List: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=části rostlin}}

 

'''List''' (''folium'', ''fylom'') je postranní [[Vegetativní orgány|vegetativní zelený orgán]] [[Rostliny|rostlin]]. Je omezeného vzrůstu{{doplňte zdroj}} (dosahuje velikosti od několika milimetrů až po 2 metry čtvereční) a zpravidla do plochy rozšířený. Plošné rozšíření listu je evolučně výhodná adaptace rostlinného těla, která umožňuje rostlině efektivnější zachytávání [[světlo|světla]] listy, tato efektivita pak může být ještě umocněna aktivním nastavením listu vůči [[světlo|světelným paprskům]]. Listy dělíme na '''asimilační listy''' (základní typ), dále [[děložní lístek|děložní lístky]] a [[listen]]y. List má tři základní funkce – výměna [[plyn]]ů s okolním prostředím, [[fotosyntéza]] a [[transpirace|odpařování vody]].

Listy složené mají čepel rozdělenou na samostatné [[lístek|lístky]] a podle uspořádání na [[vřeteno|vřetenu]] jsou buď zpeřené nebo dlanitě zpeřené. Zpeřené listy jsou buď sudozpeřené nebo lichozpeřené. Střídají-li se [[jařmo|jařma]] velkých a malých lístků, jedná se o list přetrhovaně zpeřený, např. [[brambor]] (''Solanum tuberosum''). Někteří zástupci čeledi [[miříkovité|miříkovitých]] (''Apiaceae'') a některé [[kapradiny]] mají třikrát i vícekrát zpeřené listy. Dlanitě složené listy jsou tvořené z paprsčitě uspořádaných lístků na konci řapíku. Podle počtu lístků jsou trojčetné – např. [[jetel]] (''Trifolium''), čtyřčetné – např. [[šťavel]] (''Oxalis''), petičetné, sedmičetné a mnohočetné, např. [[vlčí bob mnoholistý]] (''Lupinus polyphyllus'').

 

Listy také dělíme na řapíkaté (javor, lípa) a bez řapíku (dub letní). Listy bez řapíku jsou buď přisedlé nebo objímavé.

 

 

Základní [[rostlinné pletivo|pletivo]] listu je [[mezofyl]]. Ten je u bifaciálního listu rozčleněn na svrchní –[[palisádový parenchym]] a dolní [[houbový parenchym]]. U listů monofaciálních je palisádový parenchym na obou stranách a uprostřed je houbový parenchym. Palisádové buňky jsou protáhlé a obsahují značné množství [[chloroplasty|chloroplastů]]. Houbový parenchym obsahuje méně chloroplastů, je tvořen laločnatými buňkami a vytváří [[mezibuněčné prostory]] pro výměnu [[plyn]]ů a vody.

 

=== Žilnatina ===

 

== Postavení listů na stonku (fylotaxie) ==

a) střídavé<br />

b) vstřícné (křižmostojné – otočené o 90°)<br />

Během [[ontogeneze]] vzniká na stonku několik rozdílných listových typů (modifikací). Na [[klíční rostlina|klíční rostlině]] bývají zřetelné [[dělohy]], které mají především zásobní funkci. [[Šupina (botanika)|Šupiny]] vyrůstají ve spodní části stonku nebo chrání základy listů v&nbsp;[[pupen]]ech dřevin. Výše na stonku pozorujeme lupenité, asimilační listy. Někdy jsou spodnější listy jednodušší a vyšší mívají čepel členitější. Pro některé rostliny je charakteristická [[heterofylie]] (různolistost), výskyt dvou výrazně odlišných tvarů. [[Listen]]y a [[listenec|listence]] jsou redukované listové úkazy vyskytující se v&nbsp;oblasti [[květ]]ů nebo [[květenství]]. U&nbsp;některých rostlin tvoří listeny tzv. [[zákrov]]. Listeny u [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae'') jsou [[pleva|plevy]] a [[plucha|pluchy]].

 

 

[[Paždí]] ([[úžlabí (botanika)|úžlabí]]) je místo v&nbsp;úhlu mezi [[stonek|stonkem]] a listem.

 

{{Portály|Rostliny}}

 

[[Kategorie:Morfologie rostlin]]