dosahující 75 metrů pod hladinou moře.<ref name="cia"/> V rámci Eritreje se nachází přes 300 ostrovů,<ref name="baa"/> z nichž zhruba 100 patří k [[Dahlacké soustroví|Dahlackému souostroví]].<ref name="brit"/> Pouze několik ostrovů je trvale obydlených. V zemi sporadicky dochází k [[zemětřesení]], něpříliš častá je také [[vulkanismus|vulkanická aktivita]].{{#tag:ref|Od roku 1861, kdy byla aktivní sopka [[Dubbi]], došlo naposledy k vulkanické aktivitě 12. července 2011, když se probudila sopka [[Nabro]].<ref name="cia"/>|group="pozn."}}

 

Pouze méně než 5% půdy je vhodné k orbě, zbytek je z většiny vhodný pouze k [[pastevec]]tví. Některé části země, zejména pobřežní, jsou suché natolik, že nejsou vhodné ani pro pastvu.<ref name="kong5"/> Na některých místech dochází vzhledem k rozšiřující se kultivaci půdy a takřka absenci lesnatých porostů k [[Eroze|erozi]].<ref name="brit"/> Vedle deforestace se eritrejské oblasti potýkají také s [[dezertifikace|desertifikací]], nadměrným užíváním pastvin a nemožností přístupu k části půdy vzhledem ke statisícům nezneškodněných [[pozemní mina|pozemních min]].<ref name="kong6">Library of Congress, s. 6</ref> Problémy pro zemědělství představují taktéž nájezdy [[sarančovití|sarančat]].<ref name="cia"/>

 

== Vláda a politika ==

Eritrea je oficiálně prezidentskou republikou. Ve skutečnosti se však jedná o diktaturu<ref name="BTI2">''BTI – Eritrea Country Report'', s. 2</ref> charakterizovanou vládou jedné strany. Tou je [[Lidová fronta za demokracii a spravedlnost]] (PFDJ), jež je jediným legálním politickým subjektem v zemi.<ref name="buss8"/> Současný režim je oficiálně přechodným<ref name="brit"/> a původně měl sloužit k vytvoření ústavy, ratifikované roku 1997. Ta však nikdy nevstoupila v platnost, stejně tak volby ohlášené na rok 2001 byly odloženy a dodnes nebyly uskutečněny.<ref name="baa"/> Legislativa sestává z jednokomorového parlamentu zvaného [[Přechodné národní shromáždění]] o 150 členech.<ref name="buss8">''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 8</ref> Toto shromáždění se však od roku 2002 nesešlo<ref name="BTI7">''BTI – Eritrea Country Report'', s. 7</ref> a mnoho jeho členů uprchlo do exilu či je ve vazbě.<ref name="kong13">Library of Congress, s. 13</ref> Nejvyšší exekutivní mocí je vláda sestávající ze 17 ministrů, vedená a jmenovaná prezidentem [[Isaias Afwerki|Isaiasem Afwerkim]],<ref name="baa"/> který zároveň předsedá vládě, je [[hlava státu|hlavou státu]], vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou legislativy i vládnoucí strany PFDJ.<ref name="brit"/> Soudní systém se skládá ze tří částí: civilní, vojenské, a speciální.{{#tag:ref|Vojenské a speciální soudy mají na starost obchodní kriminalitu a obvinění z korupce.<ref name="BTI7"/>|group="pozn."}}

 

