Stojaté vlnění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nový podle enwiki
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Standing wave 2.gif |thumbnáhled|upright=1.0| Stojatá vlna (černá) vzniká složením protiběžných vln modré a červené. Černé body jsou uzly.]]
[[Soubor:Transient to standing wave.gif |thumbnáhled|upright=1.0| Jak se z postupné vlny tvoří stojatá]]
 
'''Stojaté''' nebo také '''stacionární vlnění''' je vlnění, které má v každém bodě stálou [[Amplituda|amplitudu]], takže uzly a vrcholy vlnění zůstávají na stejném místě. Stojaté vlnění vzniká tak, že se setkávají dvě protiběžné vlny o stejné frekvenci, nejčastěji jako vlna přímá a vlna odražená od nějaké překážky.
 
== Příklady ==
Nejběžnějším příkladem stojatého vlnění je znějící [[struna]], která má uzly na obou koncích, případně na konci a v bodě, kde je přitlačena k pražci nebo k hmatníku. Vlnění, vybuzené například brnknutím nebo smyčcem, se od těchto bodů odráží a vytváří stojaté vlnění s rezonanční frekvencí struny. Podobně je tomu u plošných vln, jako je například znějící buben nebo [[gong]]: zde se vlny odrážejí od okrajů disku a složením přímé a odražené vlny vzniká stojaté vlnění na rezonanční frekvenci nástroje.
 
Podobně vzniká i elektromagnetické stojaté vlnění, například na televizní anténě ([[dipól]]u), v rezonančním obvodě nebo v [[rezonátor]]u.
Řádek 13:
== Související články ==
* [[Rezonanční obvod]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Vlnění]]