Wikipedie

Velká francouzská revoluce: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
obrázky
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Francouzská revoluce|stránka=Francouzská revoluce (rozcestník)}}
{{Infobox - válka
| střetnutí = Velká francouzská revoluce
| konflikt =
| obrázek = Prise de la Bastille.jpg
| popisek = Pád [[Bastilla|Bastily]] [[14. července]] [[1789]]
| trvání = [[1789]]–[[1799]]
| místo = [[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|borderokraj]] [[Francouzské království|Francie]]
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| příčina =
| výsledek = Vítězství revoluce
* odstranění monarchie a absolutismu (''[[Ancien régime|starého režimu]]'')
* ustanovení sekulárního a demokratického systému, nahrazení monarchie vládou lidu a republikánstvím
* nástup [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]] k moci
* válečné konflikty s ostatními evropskými zeměmi
| území =
| strana1 = [[Soubor:Flag of France.svg|22px|borderokraj]] Francouzská revoluce
* [[Soubor:Tricolour Cockade.svg|16px]] [[První Francouzská republika|republikáni]]
* [[Soubor:Tricolour Cockade.svg|16px]] [[Francouzská revoluční armáda|revoluční armáda]]
Řádek 22:
*** [[Francouzští fédérés|federálové]]
* [[Soubor:Tricolour Cockade.svg|16px]] [[sansculoti]]
| strana2 = [[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|borderokraj]] [[Francouzské království]] (do [[1791]])
* loajalisté
* [[Francouzská královská armáda|královská armáda]]
** [[švýcarská garda]]
<hr />[[Soubor:Flag of France (1790-1794).svg|22px|borderokraj]] [[Francouzské království (1791–1792)|Království Francouzů]] ([[1791]]-[[1792|92]])<br />[[Soubor:Pavillon royal de France.svg|22px|borderokraj]] [[Royalismus|royalisté]]
* [[Francouzská královská armáda|královská armáda]]
** [[švýcarská garda]]
* [[Soubor:CuoreVandea2.svg|10px]] [[Povstání ve Vendée|povstalci z Vendée]]
<br />[[Soubor:Sede vacante.svg|16px]] [[Římskokatolická církev]]<br />[[Soubor:Union flag 1606 (Kings Colors).svg|22px|borderokraj]] [[Království Velké Británie|Velká Británie]]
| velitel1 = [[Soubor:Flag of France.svg|22px|borderokraj]] [[Národní konvent]]<br />[[Soubor:Flag of France.svg|22px|borderokraj]] [[Výbor pro veřejné blaho]]<br />[[Soubor:Flag of France.svg|22px|borderokraj]] [[Direktorium (Francie)|Direktorium]]<br />[[Soubor:Flag of France.svg|22px|borderokraj]] [[Napoleon Bonaparte]]
| velitel2 = [[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|borderokraj]] [[Ludvík XVI.]]<br />[[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|borderokraj]] [[Ludvík XVIII.|Ludvík, hrabě z Provence]]
| síla1 =
| síla2 =
| ztráty1 =
| ztráty2 =
| poznámky =
}}
 
'''Velká francouzská revoluce''' je označení pro období [[dějiny Francie|dějin Francie]] mezi lety [[1789]] a [[1799]], tedy zhruba od svolání [[Generální stavy|generálních stavů]] králem [[Ludvík XVI.|Ludvíkem XVI.]] do uchopení moci [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem Bonapartem]]. Tehdejší [[absolutní monarchie]] ve [[Francie|Francii]] byla během ní nahrazena [[Vláda lidu|vládou lidu]] a [[republikánství]]m; francouzská větev [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] byla donucena k radikální restrukturalizaci.
 
Řádek 52 ⟶ 51:
}}</ref> Proti [[aristokracie|aristokracii]], která se postavila proti reformám, byla provedena soudní reforma. Proti této reformě roku [[1788]] vypuklo povstání v [[Grenoble|Grenoblu]] v [[Dauphiné]]. Tak [[1. květen|5. května]] [[1789]] svolal král [[Ludvík XVI.]] [[generální stavy]] (přesně po 175 letech, naposledy se generální stavy sešly roku [[1614]]). Zástupci [[třetí stav|třetího stavu]], kterých bylo stejně jako zástupců prvního i druhého stavu dohromady, chtěli kromě placení daní s oběma privilegovanými stavy projednávat i reformy ve společnosti, první dva stavy (za podpory krále) nesouhlasily. Dále se král se šlechtou snažili omezit působnost generálních stavů na pouhé poradní těleso na rozdíl od třetího stavu, který se dožadoval rozšíření jeho práv na nejvyšší zákonodárný orgán země.
 