Právní systém se skládá ze zákonů Eritrejské lidové osvobozenecké fronty vytvořených před osamostatněním, upravených etiopských zákonů, tradičního práva a zákonů vyhlášených po vzniku Eritreje. V případě civilních sporů zahrnujících muslimy je užíváno právo [[šaría]].<ref name="kong13"/> Soudní moc není příliš efektivní. Podle nadace Bertelsmann zároveň postrádá jakoukoliv nezávislost a je kontrolována vládou, případně zájmovými skupinami blízkými vládním představitelům. Neoficiální, ale dobře organizovaný systém tradičního práva je vládní mocí tolerován.<ref name="BTI7"/> [[Amnesty International]] upozorňuje, že režim omezuje [[Svoboda projevu|svobodu slova]] a [[Náboženská svoboda|význávání náboženství]]. Nejsou též povoleny žádné [[politická strana|politické strany]], [[občanské sdružení|občanská sdružení]] či nezávislá [[žurnalistika]]. K potlačení [[Opozice (politika)|opozice]] vládní síly užívají svévolné zatčení, držení ve vazbě a mučení. Tisíce [[politický vězeň|politických vězňů]] bylo drženo v bídných podmínkách, často na neznámých místech. Pokusy o překročení hranic jsou trestány zastřelením.<ref name="AIEri"/> Největší protesty proti režimu se odehrály v roce 2001, kdy také mnoho politiků vystoupilo proti přechodné vládě a žádalo zavedení ústavy, režim je však násilně umlčel.<ref name="baa"/> Téhož roku také zrušil činnost národního tisku.<ref name="brit"/> V současné době v Eritreji existuje řada ozbrojených protivládních hnutí spojených v Eritrejské národní alianci.<ref name="kong16">Library of Congress, s. 16</ref>

 

 

=== Zahraniční vztahy ===

Po získání nezávislosti udržovala Eritrea dobré vztahy se svými sousedy a i mezinárodní společnost k novému státu přistupovala příznivě, avšak již o několik let později se země částečně dostala do mezinárodní izolace.<ref name="kong14"/> Války s [[Konflikt o Haníšské souostroví|Jemenem]] a [[Etiopsko-eritrejská válka|Etiopií]] kvůli teritoriálním nárokům silně narušily vztahy s těmito dvěma státy. Špatné byly také kontakty se [[Súdán]]em kvůli údajné podpoře súdánských rebelů ze strany Eritreje a sponzorování protivládních eritrejských ozbrojených hnutí Súdánem,<ref name="kong15">Library of Congress, s. 15</ref> vzájemné spory ale byly postupně vyřešeny a v současnosti vztahy mezi oběma státy pookřávají.<ref name="BTI19">''BTI – Eritrea Country Report'', s. 19</ref> Podobně bylo dosaženo dohody také s Jemenem, s nímž v poslední době sílí vojenská a obchodní spolupráce.<ref name="kong14">''Library of Congress'', s. 14</ref>

 

Po roce 2001 silně ochladly vztahy s evropskými zeměmi vzhledem k tehdejšímu násilnému zakročení proti kritice režimu. Nadále nejsou vyřešeny spory s [[Etiopie|Etiopií]] a [[Džibutsko|Džibutskem]],<ref name="BTI19"/> s nímž Eritrea vedla [[Džibutsko-eritrejský hraniční konflikt|hraniční konflikt]] v roce 2008.<ref name="baa"/> Z ostatních zemí udržují kontakty s Eritrejí například [[Libye]], [[Írán]] a zejména [[Čínská lidová republika|Čína]],<ref name="BTI19"/> se kterou udržuje eritrejský stát úzkou bezpečnostní spolupráci již od svého osamostatnění.<ref name="kong15"/> S Eritreou původně spolupracovaly také [[Spojené státy americké]], na žádost Etiopie však tuto kooperaci ukončily.<ref name="baa"/> Zhruba od roku 2008 se výrazně upevnily i kontakty s Íránem, což vyvolává obavy západních států.<ref name="BTI4">''BTI – Eritrea Country Report'', s. 4</ref> Z významných organizací je Eritrea například členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Africká unie|Africké unie]] a [[Organizace sahelských zemí]].<ref name="buss10">''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 10</ref>

 

[[Česko|Česká republika]] uznala eritrejský stát 24. května [[1993]] a téhož dne s ním navázala [[česko-eritrejské styky|diplomatické styky]].<ref name="buss10"/> Vzájemný obchod se od vstupu Česka do Evropské unie řídí podmínkami stanovenými ve smlouvě z [[Cotonou]].<ref name="buss18">''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 18</ref> Pro občany České republiky je zavedena [[Vízum|vízová povinnost]].{{#tag:ref|Vízová povinnost se netýká jen občanů Keni a Ugandy.<ref name="buss5"/>|group="pozn."}} Styk s Českou republikou zajišťuje eritrejské [[vyslanec|velvyslanectví]] v [[Berlín]]ě. Z české strany se o vzájemné styky stará zastupitelský úřad v [[Keňa|keňském]] [[Nairobi]].<ref name="buss5">''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 5</ref>

