Dolnolužická srbština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upř.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
| název = Dolnolužická srbština ''(Dolnoserbska rěc)''
| rozšíření =
[[Dolní Lužice]], [[Braniborsko]] ([[Německo]])
| mluvčích = 13 000
| klasifikace =
* [[Indoevropské jazyky]]
** [[Slovanské jazyky]]
Řádek 10:
**** [[Lužická srbština|Lužickosrbské jazyky]]
***** ''Dolnolužická srbština''
| písmo = [[Latinka]]
| úřední jazyk =
uznávána jako jazyk
menšiny v [[Braniborsko|Braniborsku]]
([[Německo]])
| regulátor =
Dolnoserbska rěcna
komisija
| ISO6391 = ''není''
| ISO6392B = dsb
| ISO6392T = dsb
| ISO6393 = dsb
| SIL = DSB
| wikipedie = http://dsb.wikipedia.org
}}
 
'''Dolnolužická srbština''' nebo též '''dolnolužičtina''' je z obou vymírajících [[Lužičtí Srbové|lužických jazyků]] hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí. Oblast jejího rozšíření, Dolní Lužice, leží severněji a dále od českých hranic.
 
Řádek 31 ⟶ 30:
 
== Historie a rozšíření ==
[[Soubor:Germany sorbian region.png|thumbnáhled|140px|leftvlevo|Mapa ukazující oblast obydlenou [[Lužičtí Srbové|Lužickými Srby]]]]
[[Soubor:Cottbus zweisprachige Strassenbezeichnung zugeschnitten.jpg|thumbnáhled|140px|leftvlevo|Nápis v [[němčina|němčině]] a dolnolužické srbštině]]
 
První kniha vznikla v roce [[1574]], k národnímu obrození v Dolní Lužici došlo až koncem [[19. století]]. Dnes jde o chráněný menšinový jazyk, vznikají mateřské školky, kde se mu mají děti naučit, když jim ho vlastní rodiče nedokázali předat (projekt [[WITAJ]]).
Řádek 52 ⟶ 51:
Slovní zásoba je němčinou ovlivněna ještě více než u hornolužičtiny (např. sto/hundert nebo tysac/towzynt).
 
Podstatná jména mají tři rody:
* mužský (končí na souhlásku, pozor na Mato šołta atd.)
* ženský (končí na -a nebo -sć, pozor na výjimky)
Řádek 62 ⟶ 61:
 
Dále následují výběr nejčastějších slov, kde se opět píše ó:
* obecně: většina předpon pó-, wó- a wót- (nikdy se nepíše v předponách do- a wob-)
* podstatná jména (výběr): ból, dwórnišćo, gójc, góla, gólc, góźina, mórjo, pónjeźele, póstola, stwórk, wóda, wójak, wóra, wós, zamólenje, zmólka, Chóśebuz, Módła, Pólska, Wórjejce, Zgórjelc
* zájmena: mój, swój, twój, wón, wóna, wónej, wóni, wóno
* číslovky: dwójny, dwójcy, stwórty, wósym
* slovesa (výběr): góriś, gótowaś, góźiś, chójśiś, chórjeś, kóńcyś, móc, módliś, póraś, pósłaś, skócyś, wóźiś
* předložky: pó, pódla, pódlu, póla, wó, wót
* přídavná jména, příslovce a ostatní (výběr): bóžko, chóry, górki, góruco, kótary, mócny, móžno, pód, pódobny, pómałem, pómały, pón, pór, póromje, pótom, pózdźe, skóńcnje, skóro, wósebje, wósebny, wótergi, wótery, wótkul, wótśe, wótšy.
 
Řádek 258 ⟶ 257:
* h, w - na začátku slov před U a O se nevyslovuje
* ch - vyslovuje se vždy ch
* ł - vyslovuje se jako zvuk mezi V a U (nebo téměř jako L) (po Ł nemůže následovat E nebo I; avšak pozor mały-małe atd.)
* ł, r - na konci slov po souhláskách se nevyslovují
* ł, w - na začátku slov před souhláskami a na konci slov po souhláskách se nevyslovují
Řádek 265 ⟶ 264:
* ŕ - vyslovuje se jako měkké R
* ś - vyslovuje se jako měkké Š
* w - vyslovuje se jako zvuk mezi V a U (nebo téměř jako U), na konci slabik nebo před souhláskou se vyslovuje jako U
* ź - vyslovuje se jako měkké Ž
 
Řádek 302 ⟶ 301:
 
{{Portály|Jazyk}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Braniborsko]]