Verze z 9. 6. 2017, 21:43 editovat Adam Hauner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 955 editací →‎Vznik: dl/dt/dd formát ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 11:30 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Upravit}} {{Infobox - minerál \| název = Magnetit \| obrázek = Magnetite.jpg \| popisek = Vzorek magnetitu z [[Itálie\|italského]] regionu [[Trentino-Alto Adige]]. \| kategorie = [[Minerál]] \| vzorec = Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> \| barva = černý, lesk polokovový \| vzhled = krystaly tvaru osmistěnu \| soustava = krychlová \| tvrdost = 6 \| lesk = kovový \| štěpnost = neštěpný \| index lomu = neprůhledný \| vryp = černý \| hustota = 5 \| rozpustnost = 2,8 \| ostatní = [[Ferrimagnetismus\|ferimagnetický]] }} '''Magnetit''' ([[Wilhelm Karl Ritter von Haidinger\|Haidinger]], 1845), chemický vzorec [[železo\|Fe]]<SUB>3</SUB>[[kyslík\|O]]<SUB>4</SUB> ([[oxid železnato-železitý]]), je krychlový nerost. Český název je '''magnetovec'''. Tato ruda [[železo\|železa]] je nejstarší známou látkou s [[magnetizace\|magnetickými]] vlastnostmi. == Vznik == ; Magmaticky : Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku v Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1 km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa. ; Kontaktně pneumatoloticky : Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů. Řádek 41 ⟶ 40: == Naleziště == [[Soubor:Magnetity.jpg\|~~thumb~~náhled\|Krystaly magnetitu z naleziště na Smrčině u [[Sobotín]]a.]] * V [[Česko\|České republice]] se v malém množství vyskytuje v [[Krušné hory\|Krušných horách]] ([[Měděnec]]), u [[Kutná Hora\|Kutné Hory]] a na [[Českomoravská vrchovina\|Českomoravské vrchovině]] (např. u [[Budeč (okres Žďár nad Sázavou)\|Budče]], kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961<ref>Informace o lokalitě na stránkách státního podniku DIAMO [http://www.diamo.cz/budec]</ref>, nebo bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). Těžil se rovněž v [[Krkonoše\|Krkonoších]] ([[Herlíkovické štoly]]). V [[čedič]]ových kopcích (např. [[Říp]]) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických [[břidlice\|břidlicích]] na Smrčině u [[Sobotín]]a a u [[Vernířovice\|Vernířovic]].<ref>Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref> * Významné světové naleziště magnetitu je v [[Rusko\|ruském]] městě [[Magnitogorsk]] na [[Ural (pohoří)\|Uralu]]. Další významné naleziště se nachází v severním [[Švédsko\|Švédsku]] u měst [[Kiruna]] a [[Gällivare]]. Řádek 51 ⟶ 50: === Externí odkazy === * {{Commonscat\|Magnetite}} * {{Wikislovník\|heslo=magnetit}} * [http://webmineral.com/data/Magnetite.shtml Magnetit na webu Webmineral (anglicky)] * [http://www.mindat.org/min-2538.html Magnetit na webu mindat.org (anglicky)] Řádek 58 ⟶ 57: {{Spinelidy}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Minerály]]

Magnetit: Porovnání verzí