Zdvořilost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - odkazování se na jinou wiki |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Politeness - Punch cartoon - Project Gutenberg eText 16619.png|
'''Zdvořilost''' znamená způsob jednání a vystupování, který vyjadřuje respekt a úctu ke druhým. Opakem je hrubost, nezdvořilost. Zdvořilost se vyjadřuje společenskou formou, je to však [[ctnost]] a na rozdíl od [[etiketa|etikety]] není pouze formální. Z pohledu psychologie je zdvořilost součástí sociálního programování jedince, [[Transakční analýza|transakční analýzy]], hladu po podnětech a struktuře. Zdvořilost je vyjadřována komunikací a [[Zdvořilost v různých jazycích|bezprostředně tak souvisí s jazykem]].
Řádek 7:
# '''''Takt''''': „Mohl bych vás na okamžik přerušit?“
# '''''Velkorysost''''': „Posaďte se a já to zařídím.“
# '''''Ocenění''''': „Paní A byla výborná a i pan B byl – hm – zajímavý.“
# '''''Skromnost''''': „Jsem to ale hlupák! To by se vám jistě nestalo.“
# '''''Souhlas''''': A: „To se mi nelíbí.“ – B: „Jistě. Ale přece jen...“
# '''''Soucit''''': „Měl jste jistě velkou starost.“
Zdvořilý mluvčí vždy ustupuje do pozadí a vyzvedá zásluhy svého protějšku. Když může, souhlasí s ním, a když nemůže, hledí svůj nesouhlas oslabit, použije nějaký [[eufemismus]] nebo se přímému hodnocení vyhne. Prototypem zdvořilosti je věta: „Až po vás, pane!“ Zdvořilost je tak příkladem kulturního překonávání přirozené tendence prosazovat sám sebe, vyvyšovat se, raději mluvit než naslouchat, „skákat do řeči“ a podobně.
Zdvořile lze však i kritizovat, tj. tzv. '''konstruktivní kritika''' (nejprve oceníme, poté kritizujeme, navrhneme řešení, uvedeme konkrétní příklady). Zajímavé je například, že v Japonsku se za žádnou cenu NESMÍ přijmout pochvala. V Čechách a na Moravě je trapné už jen třísekundové mlčení, proto je lepší se mu vyhnout. Zdvořilý mluvčí se vyhýbá konfliktním tématům. V ČR je velmi populární téma zdraví.
Řádek 22:
== Původ ==
České slovo zdvořilost - podobně jako německé ''Höflichkeit'', anglické ''courtesy'' a francouzské ''courtoisie'' - se odvozuje od slova „dvůr, dvořan“ a naznačuje tak, že původně vznikla při královském dvoře a odtud se nápodobou šířila mezi šlechtou a lidem. Naproti tomu francouzština i angličtina má - vedle ''politesse'' a ''politeness'', odvozených od uhlazenosti – ještě také slova ''civilité'' a ''civility'', odvozené od ''civil'', městský. Tomu odpovídá také dvojí typ zdvořilosti:
# Zdvořilost '''''dvorská''''', vyjadřující nerovná postavení různých osob: být zdvořilý znamená respektovat a dávat najevo tuto nerovnost, zejména ze strany podřízené, níže stojící osoby. Dodnes se udržela zejména v [[japonština|japonštině]] a v dalších jazycích [[Dálný východ|Dálného východu]], kde se oslovení osob různého postavení liší i gramaticky.
# Zdvořilost '''''městská''''' či občanská, založená na přesvědčení o rovnosti všech lidí, přinejmenším všech měšťanů. Vyjadřuje respekt, ale ne podřízenost, a zachovává si jistý odstup: „Já pán – ty pán.“
Řádek 50:
* [http://www.edice.org Sociolinguistics: Politeness in Spanish]
* [http://www1.ku-eichstaett.de/SLF/EngluVglSW/mediawiki/index.php/ELiX_Wiki:Projects/ECSTRA European Communicative Strategies (ECSTRA)] (directed by [[Joachim Grzega]])
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Chování]]
| |||