Stoletá válka: Porovnání verzí

[[Soubor:Arms of the Monarchs of Majorca and the Balearic Islands (14th-20th Centuries).svg|18px]] [[Mallorské království]]<br />

[[Soubor:CoA Pontifical States 02.svg|18px]] [[Avignonské zajetí|Avignonské papežství]]

* [[Soubor:Arms of Llywelyn.svg|18px]] [[Velšské knížectví]]

* [[Soubor:Coat of arms of the Lordship of Ireland.svg|18px]] [[Irské lordství]]

* [[Soubor:Arms of Aquitaine and Guyenne.svg|18px]] [[Akvitánské vévodství]]

* [[Soubor:Royal Arms of England (1470-1471).svg|18px]] [[Království Anglie a Francie|Francouzské<br />království]] [[Jindřich VI. Anglický|Jindřicha II.]]

[[Soubor:Evolution Coat of Arms of Navarre-3.svg|18px]] [[Navarrské království]]<br />

[[Soubor:CoA Pontifical States 02.svg|18px]] [[Papežský stát]]

[[Soubor:Arms of the Kings of France (France Ancien).svg|18px]] [[Jan II. Francouzský]]<br />

[[Soubor:France moderne.svg|18px]] [[Ludvík I. Flanderský]] †<br />

[[Soubor:Royal arms of Scotland.svg|18px]] [[Jakub I. Skotský]] †<br />

[[Soubor:Royal arms of Scotland.svg|18px]] [[Jakub II. Skotský]]

[[Soubor:Arms of the Prince of Wales (Ancient).svg|18px]] [[Eduard (černý princ)|Černý princ]]<br />

[[Soubor:Royal Arms of England (1395-1399).svg|18px]] [[Richard II.]]<br />

[[Soubor:Royal Arms of England (1399-1603).svg|18px]] [[Jindřich V. Plantagenet]]<br />

[[Soubor:Royal Arms of England (1470-1471).svg|18px]] [[Jindřich VI. Anglický]]

}}

'''Stoletá válka''' byl konflikt mezi [[Anglie|Anglií]] a [[Francouzské království|Francií]] v letech [[1337]]–[[1453]]. Příčinou byl spor o nadvládu ve [[Vlámsko|Flandrech]] a jihozápadní Francii. Jako záminka posloužilo odmítnutí nástupnictví anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] na francouzský trůn.

 

== Etapy a průběh války ==

Stoletou válku můžeme rozdělit na tři etapy:

 

=== První etapa (1337–1360) ===

Na počátku stoleté války měli Angličané především zájem udržet si své území ve Francii stejně jako upevnit své obchodní postavení ve Flandrech. Spojencem Francie bylo [[Skotsko]], které jen těžko snášelo svoji lenní závislost na Anglii. Spojencem Anglie byly samotné Flandry.

 

V mnoha bitvách stoleté války se projevil rozdíl v taktice Anglie a Francie. Francouzská vojska se skládala především ze šlechtické jízdy a z oddílů měšťanů a žoldnéřů. Šlechta nižším stavem pohrdala a bránila jim zapojit se do bitvy. Tyto neshody a dokonalejší taktika Angličanů vedly k sérii proher a tragédií. Naproti tomu Eduard III. disponoval nejen výbornou jízdou, ale i výbornými lukostřelci z [[Wales]]u ozbrojenými dlouhými luky. V bitvách stoleté války byli lukostřelci schopni vyřadit z boje francouzské jezdce dříve, než se jejich dlouhá kopí a těžké meče dostaly vůbec ke slovu. Lukostřelci se ukázali jako nepostradatelná součást anglické armády.

 

 

Mírem v [[Brétigny]] v roce [[1360]] skončila první etapa stoleté války. Anglický král Eduard III. se zřekl francouzské koruny a Flandry setrvaly v moci Francouzů. Angličanům však zůstalo přístavní město Calais, jakož i většina francouzského území. Kromě toho měl král Jan zaplatit obrovské výkupné v hodnotě tří milionů dukátů. Když nezaplatil, byl jako zajatec odveden do Anglie, kde v roce [[1364]] zemřel. Před svou smrtí udělil svému druhému synovi [[Filip II. Burgundský|Filipu Smělému]] Burgundské vévodství.