 

 

== Ekonomika ==

Přestože byla původně [[ekonomika Eritreje]] na vyšší úrovni oproti Etiopii, po roce 1952 se investice do urbanizace a infrastruktury spolu s industrializací zaměřily na etiopské území. V době získání nezávislosti roku 1993 bylo hospodářství navíc zničeno dlouhou válkou s etiopskou armádou.<ref name="kong8">Library of Congress, s. 8</ref> Původně pozitivní růst ekonomiky vystřídal po vládě s Etiopií v letech 1998 až 2000 politický i hospodářský úpadek,<ref name="baa"/> který trvá dodnes.<ref name="BTI4"/> Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] Eritreu těžce postihlo čtyřleté sucho po roce 2001, jež značně zpomalilo poválečnou obnovu. Velkou zátěží byla i ztráta etiopského trhu, kterou nyní vláda řeší navázáním lepších kontaktů se Súdánem.<ref name="baa"/> Eritrejské hospodářství je v současnosti v podstatě [[plánovaná ekonomika|řízenou ekonomikou]].<ref name="kong8"/> Hlavní slovo v ekonomických záležitostech má armáda<ref name="BTI9"/> a vládnoucí strana PFDJ.<ref name="baa"/>

[[Soubor:Asmara street.jpg|náhled|Hlavní město Asmara]]

Podle nadace Bertelsmann mají soukromí investoři velmi omezený prostor k podnikání, pakliže nepatří do malé skupinky podnikatelů úzce spojených s vládnoucími špičkami.<ref name="BTI9"/> Zahraniční investoři jsou často odrazováni.<ref name="BTI11">''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 11</ref> Trh práce je silně omezen rozsáhlými odvody do armády. Rekruti jsou zaměstnáváni v mnoha oblastech výroby, většinou v podnicích vlastněných stranickými funkcionáři nebo armádou, a nepobírají regulérní plat. Soukromé investice prakticky neprobíhají, téměř také nefunguje ani tržní soutěž. Na trhu je k dispozici zboží za dvojnásobné až trojnásobné ceny oproti zbytku světa, což je způsobeno nutností [[pašeráctví|pašování]] mnoha potřebných výrobků, na čemž se podílejí i státní úředníci a armádní důstojníci. Průmyslová výroba je velmi nízká a množství soukromých i vládních továren přestalo fungovat.<ref name="BTI9"/> Import i export je pod přímou kontrolou vládní strany. Stále větší vliv v ekonomice náleží armádě, jejíž příslušníci se podílejí na legálních, pololegálních i ilegálních obchodních aktivitách.<ref name="BTI11"/> Skutečný odhad stavu hospodářství je velmi obtížný, protože vláda málokdy publikuje věrohodné a komplexní informace o ekonomické činnosti.<ref name="kong8"/>

 

Eritrea je jednou z nejchudších zemí světa. [[Hrubý domácí produkt]] činil za rok 2010 celkem 3,625 miliardy dolarů s ročním růstem 2,2%. HDP na hlavu v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]] činil 600 dolarů, což řadí Eritreu mezi ostatními státy světa na šesté místo od konce. Asi 80% obyvatelstva pracuje v zemědělství, 20% v průmyslu či službách. Eritrejská měna se nazývá [[eritrejská nakfa|nakfa]]. Inflace dosahovala k roku 2010 zhruba 20%.<ref name="cia"/> O místo na eritrejském trhu mezi sebou soupeří [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Jižní Korea]], [[Itálie]], [[Jihoafrická republika]] a [[Německo]]. Zájem je také o americké výrobky.<ref name="kong10">Library of Congress, s. 10</ref> Mezi hlavní obchodní partnery patří Itálie, Saúdská Arábie, Jemen, Súdán<ref name="baa"/> a Spojené státy americké.<ref name="brit"/> Ve vývozu převažují potraviny, živá zvířata, kůže a arabská guma,<ref name="baa"/> v poslední době se rozvíjí export květin, soli a textilií.<ref name="kong10"/> V Rudém moři se loví pro export vedle ryb i [[sumýši]].<ref name="baa"/> Mezi dovezeným zbožím figurují zejména stroje, ropné výrobky, potraviny<ref name="cia"/> a zbraně.<ref name="baa"/> Eritrea má zápornou [[obchodní bilance|obchodní bilanci]] – k roku 2010 činil objem [[vývoz|exportu]] 25 milionů dolarů, zatímco [[dovoz|import]] dosahoval výšky 738 milionů dolarů.<ref name="cia"/> Podstatnou část příjmu ekonomiky představují finance posílané Eritrejci ze zahraničí, které podle odhadů přispívají více jak 30% k hrubému domácímu produktu země.<ref name="kong8"/>

