Pobřeží slonoviny: Porovnání verzí

| čas = +0

}}

'''Pobřeží slonoviny''' ({{Vjazyce2|fr|République de Côte d'Ivoire}}) je stát v [[Západní Afrika|západní Africe]]. Jeho sousedy jsou [[Burkina Faso]], [[Ghana]], [[Guinea]], [[Libérie]] a [[Mali]]. Leží na pobřeží [[Guinejský záliv|Guinejského zálivu]].

 

 

V českých verzích smluv Evropského společenství s touto republikou překlad názvu země kolísá mezi oběma variantami. [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstvo zahraničních věcí ČR]] a číselník zemí [[Český statistický úřad|ČSÚ]] uvádějí krátký název ''Pobřeží slonoviny'' a dlouhý název ''Republika Pobřeží slonoviny''. Encyklopedie ''Státy a jejich představitelé'' (ISBN 80-85983-45-1) a ''Státy a území světa'' (ISBN 80-85983-07-9) používají názvu originálního. Lze konstatovat, že v českém jazyce dosud převládá název původní, přeložený.

 

== Historie ==

 

Získání [[nezávislost]]i na Francii v roce [[1960]] je spojeno se jménem [[Félix Houphouët-Boigny]]. Stal se prvním [[prezident]]em a zdědil zemi prosperující, podílející se 40 % na vývozu zemí západní Afriky. Rozvoj země pokračoval, produkce kávy vzrostla tak, že se země stala třetím největším producentem na světě (za [[Brazílie|Brazílií]] a [[Kolumbie|Kolumbií]]). V produkci kakaa dokonce v roce [[1979]] země dosáhla světového prvenství. Za úspěchem stálo určitě i nezpřetrhání pout se svou bývalou koloniální velmocí Francií (na rozdíl od jiných afrických zemí). V zemi působili francouzští inženýři, učitelé, poradci. Počet Francouzů v zemi vzrostl až na 50 000 (z 10 000). Po dvacet let rostlo hospodářství pravidelně o 10 % ročně, což bylo nejvíc v Africe (mimo zemí vyvážejících [[ropa|ropu]]).

 

Pobřeží slonoviny se vyznačovalo dobrými vztahy mezi kmeny i dvěma hlavními náboženskými skupinami, křesťany a muslimy. Do země směřovala řada přistěhovalců z okolních chudších států. Jejich podíl na celkové populaci v 90. letech činil podle odhadů asi jednu třetinu. Ekonomická krize 80. a 90. let ovšem vyhrotila spory na náboženské linii i mezi původním obyvatelstvem a imigranty. V roce 1999 proběhl první [[státní převrat]] v historii země, po kterém se sice podařilo uspořádat svobodné volby, ale roztržku mezi muslimským severem a křesťanským jihem se už nepodařilo odvrátit.

 

[[19. září]] [[2002]] se naplno rozhořel konflikt mezi vládními silami pod vedením prezidenta [[Laurent Gbagbo|Laurenta Gbagba]] a třemi povstaleckými frakcemi – Vlasteneckým hnutím Pobřeží slonoviny (MPCI), Lidovým hnutím Grand Ouest (MPIGO) a Hnutím za spravedlnost a mír (MJP). Posledně jmenovaná nepočetná frakce, operující v západní části země, se podobá Kamajorům operujícím v Sierra Leone. Povstalci MJP a MPIGO, působící v západní části země, patrně byli podporováni ze strany RUF a [[Libérie]], jejíž bojovníci na západě Pobřeží slonoviny též působí. Obdobně je podezřívána [[Burkina Faso]], že podporuje MPCI. [[Ghana]] a [[Angola]] naopak do země vyslaly vojáky na pomoc vládním vojskům. Stejně jako při řešení konfliktu v Sieře Leone a Libérii byly mírové rozhovory často přerušovány a dohodnutá příměří porušována.

 

Od roku [[2003]] v zemi působí francouzský kontingent dnes čítající přibližně 2 500 osob. Ten stejně jako britské jednotky v Sierra Leone nejprve sloužil k ochraně a následné evakuaci francouzských státních příslušníků. Přes některé protesty a nařčení ze vstupování do konfliktu v zemi zůstal a hraje významnou roli při ochraně nárazníkového pásma oddělujícího obě strany konfliktu.