 

=== Druhá etapa (1360–1415) ===

Mírem z [[Brétigny]] začalo druhé období stoleté války. Na francouzský trůn v roce [[1364]] nastoupil Karel V. a za několik let Francouzi obnovili boje. Teď však už změnili svou taktiku a pod vedením schopného vojáka [[Bertrand du Guesclin|Bertranda z Guesclinu]] vedli malou válku, bránili města a velkým bitvám se opatrně vyhýbali. Tento způsob se jim vyplatil a v roce [[1380]] zůstaly v anglické moci už jen [[Bayonne]], [[Bordeaux]], [[Brest (Francie)|Brest]], [[Cherbourg]] a [[Calais]].

 

 

=== Třetí etapa (1415–1453) ===

Nepokojů ve Francii využil nový anglický král [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřich V.]], syn Jindřicha IV., a v roce [[1415]] se vylodil v [[Normandie|Normandii]]. Tak začalo třetí a poslední období dlouhého válečného konfliktu. Ještě v tomtéž roce zvítězil Jindřich V. nad šestinásobnou přesilou Francouzů v [[Bitva u Azincourtu|bitvě u Azincourtu]] podobnou taktikou, jakou Eduard III. a princ Eduard v bitvě u Kresčaku a v [[Bitva u Poitiers (1356)|bitvě u Poitiers]]. Jindřich ovládl celou Normandii a v roce [[1420]] uzavřel s francouzskou královnou [[Isabela Bavorská (1371-1435)|Isabelou]] a novým burgundským vévodou [[Filip III. Burgundský|Filipem Dobrým]] [[Smlouva z Troyes|smlouvu z Troyes]]. Podle ní měl Jindřich V. dostat za manželku dceru Karla VI. [[Kateřina z Valois (1401-1437)|Kateřinu]] a po tchánově smrti zasednout na francouzský trůn. Syn [[Karel VII. Francouzský|Karel]] měl být z následnictví vyloučen. Tehdy Angličané našli v burgundském vévodovi mocného spojence.

 

V ostatních oblastech Francie vládl z města [[Bourges]] syn Karla VI., princ [[Karel VII. Francouzský|Karel z Valois]], devatenáctiletý lenivý mladík, kterému, kvůli jeho sídelnímu městu, Angličané posměšně říkali ''Králík z Bourges''. Proti němu pokračoval ve válce vévoda z Bedfordu, jehož vojska postoupila před Loiru a v roce [[1428]] oblehla [[Orléans]]. Byla to poslední pozice francouzských vojenských sil a strategicky obrovsky důležité město - prolomením francouzsko-anglické hranice na Loiře by už Angličanům nic nebránilo dobýt zbytek Francie. Pod velením známého Dunoise, přezdívaného Bastard Orleánský, se Francouzi bránili až do příchodu posil. Přivedlo je prosté venkovské děvče [[Jana z Arku|Johanka]] a Orléans ji přijal s obrovským nadšením. V roce [[1429]] se jí podařilo Orléans osvobodit, čímž získala svoje ''bojové'' jméno ''Panna Orleánská''. V témže roce byl v [[Remeš]]i, kterou ''Panna'' předtím dobyla, korunován princ Karel francouzským králem, který již Angličany nemohl být nazýván ''Králík z Bourges'', nýbrž minimálně ''Vzdorokrál''.

 

Vystoupením Jany z Arku ve stoleté válce se ve větší míře uplatnily lidové síly. Válka proti Angličanům nabyla národního charakteru. Angličané museli náhle čelit potížím ze všech stran. Vztahy s burgundským vévodou se začaly zhoršovat. Jejich vojska ve Francii strádala nedostatkem zásob a posil. Počaly neshody mezi dvěma nejmocnějšími panovníky lancasterské linie, vévodou z Bedfordu a vévodou z Gloucesteru.

 

 

== Chronologie ==

'''I. etapa''' ([[1337]]–[[1360]])

* [[1337]] – král Eduard III. vznesl nárok na francouzský trůn, začátek otevřeného konfliktu mezi Anglií a Francií

* [[1358]] – povstání měšťanů v Paříži, zároveň i selské povstání

 

'''II. etapa''' ([[1360]]–[[1415]])

* [[1360]] – Francie uzavřela s Anglií v [[Brétigny]] mír, který dovoloval Angličanům ponechat si všechna získaná území, Francie na pokraji katastrofy

 

{{portály|Středověk|Francie|Spojené království|Válka}}

 

[[Kategorie:Stoletá válka| ]]