Marius Petipa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikace
→‎Život a dílo: link na balet z knihy, styl
Řádek 21:
Pro kariéru M. Petipy bylo rozhodující jeho působení v Rusku. Zde proslul nejdříve jako tanečník (od roku 1847), pak jako dlouholetý hlavní [[baletní mistr]] petrohradských carských divadel ([[Velké kamenné divadlo]], [[Mariinské divadlo]]), a to od roku 1871 až do roku 1903. Působil i na dalších místech Ruska ([[Velké divadlo|Velké divadlo v Moskvě]], [[Puškin (město)|Carské selo]], [[Petěrgof|Petrodvorce]]).
 
Petipa vytvořil více než padesát baletů, z nichž některé přežívají buď v původní verzi, nebo ve verzi, která byla Petipovou choreografií inspirována - ''[[Faraónova dcera]]'' (1862), ''[[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha(balet)|Don Quijote]]'' (1869), ''[[Bajadéra]]'' (1877), ''[[Talisman (balet)|Talisman]]'' (1889), ''[[Šípková Růženka]]/[[Spící krasavice]]'' (1890), ''[[Louskáček (balet)|Louskáček]]'' (choreografii zřejmě připravil [[Lev Ivanov]] na základě Petipových rad a instrukcí) (1892), ''[[Probuzení Flóry]]'' (1894), ''[[Odpočinek kavalerie]]'' (1896), ''[[Raymonda]]'' (1898), ''[[Roční období (balet)|Roční období]]'' (1900) a ''[[Harlekýnovy milióny]]'' (1900).<ref group="pozn.">Názvy baletů vycházejí z české baletní inscenační praxe zejména v [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/balet Národním divadle] v Praze</ref>
 
Petipa přispěl k oživení řady děl, která vytvořili dřívější baletní mistři. Řada z jeho choreografií se stala napříště definitivními verzemi, ze kterých vycházejí pozdější představení. Nejznámější realizace jsou [[Korzár (balet)|''Korzár'']], [[Giselle (balet)|''Giselle'']], [[Esmeralda (balet)|''Esmeralda'']], [[Coppélia (balet)|''Coppélia'']], ''[[Marná opatrnost]]'' (La fille mal gardée) - (se Lvem Ivanovem), [[Koníček Hrbáček]] a [[Labutí jezero]] (se Lvem Ivanovem).
 
Mimo to řada tanců z jeho baletních choreografií žije samostatným životem jako samostatná virtuózní čísla (např. [[Pas de deux]] a [[Grand pas de deux]] z řady baletů).