[[Soubor:Louis xvi.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|220px|[[Ludvík XVI.]]]]
Po dlouhých dohadech se proto třetí stav rozhodl vytvořit [[17. červen|17. června]] [[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]]. K tomu se připojila i část [[šlechta|šlechty]] a kněží, kteří byli donuceni přísahat státu. Duchovní, kteří odmítli, nesměli nadále vykonávat své kněžské funkce. Sedmdesátník papež [[Pius VI.]] (papež od roku 1775) odmítl podepsat a odsoudil toleranci přísahy ([[Deklarace práv člověka a občana|La Déclaration des Droits de l'Homme]]), i když ho o to prosil [[Ludvík XVI.]], který nakonec dekret 26. prosince [[1790]] sám podepsal. Všichni zúčastnění [[přísaha v míčovně|přísahali]], že se nerozejdou, dokud nebude vypracována ústava. Dne [[9. červenec|9. července]] se toto shromáždění prohlásilo [[Ústavodárné národní shromáždění|Ústavodárným národním shromážděním]].
 
Řádek 63 ⟶ 62:
 
== Monarchistické období ==
[[Soubor:Marquis de Lafayette 2.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Markýz de La Fayette]]
 
[[Ústavodárné národní shromáždění]] začalo plnit svůj program. Zrušilo [[daň]]ová privilegia, vyhlásilo rovnost občanů před [[zákon]]em, zrušilo [[Desátek|desátky]], [[cech]]y i vrchnostenská práva. Platby šlechtě za užívání půdy však zůstaly. [[Markýz]] [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|de La Fayette]] vedl revoluční vojsko zvané [[Národní garda (Francie)|Národní garda]]. [[Francouzská šlechtická emigrace|Kontrarevoluční šlechta utekla]] ze země. Na venkově rolníci útočili na feudály. Plenili [[zámek (stavba)|zámky]] a odmítli platit poddanské dávky.
Řádek 69 ⟶ 68:
[[5. říjen|5. října]] [[1789]] začal takzvaný [[Ženský pochod na Versailles]], kdy během dne propukaly nepokoje mezi trhovkyněmi na [[Tržiště|tržištích]] v Paříži kvůli vysokým cenám a nedostatku chleba, v této náladě jedna mladá žena na tržišti ve východní Paříži začala bubnovat, následně si dav žen vynutil rozeznění zvonů v nejbližším kostele. Následně se dal dav na pochod a cestou se rozrůstal, až dorazil k [[Pařížská radnice|pařížské radnici]], kde požadoval potraviny a zbraně, v tomto momentě dav čítal asi 6 až 7 tisíc osob (žen i mužů). Před radnicí muž jménem [[Stanislaus Maillard]], který se výrazně účastnil již útoku na Bastillu a mezi trhovkyněmi byl populární, vykřikl ''„à Versailles!“'' (na Versailles) a stal se neoficiálním vůdcem davu, který si vynutil přístup do městské [[zbrojnice]] v radnici a ozbrojil se. Následně se dav vydal na pochod k zámku [[Versailles]], jenž mu zabral asi 6 hodin. Před palácem se dav spojil s davem nespokojenců z nejbližšího venkova a společně si vynutili, aby je [[Ústavodárné národní shromáždění]] pustilo do svého zasedacího sálu, což členové shromáždění učinit museli, pokud se chtěli vyhnout konfrontaci, jež by pro ně byla značně nevýhodnou, neboť byli v místě aktuálně sami bez jakýchkoliv ozbrojenců. Před shromážděním dav přednesl, že jejich jediným důvodem příchodu je nedostatek potravin, jehož řešení požaduje. Dav si ze svého středu zvolil jako zástupce šest trhovkyň, které byly přivedeny před krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI]].
 
