Ší'itský islám: Porovnání verzí

'''Ší'itský islám''', též '''ší'a''' (z [[Arabština|arabského]] شيعة, zkrácenina z ''Ší'at Alí'' شيعة علي neboli ''Strana Alího'' či ''Přívrženci Alího''), je jedním ze dvou hlavních proudů [[islám]]u (druhým je [[sunnité|sunna]]). Stoupenci ší'iy se označují jako '''ší'ité'''. V rámci [[islámský svět|islámského světa]] tvoří menšinu, majoritní skupiny ší'itů se nacházejí v [[Írán]]u, [[Ázerbájdžán]]u, [[Bahrajn]]u a [[Irák]]u.

 

 

V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví, největší co do počtu stoupenců je [[isná ašaríja]]. Méně početnými ší'itskými skupinami jsou zejména [[ismá'ílíja]] (z níž vznikli např. [[asasíni]] nebo [[alawité]]) a [[zajdíja]].

 

== Rozšíření ==

Počet stoupenců ší'itského islámu je odhadován na 10–15 % z celkové [[muslim]]ské populace, což čítá okolo 130–190 milionů muslimů.<ref name="Revival">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Nasr

=== Volení chalífové ===

{{Viz též|Volení chalífové}}

 

Již v den, kdy Muhammad zemřel, se začaly scházet medínské kmeny v čele s kmeny [[Aus]] a [[Chazradž]]. Tyto kmeny byly proslulé vzájemnou znesvářeností, a to i v době Muhammadova příchodu do Mekky. Této vzájemné rivality obou kmenů využil Abú Bakr a jeho společníci [[Umar ibn al-Chattáb]] a [[Abú Ubajda]]. Získali na svou stranu kmen Aus, jehož příslušníci společně s mekkánnskými [[muhádžirové|muhádžiry]] následně zvolily Abú Bakra za nového vůdce muslimů a prvního chalífu.<ref>Tauer, s. 41–42.</ref> Abú Bakr dokázal lépe využít situace než Alí, který postrádal dostatečnou schopnost rychle a účinně zasáhnout do volebního procesu. Ti, kteří prosazovali Alího nároky na vedení obce, se začali nazývat ''ši'at Alí'', doslova „strana Alího“.<ref name="Kropáček180"/> I když s rozhodnutím volby Abú Bakra nesouhlasili, prozatím jej přijali, po Fátimině smrti pak Abú Bakra uznal i sám Alí.<ref name="Matúš">{{Citace elektronické monografie

{{Islám}}

{{Portály|Islám}}

 

[[Kategorie:Ší'itský islám| ]]