Nebeská sféra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Sférická astronomie za použití HotCat |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Nebeska_sfera.cs.svg|
[[Soubor:Nebeska_sfera_pozorovatel.cs.svg|
'''Nebeská sféra''' nebo také '''světová sféra''' je myšlená [[koule]] nebo někdy jen [[polokoule]], v jejímž středu stojí [[pozorovatel]] (nacházející se na povrchu Země) dívající se na [[noční obloha|noční oblohu]] a do které se promítá [[pohyb]] všech viditelných těles [[vesmír]]u.
Téměř vše co se děje na noční [[Obloha|obloze]], je od pozorovatele stojícího na [[Země|Zemi]] velice daleko. Až na drobné výjimky (vizte [[paralaxa]]) nejsme schopni odhadnout, co je dál a co je blíž. Ani [[Hvězdná velikost|relativní svítivost]] objektů nepomůže. Zdá se pak, že [[Měsíc]], [[Hvězda|hvězdy]], [[Kometa|komety]], [[Planeta|planety]] a další pozorovatelné úkazy nočního nebe nad námi visí všechny stejně daleko. Jakoby byly umístěny na ''kopuli'', v jejímž středu stojíme a která nás obklopuje. Právě tato ''kopule'' je ztotožňována s nebeskou sférou.
Pro účely [[astronomie]] je nebeská sféra definována jako [[nekonečno|nekonečně]] vzdálená [[sférická plocha]]. [[průmět|Promítat]] na ní, znamená vidět na obloze objekty, či myšlené pomocné [[Křivka|křivky]] a [[
== Zdánlivý pohyb hvězd ==
Vzájemná poloha [[Hvězda|hvězd]] vůči sobě se při astronomických pozorováních téměř nemění (proto se jim také říká ''[[stálice]]''). Lze tedy předpokládat, že onu pevnou a nekonečně vzdálenou '''nebeskou sféru''' představují právě stálice. Při pozorování lze například říci, že pozorovaná [[planeta]] se nám promítla na nebeskou sféru do [[souhvězdí]] [[Lev|Lva]] apod.
Při pozorování se nebeská sféra neustále otáčí (přičemž se zachovávají vzájemné polohy jednotlivých hvězd), což je způsobeno tím, že pozorovatel se nachází na ''povrchu'' Země, která se otáčí kolem své osy a přitom rotuje kolem [[Slunce]].
Řádek 17:
== Nebeský rovník a ekliptika ==
Promítnutím zemského [[Zemský rovník|
Při otáčení nebeské sféry se [[hvězda|hvězdy]] pohybují po [[kružnice|kružnicích]]. Hvězdy ležící na nebeském rovníku opisují kružnici s největším poloměrem. Čím menší je poloměr kružnice, kterou hvězda opisuje, tím blíže se hvězda nachází severnímu nebo jižnímu nebeskému pólu.
Řádek 27:
[[Rovina]] ekliptiky není shodná s rovinou nebeského rovníku. Obě roviny se na nebeské sféře protínají ve dvou [[bod]]ech (tzv. ''[[bod rovnodennosti|body rovnodennosti]]''), které se nazývají ''[[jarní bod|jarní]]'' a ''[[podzimní bod]]''.
Hlavní kružnice [[Ortogonalita|kolmé]] k rovině nebeského rovníku se nazývají ''[[deklinační kružnice|deklinačními kružnicemi]]''. [[
Dalšími pomocnými křivkami jsou často ekvivalenty zemských [[
== Zenit a nadir ==
[[Pozorovatel]] na povrchu Země nevidí celou nebeskou sféru, ale pouze její část. [[Bod]] nebeské sféry, který má pozorovatel přímo nad sebou, se nazývá ''[[zenit|zenit (nadhlavník)]]''. Bod, který má pozorovatel přímo pod sebou, tzn. na části nebeské sféry, kterou nemůže pozorovat, se nazývá ''[[nadir|nadir (podnožník)]]''.
''[[Obzor|Horizont]]'' je [[hlavní kružnice]], jejímiž póly jsou zenit a nadir.
Řádek 50:
* [[Ekliptikální souřadnice]]
* [[Galaktické souřadnice]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Pozorování vesmíru]]
| |||