Tyto ženy byly okouzleny královým šarmem a spolu s částí davu uspokojeny příslibem distribuování potravin z&nbsp;královských zásob, tímto byla část žen a Stanislaus Maillard přesvědčena k&nbsp;odchodu do Paříže, ale většina davu setrvala ve Versailles, v&nbsp;přesvědčení, že král slib nedodrží, snad pod vlivem královny [[Marie Antoinetta|Marie Antoinety]]. Kolem šesté hodiny večerní král vyhlásil další rozsáhlé ústupky a přísliby, načež se on i většina přítomných domnívala, že se dav ráno rozejde. Následujícího dne, [[6. říjen|6. října]], [[1789]] kolem šesté hodiny ráno malá skupinka z&nbsp;davu objevila, že jedna z&nbsp;bran paláce není hlídána a vnikla dovnitř, hledajíc královninu ložnici, po paláci je pronásledovaly královské stráže, následně došlo ke střelbě při níž byl zabit jeden mladý člen davu. Okamžitě vypukl veliký chaos, kdy dav začal zabíjet královy strážce, nakonec se [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|markýzovi Lafayettovi]] podařilo vyjednáváním situaci v&nbsp;paláci uklidnit a násilí tím zastavit. Dav opustil palác, ale stále byl všude v&nbsp;jeho okolí a královi vojáci odmítali na dav zaútočit. Lafayette krále přesvědčil, aby společně vystoupili před dav na balkoně paláce, kde král slíbil, že se přesune do Paříže, což se setkalo s bouřlivou pozitivní reakcí doprovázenou výkřiky Ať žije král! ("''Vive le Roi!''"), následně dav žádal, ať na balkóně s&nbsp;Lafayettem vystoupí i královna, která tak učinila, ač na ní řada členů davu mířila [[Mušketa|mušketamimušketa]]mi, Lafayette demonstrativně políbil královně ruku a dav přijal celé vystoupení královny s&nbsp;respektem a dokonce se ozvaly i ojedinělé výkřiky Ať žije královna! ("''Vive la Reine!''"). Kolem jedné hodiny odpoledne se královská rodina i s&nbsp;davem vydala na cestu do Paříže. Po příchodu do Paříže se dav rozešel a královská rodina se usídlila v&nbsp;[[Palais des Tuileries|paláci Tuileries]].
 
Nová ústava z&nbsp;roku [[1791]] vycházející z&nbsp;[[Deklarace práv člověka a občana]] (26. srpna 1789) zaručovala rovnost občanů, svobodu slova a právo na [[vlastnictví]]. Shromáždění v&nbsp;září 1791 předložilo tuto ústavu králi. [[Ludvík XVI.]] ji po opakovaném neúspěchu svého vojska a díky vojenskému tlaku přísahou stvrdil. Francie se formálně stala konstituční monarchií.
Řádek 81 ⟶ 80:
 
== Francie republikou ==
[[Soubor:Georges Jacques Danton.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|170px|Georges Danton]]
 
V noci z 9. na 10. srpna [[1792]] se v Paříži rozezvučely zvony na poplach. Do čela povstání se postavil [[Georges Danton]]. Lid [[Útok na Tuilerijský palác|zaútočil na královské sídlo]]. Král [[Ludvík XVI.]] byl zatčen a uvězněn. Byly vypsány volby do [[Národní konvent|Národního konventu]], kam již mohl kandidovat kdokoliv.
Řádek 93 ⟶ 92:
 
== Jakobínská diktatura a vláda teroru ==
[[Soubor:Robespierre.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|160px|Maxmilián Robespierre – vůdce jakobínské diktatury]]
[[Soubor:Cruikshank - The Radical's Arms.png|thumbnáhled|rightvpravo|160px|Dobová karikatura revoluční lůzy]]
Girondisté nebyli populární, čehož využili jejich protivníci v [[Národní konvent|Konventu]], tzv. [[Hora (Velká francouzská revoluce)|Hora]] (levicoví poslanci v čele s [[Robespierre]]m) - [[2. červen|2. června]] [[1793]] zněly zvony znovu. Na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci girondistů byli zatčeni.
 
