Intelektuál: Porovnání verzí

'''Intelektuál''' (z [[francouzština|franc.]] ''l´intellectuel'', z [[latina|lat.]] ''intellegere'', chápat, rozumět) je novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci.

Lidé, které bychom dnes označili za intelektuály, se začali vyskytovat od 18. století jako nezávislí spisovatelé bez pevných institučních vazeb, kteří se rádi vyjadřovali k obecným a veřejným otázkám. Byli na jedné straně kritičtí k veřejným poměrům, ale na druhé straně byli často zváni do salonů i k panovnickým dvorům ([[Voltaire]]). Slovo intelektuál jako společné označení vzniklo ve Francii koncem 19. století jako hanlivé označení pro kritiky [[Dreyfusova aféra|Dreyfusovy aféry]], kterým politikové ([[Georges Clémenceau]], 1892) vytýkali elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality.<ref name="A"/>

Podobně pejorativní význam mělo slovo intelektuál v nacistickém Německu, kdežto v komunistickém slovníku se střetávala dvě opačná pojetí. Na jedné straně byli marxističtí intelektuálové, kteří se sami chápali jako „dělníci pera“ a součást pracující třídy, na druhé straně byli čas od času terčem těžkých útoků (například „intelektuálština“) i persekucí: typický levicový intelektuál [[Záviš Kalandra]] byl roku [[1950]] dokonce popraven. Naproti tomu mnozí intelektuálové pokládali sami sebe za „svědomí společnosti“ a osobovali si právo společnost hodnotit, což pochopitelně vyvolávalo nepříznivé reakce. Jiní se zase propůjčovali k tomu, že obhajovali vládnoucí garnitury a obstarávali jim ideologickou podporu. To platí i pro mnoho komunistických intelektuálů v Československu.

* [http://www.nybooks.com/articles/12172 N. Chomsky: The Responsibility of Intellectuals. NY Review of Books, 1967]