Lipidy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 91.245.28.119 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je ShadowRobot
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Fat structural formulae V3.svg|thumbnáhled|rightvpravo|200px|Obecný [[Chemický vzorec#Strukturní vzorec|strukturní vzorec]] [[triacylglycerol]]ů]]
'''Lipidy''' (z [[řečtina|řeckého]] ''lipos'' tj. tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu. Mohou být v kapalném nebo pevném skupenství. Chemicky se jedná o [[estery]] vyšších [[karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]] ([[Mastná kyselina#Nasycené mastné kyseliny (SAFA)|nasycených]] i [[Mastná kyselina#Podle nasycení|nenasycených]]) – tedy látky skládající se z [[uhlík]]u, [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Přesněji řečeno se jedná o [[derivát (chemie)|deriváty]] [[mastná kyselina|mastných kyselin]] [[alkoholy|jednosytného]] nebo [[trioly|trojsytného alkoholu]].
 
== Charakteristika ==
Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velmi různorodé látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[hydrofobie|hydrofobnost]] – jsou tedy nerozpustné ve vodě. Dobře se rozpouštějí v mnoha organických rozpouštědlech. Jsou [[chemická energie|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 k[[joule|J]] = 9,3 k[[kalorie|cal]]) a proto v organizmu velice často slouží jako zdroj a zásoba [[energie]].
 
Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jako [[lipidová dvouvrstva]] jsou součástí [[buněčná membrána|buněčných membrán]]. Tvoří i jiné stavební složky, mají ochranné a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek – především [[vitamín]]ů.
 
Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého [[organismus|organizmu]] – tvoří obal některých [[orgán]]ů a [[podkožní tuk]] izoluje proti teplotním výkyvům.
Řádek 12:
=== Vlastní lipidy ===
==== Jednoduché (homolipidy) ====
* [[Tuky]] a [[olej]]e – [[estery]] vyšších [[karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]] (nejčastěji z [[kyselina olejová|kyselin olejové]], [[kyselina linolová|linolové]] a [[kyselina palmitová|palmitové]]) a trojmocného [[alkoholy|alkoholu]] [[glycerol]]u,
* [[Vosk]]y – [[estery]] vyšších alifatických kyselin (nejčastěji z [[kyselina laurová|kyselin laurové]], [[kyselina myristová|myristové]] a [[kyselina palmitová|palmitové]]) a primárních nebo sekundárních alifatických [[alkoholy|alkoholů]].
 
==== Složené (heterolipidy) ====
* [[Fosfolipid]]y – estery [[kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] a různých derivátů glycerolu nebo [[sfingosin]]u na jedné své straně, také glycerolu nebo [[cholin]]u, [[ethanolamin]]u nebo [[serin]]u na druhé a zároveň obsahují i dlouhé nepolární mastné kyseliny. Výsledkem je pak, že fosfolipid má polární a nepolární konec,
* [[Glykolipidy]] – obdobné fosfolipidům, jen na sfingosin nebo glycerol je glykosidicky navázán [[oligosacharidy|oligo]]- nebo [[monosacharidy|mono]]-sacharid, který pak v celém lipidu představuje polární konec,
* [[Lipoprotein]]y – součástí [[buněčná membrána|buněčných membrán]], [[cytoplazma|cytoplazmy]] a [[krevní plazma|krevní plazmy]].
 
Řádek 41:
 
{{Portály|Chemie|Biologie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Lipidy| ]]