Vizigótská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
link |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
| název = Království Vizigótů
| originální název = Regnum Visigothorum<br />Gutþiuda Þiudinassus
| rok vzniku = [[418]]
| rok zániku = [[720]] n. l.
| více před = ne
| před 1 = Vizigóti
| před 1 vlajka = 30px Ostgoten fibel transp.png
| před 2 = Západořímská říše
| před 2 vlajka = Labarum.svg
| před 3 = Království Svébů
| před 3 vlajka =
| před 4 = Alani
| více po = ne
| po 1 = Asturské království
| po 1 vlajka = Cruz de Asturias.svg
| po 2 = Septimánie
| po 2 vlajka =
| po 3 = Franská říše
| po 3 vlajka = Charlemagne autograph.svg
| po 4 = Umajjovský chalífát
| po 4 vlajka = Umayyad Flag.png
| vlajka =
| článek o vlajce =
| vlajka velikost =
| znak =
| článek o znaku =
| znak velikost =
| mapa = Visigothic Kingdom.png
| mapa velikost = 292px
| mapa poznámka = Největší rozmach říše kolem roku [[500]] (oranžově). Část říše ztracená po [[Bitva u Vouillé|bitvě u Vouillé]] v roce [[507]] (světle oranžově).
| hlavní město = [[Toulouse|Tolosa]] (do [[507]])<br />[[Narbonne]]<br />[[Barcelona]]<br />[[Toledo|Toletum]]
| jazyky = [[vulgární latina]], [[gótština]]
| národnostní složení = Vizigóti, [[Římané]], [[Svébové]]
| náboženství = [[Chalkedonský koncil|chalkedonské vyznání]], [[ariánství]], [[judaismus]]
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]]
| měna =
| vznik =
| zánik =
}}
'''Vizigótská říše''' je běžné literární označení pro '''Království Vizigótů''' ([[Latina|latinsky]] ''Regnum Visigothorum'', [[Gótština|gótsky]] ''Gutþiuda Þiudinassus''), současníky někdy také okrajově nazývané jako '''Tolosánské království''' ([[Latina|latinsky]] ''regnum Tolosanum'') podle hlavního města Tolosa ([[Toulouse]]), byl [[stát]]ní útvar v [[Evropa|Evropě]], [[barbar]]ské království, zformované na území rozpadající se [[Západořímská říše|Západořímské říše]] v jihozápadní [[Římská Galie|Galii]] (dnešní [[Francie]]). Zakladatelem říše, která existovala v letech [[419]]–[[711]], bylo [[Germáni|germánské]] etnikum [[Vizigóti|Vizigótů]]. Postupně se rozšířila na [[Pyrenejský poloostrov]] do [[Hispánie]] a po roce [[507]] ztratila téměř všechny své galské državy a zůstala omezena jen na Hispánii. Tou dobou [[6. století|6.]] a [[7. století]] se vžívá další alternativní označení '''Toletské království''' ([[Latina|latinsky]] ''regnum Toletanum'') podle nového hlavního města Toleta ([[Toledo|Toleda]]), ani v tomto případě se však nejedná o skutečný název státu.
== Založení tolosánského království ==
[[Soubor:Hispania 418 AD.PNG|náhled|vlevo|200px|Království Vizigótů v roce [[418]] (červeně), [[Hispánie]] ještě stále patří z velké části [[Západořímská říše|Západořímské říši]], ale také [[Svébové|Svébům]], [[Alani|Alanům]] a [[Vandalové|Vandalům]].]]
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius (císař)|Honoria]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
Honorius si přál, aby Vizigóti pokračovali v bojích v Hispánii s Vandaly, [[Svébové|Svéby]] a [[Alani|Alany]], proto je roku [[419]] oficiálně usídlil jako foederáty v Akvitánii. Vizigóti zde poté vybudovali první barbarskou říši na římském území, nazývanou podle města Tolosy, dnešního [[Toulouse]], které zvolil vizigótský král [[Wallia]] za svoji rezidenci, tolosánské království. Přestože až do roku [[476]] králové fakticky uznávali římskou nadvládu, bylo království prakticky na Římu nezávislé.
V průběhu [[5. století]], poznamenaného rozkladem [[Západořímská říše|západořímské říše]], rozšířili Vizigóti svou moc do střední Galie a dále pronikali do nitra Hispánie. Dobytí většiny jejího území netrvalo příliš dlouho. Ovládnout se jim nepodařilo pouze severozápadní oblasti, kde se již etablovala moc jiného germánského etnika, [[Svébové|Svébů]]. Po roce [[500]] se postupně vyhrotily vztahy Vizigótů s [[Frankové|Franky]], postupujícími pod vedením krále [[Chlodvík I.|Chlodvíka]] od severovýchodu na jih Galie. Vrcholem této konfrontace se stala [[bitva u Vouillé]] ([[507]]), v níž zvítězili Frankové.
Řádek 85 ⟶ 84:
{{Portály|Středověk}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Gótové]]
| |||