Verze z 23. 12. 2015, 22:01 editovat Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 895 editací m typografía a upozorněno na neplatný odkaz ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 10. 2017, 10:30 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - reliéf \| název = Valdajská vrchovina \| obrázek = Valdayskaya vozvyshennost 01.jpg \| popisek = Krajina ve Valdajské vrchovině \| alt = \| nejvyšší bod = bezejmenný bod \| maximální výška = 346,5 \| střední výška = okolo 200 \| mapa = Lagekarte Waldaihöhen.png \| nadřazená jednotka = \| podřazené jednotky = \| zeměpisná šířka = 57 \| zeměpisná délka = 33.5 \| sousední jednotky = \| světadíl = [[Evropa]] \| stát = {{Flagicon\|Rusko}} [[Rusko]] \| hornina = [[břidlice]], [[vápenec]] \| poznámka = \| povodí = [[Volha]], [[Dněpr]], [[Západní Dvina]] (Daugava) }} '''Valdajská vrchovina''' ({{Vjazyce\|ru }} {{Cizojazyčně\|ru\|''Валда́йская возвы́шенность''}}, ''Valdajskaja vozvyšennosť'' nebo zkráceně ''Валда́й'', ''Valdaj'') je pahorkatina v evropské části [[Rusko\|Ruska]]. Dříve se nazývala také '''Alaunské hory''' (''Алаунские горы'') podle starověkého národa [[Alani\|Alanů]],<ref>http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159</ref> dnešní název je odvozen ze jména starobylého města [[Valdaj]]; kromě něj dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]]. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html – neplatný odkaz !</ref> Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře\|Kaspického moře]]), [[Západní Dvina]] (teče do [[Baltské moře\|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře\|Černého moře]]). Jsou tu také velká jezera jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]]. Zvlněný terén vystupuje z [[Východoevropská rovina\|Východoevropské roviny]] a táhne se v délce cca 600 km; směrem k severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do [[Středoruská vysočina\|Středoruské vysočiny]]. Pokrývá území [[Tverská oblast\|Tverské]], [[Smolenská oblast\|Smolenské]], [[Novgorodská oblast\|Novgorodské]] a částečně také [[Leningradská oblast\|Leningradské]] a [[Pskovská oblast\|Pskovské oblasti]]. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná ''Makuška Valdaja'' nedaleko pramene řeky [[Cna (přítok jezera Mstino)\|Cny]], která dosahuje výšky 346,9 metrů nad mořem. (Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z nedaleké obce v rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 m, kde se nachází plaketa s příslušným textem.)<ref>http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html</ref> Reliéf krajiny byl vytvořen [[moréna~~\|morénami~~]]mi v době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou [[vápenec]] a [[břidlice]]. Nacházejí se zde četné [[fosilie]], těží se [[rašelina]] a [[hnědé uhlí]]. Nachází se zde [[Valdajský národní park]], [[Seběžský národní park]] a [[Polistovská rezervace]]. Valdajská vrchovina je využívána také k rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.<ref>http://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899</ref> Oblast je známa tradiční architekturou a folklórem. == Reference == <references /> == Externí odkazy == Řádek 35 ⟶ 34: {{Portály\|Rusko}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Pohoří v Rusku]]

Valdajská vrchovina: Porovnání verzí