Keltové: Porovnání verzí

Západní a jižní [[Čechy]] byly součástí keltské pravlasti, jejímž těžištěm byla oblast severních [[Alpy|Alp]] a horního [[Dunaj]]e. Západní polovinu Čech a také [[Bavorsko]] obývaly v [[6. století př. n. l.|6.]] a [[5. století př. n. l.]] pravděpodobně kmeny, které později vstoupily do historie pod jménem [[Bójové]]. V období [[Keltská expanze|keltské expanze]] na přelomu 5. a [[4. století př. n. l.]] se část původního keltského obyvatelstva z území dnešních Čech zúčastnila vojenských tažení přes Alpy do dnešní Itálie a zanechala po sobě částečně vylidněné území. Od počátku 4. století př. n. l. však byly severozápadní a východní Čechy, které dříve tvořily kontaktní zónu s etnickými skupinami [[Venetové|Venetů]] a [[Ilyrové|Ilyrů]], postupně obsazovány novým obyvatelstvem přicházejícím patrně ze západní části keltské pravlasti. Od původního obyvatelstva české kotliny patřícího k mohylové kultuře se noví osadníci odlišovali plochými pohřebišti nespálených těl. Pro jejich ztotožnění s Caesarem uváděnými udatnými válečníky [[Volky-Tektoságy]] neexistují důkazy.<ref name="D, R" />

 

 

V některých oblastech (a dobách) si Keltové stavěli na vyvýšených místech opevněná [[oppidum|oppida]], což byla desítky hektarů velká ohrazená území s dvorcovou zástavbou a sídlem nobility a kultu na vyvýšených místech. I když oppida nebyla města v plném slova smyslu, můžeme je považovat za jejich předchůdce. V [[Čechy|Čechách]] známe šest jistých oppid: [[Závist nad Zbraslaví]], [[Oppidum Stradonice|Stradonice u Berouna]], [[Hrazany (oppidum)|Hrazany]] u Sedlčan, [[Oppidum Nevězice|Nevězice]], [[oppidum Třísov|Třísov]] u Českého Krumlova a [[České Lhotice]] u Nasavrk, na [[Morava|Moravě]] [[Staré Hradisko]] u Prostějova a [[Hostýn]], snad i [[Kotouč u Štramberka]] (u tohoto hradiště není jisté, zda nemohlo náležet [[púchovská kultura|púchovské kultuře]], ověření však již není možné, neboť lokalita byla zničena vápencovým lomem). Keltského původu je patrně také horské opevněné [[hradiště]] u města [[Sušice]], známé pod označením [[Hradiště na Sedle]] a nížinné sídliště [[Šutyrova studánka]] v katastru Kopřivnice. V nejúrodnějších, hustě osídlených částech Boiohaema, v [[Polabí]] a v podhůří Krušných hor, se během 2. století př. n. l. přeměnilo několik výhodně situovaných míst ve specifické osady, které představovaly jakási emporia, ke vzniku oppid zde však nedošlo.<ref name="D, R" /> Typickým příkladem takového osídlení je rozsáhlé hradiště na vrcholu [[Přerovská hůra|Přerovské hůry]] u středočeského [[Přerov nad Labem|Přerova nad Labem]].