Krymští Tataři: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
ibox |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno|Chybí zdroje informací=}}
{{Infobox - etnická skupina
| název = Krymští Tataři<br />''Qırımtatarlar''
| vlajka =
| popisek vlajky =
| obrázek = Flag of the Crimean Tatar people.svg
| popisek = Národní vlajka Krymských Tatarů
| populace =
| původ =
| regiony =
| region1 = {{vlajka a název|Krym}}
| pop1 = 246 073
| ref1 = <ref>http://en.krymedia.ru/nationality/3373760-Only-33-of-Crimeans-Mention-Ukrainian-as-Their-Native-Language</ref><ref>http://www.kasparov.ru/material.php?id=552E31B8AFC23</ref><ref
| region2 = {{vlajka a název|Uzbekistán}}
| pop2 = 10 046
| ref2 = <ref>2000 estimate: {{ru}} [https://vk.com/doc182471489_380577795?hash=d92bdd99c1baa148b2&dl=61effd109309fe90ed Этнический атлас Узбекистана] Институт "Открытое общество", 2002. {{ISBN|5-862800-10-7}}. — стр. 206</ref>
| region3 = {{vlajka a název|Turecko}}
| pop3 = 150 000 – 6 000 000
| ref3 = <ref name="iccrimea.org">{{cite web|url=http://www.iccrimea.org/scholarly/jankowski.html|title=Crimean Tatars and Noghais in Turkey|publisher=}}</ref>
| region4 = {{vlajka a název|Rumunsko}}
| pop4 = 24 137
| ref4 = <ref>{{cite web|url=http://mimmc.ro/info_util/formulare_1294/ |title=Recensamant Romania 2002 |accessdate=5 August 2007 |year=2002 |work=Agentia Nationala pentru Intreprinderi Mici si Mijlocii |language=Romanian |deadurl=yes |archiveurl=https://web.archive.org/web/20070513211550/http://mimmc.ro/info_util/formulare_1294/ |archivedate=13 May 2007 |df=dmy }}</ref>
| region5 = {{vlajka a název|Rusko}} (mimo Krym)
| pop5 = 2 449
| ref5 = <ref>[http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab5.xls Russian Census 2010: Population by ethnicity] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20120424000000/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab5.xls |date=24 April 2012 }} {{ru}}</ref>
| region6 = {{vlajka a název|Bulharsko}}
| pop6 = 1 803
| ref6 = <ref>{{cite web|url=http://www.nsi.bg/Census_e/Census_e.htm|title=Bulgaria Population census 2001|publisher=}}</ref>
| region7 = {{Flag|Kazachstán}}
| pop7 = 1 532
| ref7 = <ref>{{ru}} [http://www.stat.kz/p_perepis/Pages/default.aspx Агентство Республики Казахстан по статистике. Перепись 2009.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120501091537/http://www.stat.kz/p_perepis/Pages/default.aspx |date=1 May 2012 }} ([http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9D%D0%B0%D1%86%20%D1%81%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2.rar Национальный состав населения] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511000000/http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9D%D0%B0%D1%86%20%D1%81%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2.rar |date=11 May 2011 }}.rar)</ref>
| region8 = {{vlajka a název|USA}}
| pop8 = 7 000
| ref8 =
| region9 = {{vlajka a název|Ukrajina}} (mimo Krym)
| pop9 = 30 000–60 000
| ref9 =
| region10 =
| pop10 =
| ref10 =
| jazyky = [[krymská tatarština]], [[turečtina]], [[uzbečtina]], [[ruština]], [[ukrajinština]]
| náboženství = [[Sunnitský islám]]
| příbuzní = Rumunští Tataři, [[Nogajci]], [[Volžští Tataři]], [[Turkické národy]]
| poznámky =
}}
'''Krymští Tataři''' ({{Vjazyce|crh}} {{Cizojazyčně|crh|Qırımtatarlar}}, v [[ruština|ruštině]] a [[ukrajinština|ukrajinštině]] označovaní těž jako ''Krymci'') jsou [[národ]] [[Turkické národy|turkického původu]], obývající především [[Krym|Krymský poloostrov]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]]. Mají společný původ s [[Tataři|Tatary]] (někdy bývají pokládáni za [[subetnikum]] Tatarů), v jejich [[etnogeneze|etnogenezi]] však hrála důležitou roli další etnika, zejména [[Kumáni]], [[Pečeněhové]], [[Skythové]] či [[Krymští Gótové]]. Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny.
Řádek 5 ⟶ 49:
== Dějiny ==
{{Viz též|Genocida Tatarů}}
[[Soubor:Крымские татары. Мулла.jpg|náhled|left|upright|Krymští Tataři v tradičním oděvu, 1880]]
Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve [[12. století]]. Po rozpadu [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] založili roku 1443 [[Krymský chanát]], jenž se již v roce [[1475]] stal [[Osmanská říše|osmanským]] [[vazal]]em. Chanát, ovládaný z [[Bachčisaraj]]e dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku [[1521]] krymská vojska dokonce oblehla [[Moskva|Moskvu]]. Při dalším nájezdu roku 1571 byla [[Moskva]] krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatelů odvlečeno do [[Otrokářství|otroctví]]. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské [[chanát]]y, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z [[Krym]]u rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska.
Řádek 21 ⟶ 65:
=== Anexe Krymu Ruskem ===
[[Soubor:Vladimir Putin's meeting with representatives of the Crimean Tatars 02.jpeg|náhled|left|Ruský prezident Putin při setkáni se zástupci Krymských Tatarů 16. května 2014 ]]
Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskem]] v roce 2014 se [[krymská tatarština]] stala jedním ze tří oficiálních jazyků Krymu, což se jim pod kyjevskou vládou ani v éře Sovětského svazu nepodařilo. Od anexe poloostrova jsou nicméně Krymští Tataři podle rozhlasové stanice BBC vystaveni únosům, fyzickému násilí a teroru. Jejich představitel [[Mustafa Džemilev|Mustafa Cemilev]] má na Krym pět let zakázán vstup. Jejich představitelé v lednu 2015 požádali o pomoc orgány [[OSN]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/krymsti-tatari-zadaji-osn-o-pomoc-krym-rusko-f38-/zahranicni.aspx?c=A150119_064640_zahranicni_skr Tataři z Krymu prosí OSN o pomoc. Zažívají únosy, násilí a teror]</ref> Rusko jejich stížnosti odmítá jako neopodstatněné a ujišťuje Tatary, že jejich práva zůstanou zachována. V polovině dubna pozastavila krymská prokurátorka Natalja Poklonská činnost neoficiálního krymskotatarského parlamentu [[medžlis]]u, což důrazně kritizoval [[generální tajemník Rady Evropy]] [[Thorbjørn Jaglan]]. Už předtím prokurátorka požadovala jeho zapsání na seznam extremistických organizací. 26. dubna 2016 zákaz i označení za extremistickou organizaci potvrdil [[Nejvyšší soud (Krym)|Nejvyšší krymský soud]]. Jeden z vůdců medžlisu Nariman Dželjal na to reagoval prohlášením, že jeho organizace podá odvolání a požádá o spravedlnost i evropské instituce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Útisk krymských Tatarů nekončí. Jsou to extremisté, rozhodl soud a zakázal jim parlament
| |||