Eva Košlerová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ ib
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 22:
Košlerová vystudovala obor [[Čeština|český jazyk]] a [[Ruština|ruský jazyk]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]], na níž absolvovala roku 1956 a bezprostředně po absolutoriu nastoupila do [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Působila v&nbsp;jeho literární redakci, odkud přešla do literárně-dramatické redakce, jež byla součástí Hlavní redakce pro děti a mládež. Jí zůstala věrná po celý svůj pracovní život. Nejprve se věnovala pořadům pro mateřské školy, ale postupně přibyla příprava pásem pro starší žáky (na základních školách), která měla vhodnou zábavnou formou doplňovat školní výuku.<ref name="rozhlas" />
 
Od konce padesátých let 20.&nbsp;století připravovala rozhlasový pořad Na dobré chvilce, jenž byl besedou se spisovateli, herci či jinými osobnostmi kulturní scény. Do rozhlasového vysílání ale chystala také četby na pokračování. Od roku 1965 se dramaturgicky věnovala nedělním rozhlasovým pohádkám. K&nbsp;jejím dílům patří například ''Bleděmodrý Petr'' (1964), ''Žabákova dobrodružství'' (1966), ''Ferda Mravenec'' (1984) či [[Zdeněk Svěrák|Svěrákovo]] ''Kolo se zlatými ráfky'' (1988). Věnovala se ale také dramatizacím [[Karel Čapek|Čapkových]], [[Jan Werich|Werichových]] a jiných českých klasických pohádek. Dramatizovala ovšem též ''[[Hobit|Hobita]]a'' od [[John Ronald Reuel Tolkien|Johna Ronalda Reuela Tolkiena]] (1996).<ref name="rozhlas" />
 
Z&nbsp;rozhlasu odešla k&nbsp;31.&nbsp;prosinci 1996. Po dobu profesního působení spolupracovala například s&nbsp;režiséry [[Miloslav Disman|Miloslavem Dismanem]], [[Jan Berger (režisér)|Janem Bergerem]], [[Jiří Horčička|Jiřím Horčičkou]], [[Karel Weinlich|Karlem Weinlichem]], [[Josef Henke|Josefem Henkem]], [[Jan Fuchs|Janem Fuchsem]], [[Ivan Holeček|Ivanem Holečkem]], [[Markéta Jahodová|Markétou Jahodovou]] či [[Maria Křepelková|Marií Křepelkovou]]. Košlerová získala též několik ocenění Prix Bohemia – roku 1983 za ''Pec pro štěstí'', roku 1985 za ''My se vlka nebojíme'', roku 1987 za ''Severní zámek'', roku 1989 za ''Kolo se zlatými ráfky'' a roku 1992 za pohádku ''Královna s&nbsp;vlčí tváří''. Vedle toho jí byla roku 1992 udělena zvláštní prémie za hru ''Marco Polo''. Společnost [[Supraphon]] udělila Košlerové roku 1998 [[Zlatá deska|Zlatou desku]] za dílo ''[[Příběhy Včelích medvídků]]''.<ref name="rozhlas" />
Řádek 31:
 
{{Portály|Kultura}}
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Košlerová, Eva}}