 

 

=== Infrastruktura ===

Největšími přístavy jsou [[Assab]] a [[Masawa]],<ref name="brit"/> eritrejské obchodní loďstvo má v současnosti čtyři lodě.<ref name="cia"/> V Eritreji je více než 4010&nbsp;km silnic, z toho 874 kilometrů jsou silnice asfaltové.<ref name="cia"/><ref name="buss12"/> Nejvýznamnější silnice spojují hlavní město Asmaru s Masawou a Kerenem. Silnice z Asmary do Assabu, vzdáleného přístavu na jihu země, dosud neexistuje.<ref name="buss12">''Souhrnná teritoriální informace: Eritrea'', s. 12</ref> V zemi původně fungovala železniční síť, postavená za italské nadvlády, ta však vzhledem k ozbrojenému konfliktu proti etiopské nadvládě od roku 1975 není v provozu. Po vyhlášení nového státu se začalo pracovat na jejím opětovném zprovoznění. Od roku 1999 byl dostavěn železniční spoj z Massawy do Embatkaly, pokračuje se na stavbách železnice do hlavního města.<ref name="buss12"/> V letecké dopravě figuruje několik zahraničních i domácích leteckých společností. Existují dvě mezinárodní letiště – jedno v Asmaře, druhé v Masawě,<ref name="brit"/><ref name="buss12"/> celkem je v zemi 13 letišť.<ref name="cia"/>

 

V oblasti energetiky využívá Eritrea ropné [[Tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]],<ref name="buss13"/> zkoumají se možnosti využití [[geotermální energie|geotermální]], [[Sluneční energie|solární]] a [[větrná energie|větrné energie]].<ref name="kong10"/> K elektřině má přístup zhruba 10% obyvatel.<ref name="buss13">''Souhrnná teritoriální informace: Eritrea'', s. 13</ref> Telekomunikace jsou nedostatečně vyvinuté, kontrolu nad nimi si udržuje stát.<ref name="kong12">Library of Congress, s. 12</ref> Soukromé sdělovací prostředky jsou zakázané, v zemi existuje jediná televize a dvě radiová vysílání, vše ve vlastnictví státu. [[Internet]] používá zhruba 200 000 lidí.<ref name="cia"/>

 

== Kultura ==

=== Vzdělání a věda ===

Dle odhadů z roku 2003 bylo 58,6% obyvatel starších 15 let schopno číst a psát. Průměrná délka studia k roku 2009 je přibližně 5 let, 6 let u chlapců, 4 roky u dívek. Roku 2009 vláda vynaložila na vzdělání 2% HDP.<ref name="cia"/> Nadace Bertelsmann udává, že vzdělávací systém neposkytuje žádnou plnohodnotnou možnost [[vysoká škola|vyššího vzdělání]] a v případě [[základní škola|nižšího vzdělání]] se jeho kvalita stále zhoršuje,<ref name="BTI2"/> protože mnoho učitelů opouští ilegálně zemi. [[Střední škola|Střední školství]] je propojeno s armádními složkami – k dokončení 12. roku studia musí studenti absolvovat výcvik ve vojenském táboře v [[Sawa|Sawě]], poté jsou odesláni buď na vysoké školy technického zaměření, taktéž pod kontrolou armády, nebo přímo na vojenský výcvik. [[Asmarská univerzita]] je jedinou v zemi a v současnosti je stále zavřená. Tento systém vede k masovému útěku mladé generace do zahraničí.<ref name="BTI14">''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 14</ref>

 

== Odkazy ==