Rosnatka královská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
hotovo značka: editace z Vizuálního editoru |
drobné úpravy, překlepy |
||
Řádek 18:
| datum_přístupu = 2017-09-29}}</ref> (''Drosera regia'') je masožravá rostlina náležící do [[rod (biologie)|rodu]] [[rosnatka]] (''Drosera''), která je [[endemit|endemitním]] druhem pro jedno údolí v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde obývá pouze dvě lokality (o výškách 500 a 900 m n. m.). Jejím [[biotop]]em je oblast nazývaná [[fynbos]]. Jméno ''Drosera regia'' pochází z [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|Droseros}}'' − pokryté rosou, označení ''regia'' pochází z [[latina|latiny]] a znamená ''královský''. Rostlina vytváří až 70cm [[list]]y, pokryté lepkavými [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] určenými pro lov [[hmyz]]u. Na dotyk kořisti rostlina reaguje jejich ohýbáním. U rosnatky královské se vyvinulo mnoho charakteristik, které ji odlišují od většiny ostatních zástupců rodu ''Drosera'' − například dřevité [[oddenek|oddenky]] či nerozvíjení listů circinární vernací (do spirály). Společně s molekulárními analýzami to naznačuje, že se rosnatka královská řadí mezi nejstarší žijící druhy z rodu.
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] rosnatku královskou nehodnotí, [[International Carnivorous Plant Society]] ji řadí mezi ohrožené druhy. V roce 2006 bylo nalezeno pouze 50 zbývajících jedinců v oblasti s nižší nadmořskou výškou, ve druhé oblasti nebyly nalezeny rostliny žádné. Rostlina může být kultivována, je to však obtížné. Je znám pouze jeden [[kultivar]].
== Taxonomie ==
Rosnatku královskou poprvé popsala [[Jihoafrická republika|jihoafrická]] (JAR) botanička [[Edith Layard Stephensová]] roku 1926.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 25:
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=321953-1
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> Stephensovou o tomto novém druhu informoval pan J. Renni, který tři roky před popsáním druhu objevil několik rostlin v blízkosti potoka v [[Baviaanskloof Mega Reserve]] ve [[
| příjmení = Stephens
| jméno = Edith L.
Řádek 204:
}}</ref>
Další studie z roku 2002, postavená na analýze [[18S rRNA]], [[plastidová DNA|plastidové DNA]] a morfologických charakteristikách, potvrdila, že ''Drosera regia'' stojí jako bazální člen rodu ''Drosera''. I v této studii vyšla jako blízká příbuzná rosnatky ''D. regia'' mucholapka podivná, navíc společně s další rosnatkovitou − [[Aldrovandka měchýřkatá|
| příjmení = Rivadavia
| jméno = Fernando
Řádek 272:
[[Soubor:Drosera regia leaf Darwiniana.jpg|alt= Detail listu postaveného horizontálně na rozmazaném pozadí, vyinikají tentakule|vlevo|náhled|Detail listu]]
[[Soubor:Drosera regia with prey 2.jpg|alt= List rosnatky orientovaný vlevo obtočený kolem kořisti|náhled|List rosnatky obtočený kolem kořisti]]
Rosnatka královská patří mezi poměrně velké [[bylina|byliny]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek|oddenky]] (rhizomy) a koronu velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i [[palist]]y. [[Vernace]] na rozdíl od dalších vernací není circinární, výhonky uložené v [[pupen]]u se tedy nerozvíjejí spirálně. Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, samotný list se přitom může i několikrát stočit. Každý list je vybaven i tisíci tentakulemi, díky čemuž může polapit i větší kořist. Ve svém areálu výskytu loví tato masožravka například [[brouci|brouky]], [[můry]] a [[motýli|motýly]].
V chladných období se rosnatky královské nacházejí ve vegetačním klidu; v tuto dobu tvoří pouze pupen složený z krátkých nezralých listů. Vegetační klid končí v půlce července a vegetační sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu.<ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name=":3" /> Jednotlivé listy poté usychají, avšak i tak zůstávají stále přirostlé k rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.<ref name=":0" />
[[Soubor:Drosera regia flora.jpg|alt=Detail růžového květu|vlevo|náhled|Květ]]
Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U ostatních rosnatek z rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. Rosnatka královská je typická také produkcí mírně ztluštělých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může
''D. regia'' jinak kvete během ledna a února.
| příjmení = H.
| jméno = Takahashi,
Řádek 292:
}}</ref>
[[File:Drosera regia01.jpg|thumb|Rosnatka královská v Jardin botanique de Lyon|alt=Skupina rosnatek královských se třemi rosnatkami v popředí, vzadu kmen stromu]]
[[Ploidie|Diploidní]] [[karyotyp]] ''D. regia'' činí 2n = 34 [[chromozom]]ů. Pro rod ''Drosera'' je tento počet neobvyklý a blíží se spíše paryotyou mucholapky
| příjmení = Behre
| jméno = Karl
Řádek 380:
O kultivaci rosnatky královské se poprvé pokusila E. L. Stephensová v roce 1926, ještě před formálním popsáním druhu. Pěstování rosnatky bylo úspěšné, a botanička poznamenala, že rostlina vyžaduje vlhké a chladné prostředí, tedy podobné, jako má ve svém přirozeném prostředí.<ref name=":0" />
Rosnatka královská je často považována za
| příjmení = Clemens
| jméno = W. J
| |||