Verze z 28. 7. 2017, 17:00 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 122 271 editací neenc ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 10:49 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 724 561 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{různé významy\|redirect=Ryba\|tento=kostnatých rybách\|stránka=Ryba (rozcestník)}} {{Taxobox \| jméno = Ryby \| taxon = nepřirozený ([[Parafylie\|parafyletický]]) \| obrázek = Group_of_Pterophyllum_Altum.jpg \| popis obrázku = [[Skalára vysoká]] (''Pterophyllum altum'') z čeledi [[vrubozubcovití\|vrubozubcovitých]] \| šířka obrázku = 300px \| říše = [[živočichové]] (Animalia) \| kmen = [[strunatci]] (Chordata) \| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) \| nadtřída = ryby (Osteichthyes) \| druhotné dělení = Třídy \| podřazené taxony = * [[paprskoploutví]] (Actinopterygii) * [[nozdratí]] (Sarcopterygii) Řádek 35: === Vylučovací soustava === Odpadní produkty metabolismu jsou vylučovány různými způsoby. [[Oxid uhličitý]] je vylučován žábrami nebo přídatnými dýchacími orgány. Žábry se také podílí na vylučování [[dusík]]atých látek a nadbytečných iontů. Další odpadní sloučeniny, jako např. produkty rozkladu [[hemoglobin]]u, jsou vylučovány trávicí soustavou a z těla odcházejí spolu s [[výkal]]y. Specializovanou vylučovací funkci mají [[Ledvina\|ledviny]], odstraňující z krve škodliviny, zejména dusíkaté látky vznikající při rozkladu [[Bílkovina\|bílkovin]]. Odpadní dusíkaté látky mohou být u obratlovců obecně vylučovány ve třech základních formách - jako [[amoniak]], [[močovina]], či jako [[kyselina močová]]. Základní formou odpadního [[dusík]]u u ryb je [[amoniak]], v menší míře se využívá i [[močovina]]. Obě tyto látky jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a mohou být efektivně vylučovány do okolního prostředí nejen ledvinami, ale i žábrami. Kyselinu močovou, která se ve vodě rozpouští velmi špatně, ryby nevyužívají. Ledviny zároveň regulují obsah [[voda\|vody]] a [[~~Ion\|iontů~~ion]]tů v těle a zajišťují tak stále vnitřní prostředí. [[Ledvina\|ledviny]] jsou u ryb uloženy pod [[páteř]]í. Většinou jsou párové, u některých ryb (např. [[lososovití]]) srůstají v jediný nepárový orgán. Moč je z ledvin odváděna močovody, v některých případech je vyvinut i močový měchýř a z něj vycházející nepárová močová trubice. Močové cesty ústí samostatnými otvory na močopohlavní bradavce (urogenitální papile), která je umístěna mezi řitním otvorem a řitní [[Ploutev\|ploutví]]. Sladkovodní ryby žijí v hypotonickém prostředí, osmoticky proto přijímají velké množství [[Voda\|vody]] skrze žábry a další tělesné povrchy. Přebytečnou vodu vylučují ledvinami v podobě velmi řídké [[moč]]i. Přestože je obsah iontů v moči velmi nízký, dochází tímto způsobem k citelným ztrátám. [[~~ion\|Ionty~~Ion]]ty jsou nahrazovány potravou a výměnou odpadních amonných kationtů za [[kationt]]y sodné v žábrách. Mořské ryby žijí naopak v hypertonickém prostředí a vodu proto osmoticky ztrácí. Ztráty vody doplňují pitím. Přebytečné soli vylučují silně koncentrovanou močí a [[Žábry\|žábrami]]. [[Amoniak]] je vylučován ledvinami i žábrami. === Dýchací soustava === Řádek 60: ==== Zrak ==== [[Soubor:Loricaria-eye.png\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Zornička krunýřovců. Vlevo ve tmě, vpravo ve světle.]] [[Zrak]] je pro většinu denních ryb velmi důležitým [[Smysl (biologie)\|smyslem]]. Je využíván pro orientaci v prostoru, vyhledávání potravy, detekci nebezpečí i pro komunikaci s jedinci vlastního druhu. Ryby mají dvě [[komorové oko\|komorové oči]] bez víček umístěné obvykle po stranách hlavy. Vzhledem k omezené viditelnosti ve vodním prostředí je rybí oko v klidu zaostřeno na blízko. Přeostření na dálku se neprovádí změnou tvaru čočky, jako např. u [[savci\|savců]], ale přiblížením celé čočky směrem k [[sítnice\|sítnici]]. Řádek 201: {{pahýl}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Ryby\| ]]

Ryby: Porovnání verzí