Démétér: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upr. ib
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - božstvo
| jméno = Deméter
| obrázek = Demeter Altemps Inv8546.jpg
| velikost obrázku = 225 px
| popisek =
| bydliště = [[Olymp]]
| symbol = pšeničný nebo obilný snop - pluh - srp - Venušin pahorek
| partner = Zeus
| rodiče = [[Kronos]] a [[Rheia]]
| sourozenci = [[Hestiá]], [[Héra]], [[Hádés]], [[Poseidón]]<br>a&nbsp;[[Zeus]] (zároveň muž)
| děti = [[Persefona]] a [[Plútos]]
| římský ekvivalent = [[Ceres (mytologie)|Ceres]]
| poznámky =
}}
'''Démétér''' ({{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|Δημήτηρ}}) je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] dcerou [[Titáni|Titána]] [[Kronos|Krona]] a jeho manželky a sestry [[Rheia|Rheie]]. Je bohyní plodnosti země a rolnictví. Jejím [[Římská mytologie|římským]] protějškem je [[Ceres (mytologie)|Ceres]].
 
== Démétér a Persefona ==
Její otec Kronos ji spolkl stejně jako předtím její sourozence [[Hestiá|Hestii]], [[Héra|Héru]], [[Hádés|Háda]] a [[Poseidón]]a. Vedl ho k tomu strach, že jeho děti se mu vzepřou a zbaví ho moci. Jako božské bytosti v něm přežívaly až do doby, kdy je vysvobodil jejich nejmladší bratr [[Zeus]]. Jeho matka Rheia ho porodila v tajnosti na [[Kréta|Krétě]] a Krona ošálila kamenem zabaleným v plenkách.
 
Když Zeus dospěl, postavil se otci, donutil jej vydat ze sebe všechny své děti a prohlásil se nejvyšším bohem. Démétér vzal k sobě na [[Olymp]], dal jí na starost péči o plodnost země, o rolnictví. Naučila lidi obdělávat pole, usadit se místo kočování na jednom místě a dala jim tak nový způsob života a stanovila jeho zákony.
 
[[Zeus|Diovi]] se Démétér líbila, usiloval o její přízeň, dokonce zabil bleskem thessalského krále [[Íasión]]a, kterému Démétér dala syna [[Plútos|Plúta]]. Démétér nakonec Diovi porodila dceru [[Persefona|Persefonu]]; někdy bývá nazývána Kora.
 
Když jednou byla Persefona se svými družkami, otevřela se před ní zem, vynořil se bůh podsvětí [[Hádés]] a v mžiku s ní zmizel v hlubinách. Démétér hned spěchala na pomoc, ale nenašla ani stopu. Bloudila devět dní po celém světě, až se nakonec od boha slunce [[Hélios|Hélia]] dozvěděla, co bylo. Hned se vypravila za Diem na Olymp a žádala o pomoc. Ani Zeus však nemohl Háda donutit k vrácení Persefony matce, protože si ji mezitím vzal za manželku a dal jí ochutnat jádra granátového jablka. A tím jí zavřel cestu zpátky na zem - kdo něco v podsvětí snědl, nemohl se už vrátit nahoru.
 
Démétér z velkého žalu se uchýlila do ústraní do svého chrámu v [[Eleusína|Eleusíně]]. Seslala na zemi neúrodu, zato zase lidé přestali bohům obětovat. Nakonec musel Zeus zakročit: donutil Háda, aby propustil Persefonu na svět vždy na dvě třetiny roku a zbylou třetinu bude ona trávit v podsvětní říši. A tak se stalo, že na podzim je Persefona dole - rolník osévá pole. Na jaře Persefona přichází ke své matce, příroda se probouzí, rozkvétá, zraje, lidé sklízejí úrodu.
 
Prý prvním člověkem, který se učil pěstovat obilí, byl [[Triptolemos]], jehož otec král eleusínský [[Keleos]] se svou manželkou poskytli přístřeší v době jejího největšího smutku po dceři. Démétér Triptolemovi ukázala, jak orat, darovala mu obilná zrna a on se poté stal učitelem zemědělství všech národů. Jeho bratru [[Démofoón|Démofoóntovi]]tovi zase přinesla věčnou slávu. Za to jí král Keleos postavil v Eleusíně velkolepý chrám.
 
K poctě Démétér se konaly velké náboženské slavnosti, tzv. ''velké mystérie''. Trvaly devět dní, vždy na přelomu září a října.
 
== Deméter „bohyně světa“ ==
* v Římě zvaná [[Ceres (mytologie)|Ceres]]
* významy: mateřství - sklizeň - tajemství
* symbol: pšeničný nebo obilný snop - pluh - srp - Venušin pahorek
Řádek 43:
 
== Odraz v umění ==
Umělci zobrazovali Démétér spíše s mateřskými než panovnickými rysy. Jejími symboly byly věnce z klasů a košíky s plody.
* Nejlepší její sochou je ''Démétér Knidská'', snad od [[Leochares|Leochara]] (asi ze [[4. století př. n. l.]], dnes je v [[Britské muzeum|Britském muzeu]])
* reliéf ''Triptolemos mezi bohyněmi Démétrou a Korou'' je považován za dílo [[Feidiás|Feidiovo]] (z r. [[450 př. n. l.]], dnes v Národním archeologickém muzeu v Athénách)
Řádek 53:
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí''
{{Řecká mytologie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Olympští bohové]]