Elektrická dráha Smíchov–Košíře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + commons |
Doplnění informací o provozu tramvají. |
||
Řádek 12:
Dráha měla 5 motorových a 5 vlečných vozů, vyrobené smíchovskou firmou [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]]. Protože motorové vozy měly jen jeden motor, nebyly vlečné vozy uznány za provozuschopné při plném zatížení a zůstaly tak až do roku [[1900]] nečinně odstaveny ve vozovně.
Hlaváčkova dráha byla jednokolejná o délce 1,8 kilometru. Po její trase se nacházely tři výhybny (ve stanicích „Mozartova ulice“, „U zvonu“ a „Obecní úřad“)<ref name="fojtik-fakta-legendy-68">{{Citace monografie
Jízdné činilo 3–5 [[krejcar]]ů. Za první tři roky provozu dráha přepravila 2 824 541 osob. Zaměstnávala 27 lidí.▼
| příjmení = Fojtík
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Fojtík
| spoluautoři = a kol.
| titul = Fakta & legendy o pražské městské hromadné dopravě
| vydavatel = Dopravní podnik hlavního města Prahy
| místo = Praha
| rok = 2010
| vydání = 1
| počet stran = 409
| kapitola = Košířský starosta Matěj Hlaváček a jeho elektrická dráha
| strany = 68
| isbn = 978-80-254-8017-5
}}</ref> a konečné stanice měly takzvané vidlicové uspořádání. Na trati existovalo celkem sedm stanic, a sice – ve směru ze Smíchova – postupně „U zlatého anděla“, pak „Mozartova ulice“, následně „Čečelička“, poté „U Zvonu“, dále „Pivovarská ulice“, „Mlynářka“ a konečná „Klamovka“.<ref name="historie-mhd-49">{{Citace monografie
| příjmení = Fojtík
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Fojtík
| příjmení2 = Linert
| jméno2 = Stanislav
| odkaz na autora2 = Stanislav Linert
| příjmení3 = Prošek
| jméno3 = František
| titul = Historie městské hromadné dopravy v Praze
| vydavatel = Dopravní podnik hlavního města Prahy
| místo = Praha
| rok = 2005
| vydání = 3., dopl
| počet stran = 366
| kapitola = Elektrická dráha Smíchov – Košíře
| strany = 49
| isbn = 80-239-5013-4
}}</ref> V provozu byla tramvaj od 6 do 22 hodin a jízdné činilo od tří do pěti korun podle počtu projetých stanic. V pracovní dny v obdobích od 6 do 7 hodin, dále od 12 do 13 a mezi 18. a 19. hodinou platilo na dráze zlevněné dělnické jízdné ve výši 3 koruny na celou trať.<ref name="historie-mhd-49" />{{#tag:ref|V roce 1897 vydělával pro srovnání [[nádeník]] od 22 do 40 korun za den.<ref name="co-v-pruvodcich-nebyva">{{Citace monografie
| příjmení = Jarolímková
| jméno = Stanislava
| titul = Co v průvodcích o Praze nebývá 2, aneb 162 pražských zajímavostí
| vydavatel = Motto
| místo = Praha
| rok = 2012
| vydání = 1
| počet stran = 276
| kapitola = Košířský starosta Matěj Hlaváček (1847–1897)
| strany = 101
| isbn = 978-80-7246-598-9
| edice = Historie Prahy k snadnému zapamatování
}}</ref>|group="p"}}
Vozy pro Hlaváčkovu tramvaj vyrobily v roce 1897 Ringhofferovy závody na Smíchově. Pět kusů, evidenčních čísel 1 až 5, bylo motorových a další pětice s evidenčními čísly od 6 do 10 tvořily vozy vlečné, které ovšem po trati kvůli úřednímu zákazu nejezdily.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Losos
| jméno = Ludvík
| odkaz na autora = Ludvík Losos
| titul = Atlas tramvají
| vydavatel = Nakladatelství dopravy a spojů
| místo = Praha
| rok = 1981
| vydání = 1
| počet stran = 397
| kapitola =
| strany = 62
| edice = Knižnice silniční a městské dopravy
}}</ref> Zbarvení vozů odpovídalo českým národním barvám, tedy červené a bílé, a personál pracující kolem tramvajové tratě měl uniformu v podobě staročeské [[Čamara|čamary]],<ref name="broncova-stripky-120">{{Citace monografie
| příjmení = Broncová
| jméno = Dagmar
| titul = Kniha o Praze 5
| vydavatel = Milpo
| místo = Praha
| rok = 1996
| vydání = 1
| počet stran = 205
| kapitola = Střípky z prehistorie dopravy
| strany = 120
| isbn = 80-901749-6-5
}}</ref> což je pánský slavnostní kabát vyznačující se stojatým límcem a knoflíky, které se zapínají na šňůrky. Jeho nošení zdůrazňovalo [[Patriotismus|vlastenecké]] cítění majitele.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ženíšková
| jméno = Eva
| titul = Muzejní lapidárium se proměnilo v pevnostní město
| periodikum = Deník
| odkaz na periodikum = Deník (Vltava Labe Media)
| datum vydání = 2016-03-01
| datum přístupu = 2017-09-27
| url = http://hradecky.denik.cz/kultura_region/muzejni-lapidarium-se-promenilo-v-pevnostni-mesto-20160301.html
}}</ref>
▲
| titul = Tramvaj do stanice Klamovka
| periodikum = Euro
| odkaz na periodikum = Euro (týdeník)
| datum vydání = 2008-02-11
| datum přístupu = 2017-09-29
| url = http://www.euro.cz/byznys/tramvaj-do-stanice-klamovka-888695
}}</ref>
Stavbou a provozem dráhy se však Hlaváček zadlužil, což ho vedlo k tomu, že se 6. října 1897 zastřelil. Dědicové provoz udržovali jen s obtížemi a [[21. červenec|21. července]] [[1900]] dráhu i vozy prodali Elektrickým podnikům za 150 000 zlatých.
Řádek 30 ⟶ 120:
Zajímavé na ní bylo, že na rozdíl od ostatních tratí nebylo na tomto úseku [[trolejové vedení]] umístěno nad osou koleje ani ve vozovce, ale bočně, nad chodníkem. Tento tzv. Dickinsonův systém odběru proudu nebyl jinde v Česku použit.
==
=== Poznámky ===
<references group = "p" />
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Tramvajová doprava v Praze]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.izdoprava.cz/image/200603051707_Mapka%20Tramvaj.jpg Schema tramvajové sítě pražské aglomerace v roce 1897], internetový zpravodaj Komunikace a doprava
| |||