Krymští Tataři: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno|Chybí zdroje informací=}}[[Soubor:Flag of the Crimean Tatar people.svg|
'''Krymští Tataři''' ({{Vjazyce|crh}} {{Cizojazyčně|crh|Qırımtatarlar}}, v [[ruština|ruštině]] a [[ukrajinština|ukrajinštině]] označovaní těž jako ''Krymci'') jsou [[národ]] [[Turkické národy|turkického původu]], obývající především [[Krym|Krymský poloostrov]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]]. Mají společný původ s [[Tataři|Tatary]] (někdy bývají pokládáni za [[subetnikum]] Tatarů), v jejich [[etnogeneze|etnogenezi]] však hrála důležitou roli další etnika, zejména [[Kumáni]], [[Pečeněhové]], [[Skythové]] či [[Krymští Gótové]]. Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny.
Řádek 5:
== Dějiny ==
{{Viz též|Genocida Tatarů}}
[[Soubor:Крымские татары. Мулла.jpg|
Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve [[12. století]]. Po rozpadu [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] založili roku 1443 [[Krymský chanát]], jenž se již v roce [[1475]] stal [[Osmanská říše|osmanským]] [[vazal]]em. Chanát, ovládaný z [[Bachčisaraj]]e dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku [[1521]] krymská vojska dokonce oblehla [[Moskva|Moskvu]]. Při dalším nájezdu roku 1571 byla [[Moskva]] krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatelů odvlečeno do [[Otrokářství|otroctví]]. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské [[
Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali časté loupeživé nájezdy na území Ruska a [[Republika obou národů|Polsko-litevského]] státu.<ref>{{cite web|author=Brian Glyn Williams|title=The Sultan's Raiders: The Military Role of the Crimean Tatars in the Ottoman Empire|url=https://jamestown.org/report/the-sultans-raiders-the-military-role-of-the-crimean-tatars-in-the-ottoman-empire/|publisher=The Jamestown Foundation|format=PDF|year=2013}}</ref> Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi [[15. století|15.]] a [[18. století]]m byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] přes 2 miliony lidí, především [[Ukrajinci|Ukrajinců]], ale také [[Rusové|Rusů]], [[Bělorusové|Bělorusů]] a [[Poláci|Poláků]].<ref>Darjusz Kołodziejczyk, as reported by {{cite web|author=Mikhail Kizilov|title=Slaves, Money Lenders, and Prisoner Guards: The Jews and the Trade in Slaves and Captives in the Crimean Khanate|url=http://www.academia.edu/3706285/Slaves_Money_Lenders_and_Prisoner_Guards_The_Jews_and_the_Trade_in_Slaves_and_Captives_in_the_Crimean_Khanate|work=The Journal of Jewish Studies|year=2007|page=2}}</ref> V roce [[1663]] podnikli Krymští Tataři spolu s [[Turci|Turky]] krutý vpád na [[Morava|Moravu]].<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDNES.cz.'' 12. října 2013.</ref>
Řádek 15:
== Současnost ==
[[Soubor:Refat Abdurakhmanovich Chubarov.jpg|
Dnes žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. 150 000 Krymských Tatarů nadále zůstává v [[uzbekistán]]ské [[diaspora|diaspoře]], menšinu tvoří i v [[Rumunsko|Rumunsku]] a [[Turecko|Turecku]].
Řádek 69:
{{Turkické národy}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Krymští Tataři| ]]
| |||