Verze z 7. 5. 2017, 13:39 editovat Ambroise (diskuse \| příspěvky) 721 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 10. 2017, 20:34 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací →‎Interpretace: popisky, co nedávaly smysl Přejít na další porovnání →
Řádek 15: == Interpretace == [[Soubor:Theseus Minotaur Mosaic.jpg\|thumb\|left\|[[Starověký Řím\|Římská]] [[mozaika]] zobrazující [[~~Theseus~~Théseus\|~~Thesea~~Thésea]] a [[~~Minotaur~~Mínotaurus\|Mínotaura]]. ~~[[Rhaetia]], [[Švýcarsko]]~~]] [[Soubor:HK Advents-Labyrinth 14122013 100sec.ogg\|thumb\|thumbtime=84\|~~Krétském stylu~~ [[Advent]]ní labyrint ~~vyrobeny s~~z 2500 ~~čajových~~ svíček v Centru pro křesťanskou meditaci a ~~spirituality~~spiritualitu ~~diecézi~~diecéze Limburg v ~~Holy~~kostele ~~Cross~~sv. ~~Church~~Kříže ve [[Frankfurt nad Mohanem]]-Bornheim]] Když [[Homér]] kolem roku 750 př. n. l. poprvé písemně zaznamenal jména Mínós, Daidalos, Théseus a Ariadné, byla již Kréta dávno dobytá země, zalidněná mnoha národy: ''Uprostřed tmavého moře je zem, co Kréta se nazývá, krásná a bohatá, v moře objetí, a žije tam mnoho, přemnoho lidí, co bydlí v devadesáti městech. Slyšet je tam jazyků různých a smíšených. Lze tam spatřit Achajce, kmeny kydónské a chrabré původní Kréťany, Dóry, co se na tři kmeny dělí, a Pelasgy slavné. Je tam velké město Knóssos; a v městě tom Mínós, důvěrník velkého [[Zeus\|Dia]], měl vládu vždy po devět let.'' Podle legendy se král Mínós přesídlil do podsvětí a ze svého trůnu soudil zemřelé. Až o několik století později se v řecké literatuře moudrý Mínós změnil na zuřivce. Atény, které se zmohly a zazářily v plném lesku, se zjevně nedokázaly smířit s tím, že kdysi ~~museli~~musely platit [[tribut]] tehdy mocné Krétě. A tak přepsaly dějiny. Filozof a přírodovědec [[Aristotelés]], učitel [[Alexandr Veliký\|Alexandra Velikého]], který později padl u svých krajanů do nemilosti, zpochybnil tehdejší tradování příběhu krále Mínoa: ''Minós měl u našich básníků od nepaměti špatnou pověst a na [[Atika (architektura)\|atických]] jevištích ho ~~vždy~~vždycky ~~hanili~~haněli. Vůbec mu nepomohlo, že jej Hésiodos označil za nejlepšího krále a Homér ho dokonce považoval za Diova pověřence. Raději se věřilo tragickým básníkům. Krále Mínóa ~~představovaly~~představovali v divadelních hrách jako špatného a ~~násilnické~~násilnického panovníka, přestože to byl podle ~~běžných~~ pověstí moudrý král a zákonodárce.'' Vítězové často ~~hanili~~haněli bohy poražených. Mínotauros, kterého později označovali za netvora, byl možná na Krétě uctívaným bohem v býčí podobě. Jak víme, také později vzniklé náboženské komunity udělaly z „pohanských“ bohyň čarodějnice. [[Soubor:Aurochs-animal.png\|thumb\|Posvátný krétský býk]] V každém případě hrál býk důležitou roli v náboženském kultu Kréty. Hliněné sochy býků a býčí hlavy ze zlata s mohutnými rohy se po ~~tisíciletí~~tisíciletích zase dostaly na světlo. Archeologové užasli, když odhalili nástěnné malby, na kterých byli zobrazení odvážlivci přeskakující býka. První takové nálezy však nebyly objeveny na Krétě, ale na řeckém poloostrově [[Peloponés]]u. == Odkazy ==

Mínóův labyrint: Porovnání verzí