Do čela revoluce se dostali [[jakobíni]]. V rámci konventu zřídili výbory (celkem 21), které postupem času získaly i moc výkonnou a soudní. Zemi řídil především [[Výbor pro veřejné blaho]], který organizoval zásobování, obranu, zahraniční politiku a válečnou výrobu. Ve Výboru dominovala osobnost [[Robespierre|Maximiliena Robespierra]], který spolu se [[Louis de Saint-Just|Saint-Justem]] a [[Georges Couthon|Couthonem]] tvořili neformální [[triumvirát]]. Dalším revolučním orgánem byl [[Výbor pro veřejnou bezpečnost]], bojující s vnitřním nepřítelem a dohlížející na policii. Jakobíni zrušili veškeré feudální dávky, stanovili minimální mzdu a maximální cenu obilí. Zabavovali přebytky a přerozdělovali je. Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost pro muže mezi 16 a 25 lety. Armáda byla zreformována, a tak byla schopna do konce roku [[1793]] vpád nepřátel odrazit.
Řádek 101 ⟶ 100:
Období vlády jakobínů, respektive od září 1793 do července 1794, vešlo pak ve známost jako [[Jakobínský teror|Teror]]. Bylo výsledkem boje dvou mocichtivých politických frakcí{{Doplňte zdroj}} - girondistů a [[jakobíni|jakobínů]], kteří se navzájem označovali za nepřátele revoluce. Girondisté byli následně souzeni Revolučním tribunálem a odsouzeni k smrti na [[Gilotina|gilotině]]. Odhaduje se, že v tomto období přišlo o život 16 tisíc Francouzů, ovšem číslo se může vyšplhat až ke 40 tisícům, protože valná většina záznamů o procesech s nepřáteli revoluce se nedochovala.{{Doplňte zdroj}}
 
Dne 24. října 1793 schválil Konvent zavedení nového, [[Francouzský revoluční kalendář|revolučního kalendáře]]. Za začátek letopočtu bylo zvoleno datum 22. 9. 1792, tedy první den Francouzské republiky. Podle tohoto kalendáře se rok dělil na 12 měsíců (jejichž jména vymyslel [[Fabre d'Églantine]]), každý měsíc měl 30 dní a dělil se na tři 10denní týdny. Bylo také konečně zrušeno [[Otrokářství|otroctví]].
 
Odpůrci režimu se dělili na radikály ([[hébertisté|hébertisty]], takzvané "[[Zběsilí|zběsilé]]") a umírněné ([[danton]]isty). Umírnění, vedení Dantonem, chtěli smír s nepřáteli, především s [[Anglie|Anglií]], a zmírnění revolučních opatření. Radikálové prosazovali rozšíření revoluce do zahraničí a vytvoření světové revoluční republiky, chtěli také zestátnění veškeré půdy. Nový ''lidový režim'' všechny své odpůrce tvrdě stíhal a tisíce lidí skončily svůj život pod [[Gilotina|gilotinou]]. Na jaře [[1794]] byli popraveni jak vůdci hébertistů, tak i dantonistů.
Řádek 127 ⟶ 126:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | jméno = Simon | příjmení = Schama | odkaz na autora = Simon Schama | titul = Občané. Kronika Francouzské revoluce | vydavatel = Prostor | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 972 | isbn = 80-7260-11-3 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Furet | jméno = Francois | odkaz na autora = Francois Furet | titul = Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 450 | isbn = 80-7203-452-9}}
* {{Citace monografie | jméno = Albert | příjmení = Soboul | odkaz na autora = Albert Soboul | titul = Velká francouzská revoluce | vydavatel = Nakladatelství politické literatury | místo = Praha | rok = 1964 | počet stran = 462 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | jméno = Alexis | příjmení = de Tocqueville | odkaz na autora = Alexis de Tocqueville | titul = Starý režim a revoluce | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 306 | isbn = 80-200-0980-9 | jazyk = česky}}
Řádek 143 ⟶ 142:
=== Související články ===
* [[Moderní dějiny]]
* [[Armand de Vignerot du Plessis|Armand Désiré de Vignerot du Plessis de Richelieu, vévoda d’Aiguillon]]
* [[Jean Baptiste Pierre André Amar]]
* [[Antoine Balthazar Joseph, baron d'André]]
Řádek 157 ⟶ 156:
 
{{Dějiny Francie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Velká francouzská revoluce| ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Velká_francouzská_revoluce“