 

V roce [[2003]] byla na Pobřeží slonoviny vyslána politická mise OSN (MINUCI), která měla dohlížet na dodržování dohody z ledna toho roku (tzv. Dohoda Linas-Marcoussis podepsaná v [[Paříž]]i). [[27. únor]]a [[2004]] byla rezolucí 1528 s odvoláním na hlavu VII Charty OSN a stav ohrožující mezinárodní mír a bezpečnost vytvořena mise UNOCI, která MINUCI nahradila. Podle rezoluce 1528 do mandátu mise spadá:

* dohled nad příměřím a sledování pohybu ozbrojených jednotek,

 

=== Prezidentské volby a nepokoje 2011 ===

{{Podrobně|Druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny}}

Na podzim [[2010]] proběhly prezidentské volby, které skončily vítězstvím [[Alassane Ouattara|Alassane Ouattary]]. Avšak dosavadní hlava státu [[Laurent Gbagbo]] odmítl uznat prohru a ústavní soud druhý den po vyhlášení výsledků tyto změnil v jeho prospěch. Ouattara byl uznán mezinárodním společenstvím v čele s OSN právoplatným vítězem voleb a tudíž i novou hlavou státu. Došlo ke střetům mezi zastánci obou politiků. [[Rada bezpečnosti OSN]] schválila 30. března 2011 rezoluci, která zavádí [[sankce]] proti Gbagbovi.<ref>http://zpravy.idnes.cz/povstalci-v-pobrezi-slonoviny-uspesne-valci-a-chystaji-se-na-abidzan-1jj-/zahranicni.asp?c=A110331_092743_zahranicni_aha Povstalci v Pobřeží slonoviny úspěšně válčí a chystají se na Abidžan</ref> Toho dne obsadily síly prezidenta Ouattary hlavní město Yamoussoukro. [[31. březen|31. března]] [[2011]] pronikly do významného přístavního města San Pedro na jihozápadě země a vstoupily také na předměstí Abidžanu<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=695812 Vojska opozice dobyla metropoli Pobřeží Slonoviny na Aktuálně.cz]</ref> a oblehly Gbagbu v jeho prezidentském paláci. Dne 10. dubna byl zajat francouzskými speciálními silami, které se vložily do situace kvůli údajnému ohrožení civilistů ze strany Gbagbových vojáků. Bývalý prezident byl následně předán do rukou vojáků Alassana Ouattary.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=696846 Prezidenta Pobřeží Slonoviny zajali Francouzi na Aktuálně.cz]</ref>

 

Podle odhadů za čtyři měsíce trvající povolební krize přišlo o život nejméně 472 lidí a téměř milion obyvatel musel opustit své domovy.

 

== Politika ==

Oficiálním hlavním městem je od roku [[1983]] [[Yamoussoukro]], přesto [[Abidžan]] zůstává administrativním centrem a většina zemí tam má i své ambasády. Obyvatelstvo trpí probíhající občanskou válkou, znovu se objevuje zneužívání dětské práce na plantážích.

 

Prezidentské volby se konaly na podzim [[2010]] a byl zvolen [[Alassane Ouattara]], který byl uznán i [[Organizace spojených národů|OSN]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/prezident-pobrezi-slonoviny-gbagbo-se-navzdory-protestum-ujal-uradu-1kr-/zahranicni.asp?c=A101204_174323_zahranicni_jba Prezident Pobřeží slonoviny Gbagbo se navzdory protestům ujal úřadu]</ref>

 

Pobřeží slonoviny sestává ze 14 disktriktů (z nichž dva - města Yamoussoukro a Abidžan - mají postavení autonomního disktriktu). Distrikty se dále dělí do 31 regionů, ty pak do 108 [[Departementy Pobřeží slonoviny|departementů]] (stav v prosinci 2015).<ref name="Statisticky urad">{{Citace elektronické monografie

| vydavatel = Statistický úřad Pobřeží slonoviny

| jazyk = francouzsky

| datum přístupu = 2015-12-28}}</ref>

 

== Obyvatelstvo ==

V Evropě a USA se šíří kampaně mířící na velké zpracovatele kakaa (Nestlé, Kraft Foods, Hershey), aby pro své výrobky nevyužívaly kakao, na které se podílela [[dětská práce]] a žádající výrobky [[fair trade]].<ref>[http://www.raisethebarhershey.org Kampaň za eticky čisté čokoládové produkty]</ref>

 

 

== Reference ==

{{Afrika}}

 

{{Autoritní data}}