Šivádží: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník}}
'''Šivádží''', plným jménem '''Šivádžírádžé Bhóslé''' ([[Maráthština|maráthsky]] ''शिवाजीराजे भोसले''), známý podle svého panovnického titulu též jako '''[[čhatrapatí]] Šivádží''', [[Mughalové|Mughaly]] přezdívaný „''horská krysa''“ (narozený [[19. únor]]a [[1630]], zemřel [[3. duben|3. dubna]] [[1680]]), byl zakladatelem [[Maráthská říše|Maráthského státu]] v západní [[Indie|Indii]].
[[
Byl synem maráthského náčelníka Šáhdžího z rodu Bhóslé a [[Rádžpúti|rádžputské]] princezny. Jeho otec byl vazalem muslimského sultanátu Ahmadnagar a po jeho zániku roku 1632 složil státu [[Bidžápur]]. Šivádží však muslimy nenáviděl, už jako šestnáctiletý mladík roku 1646 napadl Bidžápur zmocnil se dvou muslimských pevností. Za dalšího tažení roku 1659 úkladně zavraždil muslimského vojevůdce Afzala Chána. Po svém nástupu na trůn roku 1664 Šivádží vyhlásil válku Bidžápuru a později i [[Mughalská říše|Mughalské říši]]. Císař [[Aurangzéb]] jej dal proto roku 1666 uvěznit, Šivádží však z vězení uprchl a stal se ještě nesmiřitelnějším nepřítelem Mughalů. Jeho sídelním městem bylo [[Puné]], od roku 1664 vládl jako ''rádža'' (král), roku 1674 však přijal titul ''čhatrapati'' (císař), čímž se formálně postavil na roveň mughalskému panovníkovi. Rozšířil území Maráthů na úkor mughalské říše i sousedních hinduistických a muslimských státečků. Expandoval na jih a západ do oblasti [[Karnátaka|Karnatáky]] až po řeku Tungabhadru.
Řádek 8:
Byl však i schopný politik a organizátor, Namísto dosavadního [[Lenní systém|lenního systému]] a dědičných dvorských úřadů zavedl školené úřednictvo a volenou státní radu, v jejímž čele stál ''péšva'' (první ministr).´Hodnostářům nebyla udělována léna, ale vyplácen plat jako obdoba žoldu.
Obraz Šivádžho osobnosti je v prameenh hodnocen rozdílně. Podle domácí maráthské tradice byl statečný, velkorysý a moudrý, zatímco muslimské texty zdůraňují jeho hrabivost a brutalitu. Pozdějšími, zejména [[nacionalismus|nacionalistickými]] historiky, je Šivádží oslavován jako maráthský národní hrdina a inspirátor [[hinduismus|hinduistického]] odporu proti [[islám|muslimskému]] útlaku.<ref>Strnad (2003), str. 483</ref>
Šivádžího nástupcem se stal roku 1680 jeho syn Šámbhúdží, který na rozdíl od skromného, asketicky žijícího otce proslul rozmařilostí. Jako vojevůdce nebyl Šambhúdží příliš úspěšný. Aurangzéb jej roku 1689 porazil, zajal, nechal dva týdny mučit a nakonec stít. Novým vládcem se stal Šivádžího madší syn Rádžrám, za jehož vlády začal vzrůstat vliv ''péšvy'' na úkor slábnoucí královské moci. Tento vývoj se naplnil v další generaci, když se roku 1712 stal ''péšvou'' schopný Báladží Višvanáth, který se stal fakticky vládcem. Od roku 1749 byl ''péšva'' Báladží Ráo absolutním vládcem maráthského státu.
Řádek 27:
* [[Čhatrapatí]]
* [[Maráthové]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Narození 1630]]
| |||