Zikmund Korybutovič: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: doplnění |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 9:
V následujícím roce jej Vladislav II. Jagello povolal zpět do Polska v době kdy se zde připravovala [[Křížové výpravy|křížová výprava]] proti husitům. Korybutovič vyzýval do zbraně, avšak na pomoc husitům; vojska která shromáždil, přitáhla v červenci roku [[1424]] k [[Praha|Praze]]. Poté co Korybutovič vyjednáváním přispěl ke smíru mezi Pražany a [[Jan Žižka|Janem Žižkou]], uvalil na něj a jeho vojsko [[papež]] [[Martin V.]] [[klatba|klatbu]]. V roce [[1426]], již po Žižkově smrti, vedl Korybutovič pražany po boku Prokopa Holého k vítězství v [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvě u Ústí nad Labem]]. Pod tlakem svého strýce později Korybutovič požádal papeže Martina V. o přijetí husitů do [[katolická církev|katolické církve]], tím si však definitivně znepřátelil radikální husity. [[17. duben|17. dubna]] [[1427]] se pokusil v Praze o pravicový{{Zdroj?}} převrat a po jeho porážce byl uvězněn na hradě [[Valdštejn (hrad)|Valdštejně]], načež byl následujícího roku vypovězen z Čech.
Korybutovič se přesto nevzdával husitských ideálů; stal se v roce 1428 husitským hejtmanem v Odrách a v roce 1430 potom v [[Gliwice|
Zikmund Korybutovič byl jedním z velitelů v [[bitva u Pabaiska|bitvě]] [[Pabaiskas|u Pabaiska]] (Vilkoměře, [[Ukmergė]]) ([[1. září]] [[1435]]) na straně [[Švitrigaila|Švitrigailově]] (Svidrygellově) v [[Polsko-litevská válka|polsko-litevské válce]]. Jeho armáda byla na hlavu poražena armádou [[Sigismund Kęstutaitis|Zikmunda Kęstutaitise]] (Zikmunda Kejstutoviče). Zikmund Korybutovič byl těžce zraněn, bojoval však až do konce. Podle [[Jan Długosz|Jana Długosze]] jsou známy tři verze o jeho úmrtí po bitvě - utopení, otrávení nebo zastavení další lékařské péče.
Řádek 19:
== Literatura ==
* Bartoš František Michálek, Kníže Zikmund Korybutovič v Čechách, Sborník historický, 6, 1959.
* Jurok Jiří, Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce, nakl. Veduta, České Budějovice, 2006, ISBN 80-86829-22-7.
* {{pl}} Chłędowski Kazimierz. Zygmunt Korybut: szkic historyczny (1420–1428). Warszawa, 1864.
* {{pl}} Grygiel Jerzy. Życie i działalność Zygmunta Korybutowicza. Studium z dziejów stosunków polsko-czeskich w pierwszej połowie XV wieku // PAN, oddział w Krakowie. Wydawnictwo Ossolineum. Wrocław, 1988.
* {{pl}} Nikodem Jarosław. Polska i Litwa wobec husyckich Czech w latach 1420–1433. Studium o polityce dynastycznej Władysława Jagiełły i Witolda Kiejstutowicza // Instytut Historii UAM. Poznań, 2004.
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Muži]]
| |||