Legenda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 193.165.237.52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David Beneš |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
{{Různé významy|tento=literárním útvaru}}
'''Legenda''' (pochází z [[Latina|latinského]] ''legenda'', což znamená "věci určené ke čtení") je [[epika|epický]] [[Literatura|literární]] žánr, pojednávající o životě, smrti, umučení a zázracích určitého [[Svatý|světce]] či [[
Používá se též označení '''hagiografie''', což je termín odvozený z [[Řečtina|řeckého]] ''hagios'' svatý a ''grafein'' psát. V některých jazycích je rozšířenější toto označení.
Řádek 12:
== Vývoj žánru ==
Hagiografie vznikla na sklonku [[Starověk|antiky]], když se klasická [[biografie]] rozšířila o prvky z [[bible]] (zvláště o líčení zázraků). Křesťanská legenda pak má své počátky v novozákonních [[evangelium|evangeliích]]. Charakter legendy mají již [[Skutky apoštolů]], nicméně stěžejním dílem, které určilo charakter hagiografie, jsou tzv. Pseudoklementina vyprávějící o skutcích [[Petr (apoštol)|apoštola Petra]].
Legendy byly většinou zprvu předávány ústně, později byly zapisovány, a to jak veršem, tak i prózou. Tvořily těžiště [[středověk]]é umělecké tvorby a ve své době plnily účely liturgické i literární. Základní osou je vyprávění o narození, životě (''vita''), smrti (''passio''), přenesení ostatků (''translatio'') a zázracích (''miracula'') osoby, o které se soudilo, že se za své skutky dostala jistě do [[nebe]]. Nebylo však rozhodující, zda ona osoba byla oficiálně prohlášena za svatou či blahoslavena: kanonizace probíhala často na základě lidové úcty. Účelem legend bylo oslavit památku příkladných [[křesťan]]ů a dát příklad k následování.
Řádek 29:
#* ''[[Kristiánova legenda]]'' (''Život a umučení svatého Václava a jeho babičky [[Svatá Ludmila|svaté Ludmily]]'', [[latina|lat.]] ''Vita et passio sancti Vencaslai et sanctae Ludmilae aviae eius'') byla sepsána latinsky. Sporná je doba vzniku i autor samotný, zřejmě však vznikla koncem 10. století. Cílem díla byla znovu obhajoba staroslověnské bohoslužby.<ref>Kutnar. str. 21.</ref>
# '''vojtěšské legendy''' – legendy o [[Svatý Vojtěch|svatém Vojtěchovi]] v sobě obsahují širší evropštější rozhled.
#* ''Nascitur purpureus flos'' je latinská legenda napsaná na počátku 11.století sv.[[Bruno z Querfurtu|Brunem z Querfurtu]], který byl žákem [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]].
# '''prokopské legendy''' obsahují mnohé lidové prvky, což je dáno tím, že se obracely k prostému člověku, aby v něm vyvolaly úctu ke [[Svatý Prokop|svatému Prokopovi]] i ke klášterům.<ref name="Kutnar22">Kutnar. str. 22.</ref>
#* ''Vita Minor'' – legenda napsána latinsky okolo roku 1200 v [[Sázavský klášter|Sázavském klášteře]]. Stala se východiskem pro další prokopské legendy. Jednou z nich byla i legenda sepsaná česky v době [[Karel IV.|Karla IV.]], ta však klade důraz zcela jinak – popisuje především Prokopův zápas o uchránění Sázavského kláštera před německými mnichy.<ref name="Kutnar22"/>
Řádek 51:
{{Portály|Literatura}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Legendy]]
| |||