Rumunština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m dopl. |
||
Řádek 22:
== Historie ==
[[Soubor:Map-balkans-vlachs.png|thumb|
Předtím, než v roce [[106]] dobyli zemi [[Římané]] a udělali z ní svoji provincii, bylo území dnešního [[Rumunsko|Rumunska]] obydleno indoevropskými [[Dákové|Dáky]]. Po příchodu Římanů se stala úředním jazykem lidová [[latina]]. Mezi lety [[271]] až [[275]] ztratili Římané nad územím kontrolu. Co se s latinsky mluvícím obyvatelstvem dělo potom, není známo.
Řádek 34:
=== Romanizace jazyka ===
[[Soubor:Neacşu's letter.jpg|thumb
Počátky vědomé romanizace jazyka nacházíme koncem 18. století v díle sedmihradských řeckokatolických (uniátských) kněží, zvlášť [[Jan Samuel Klein|Jana Samuela Kleina]] (též Clain, romanizováno na [[Ioan Micu]]). V Sedmihradsku byla církevní unie z 16. století, to jest podřízení pravoslavné církve pod římskou jurisdikci, poměrně úspěšná (asi pět procent rumunských věřících bylo a je „uniáty“). Propagace „latinského původu“ byla v zájmu rumunské uniátské elity, poskytovala totiž možnost zatlačovat řeckou, respektive slovanskou ortodoxii a stavět se jako „rovnocenná“ čelem ke katolickým Maďarům. I co se týče právního postavení „Valachů“ v [[habsburská monarchie|habsburské říši]], byla církevní unie i „znovunalezené románství“ výhodou. V gramatice sepsané Janem Kleinem-Micu i v jeho slovnících jsou místo slov, odvozených z jazyků slovanských, maďarštiny a turečtiny, novotvary (neologismy), tvořené na základě latiny. Latinská abeceda, která se rovněž začala používat v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] (Transylvánii), se po roce [[1815]] prosadila i v Moldavsku a Valašsku, kde do konce 19. století úplně vytlačila dosud používanou cyrilici. Od poloviny 19. století byla rumunština (valaština, moldavština) natolik očištěna podle francouzského a italského vzoru, že lze téměř hovořit o novém konstruování jazyka. To, co v dnešní rumunštině zní tak zřetelně „latinsky“, není tedy antickým dědictvím, nýbrž novou konstrukcí, vzniklou v 19. století. V Rumunsku i v Moldavsku dlouho přetrvával fenomén dvou národních jazyků, umělého spisovného a literárního jazyka a tradičního lidového jazyka. Na rozdíl od jiných zemí, kupříkladu [[Řecko|Řecka]], zde se však literární jazyk prosadil jako jazyk státní.
▲[[Soubor:Neacşu's letter.jpg|thumb|250px|Neacşův dokument - nejstarší dochovaná psaná forma rumunského jazyka]]
'''Příklad romanizace jazyka v názvu "rumunský jazyk"'''
Řádek 49 ⟶ 48:
== Kontakty s jinými jazyky ==
{{bar box
| width = 250px
| title = Rumunština podle původu slov<ref>Marius Sala (coord), Mihaela Bîrlădeanu, Maria Iliescu, Liliana Macarie, Ioana Nichita, Mariana Ploae-Hanganu, Maria Theban, Ioana Vintilă-Rădulescu, ''Vocabularul reprezentativ al limbilor romanice'' (VRLR) (Bucharest: Editura Științifică și Enciclopedică, 1988).</ref><ref>Vocabularul reprezentativ diferă de vocabularul fundamental (VF) și de fondul principal lexical (FP). Cf. SCL (Studii și cercetări lingvistice), an XXVII (1976), nr. 1, p. 61-66 și SCL (1974) nr. 3, p. 247. Cf. Theodor Hristea, "Structura generală a lexicului românesc", ''Sinteze de limba română'', eds., Theodor Hristea (coord.), Mioara Avram, Grigore Brâncuș, Gheorghe Bulgăr, Georgeta Ciompec, Ion Diaconescu, Rodica Bogza-Irimie & Flora Șuteu (Bucharest: 1984), 13.</ref>
| titlebar = #ddd
| float=right
| bars =
{{bar percent|[[Románské jazyky|Románský]]|red|78}}
{{bar percent|[[Slovanské jazyky|Slovanský]]|lightgreen|14}}
{{bar percent|[[Germánské jazyky|Germánský]] (německé vlivy, anglické výpůjčky)|gold|2.54}}
{{bar percent|[[Novořečtina|Řecký]]|darkgreen|1.7}}
{{bar percent|Ostatní|black|5.49}}
}}
=== Dáčtina ===
[[Dáčtina]] byl [[indoevropské jazyky|indoevropský]] jazyk, kterým mluvili staří [[Dákové]]. Byl to první jazyk, který ovlivnil [[latina|latinu]] v Dákii.
Řádek 103 ⟶ 114:
* banacké (dialect de Banat) - Banát.
'''Makedorumunština ([[Arumunština]])''' – [[Řecko]], [[Makedonie]], [[Bulharsko]], [[Srbsko]], [[Albánie]].
'''Meglenorumunština''' – severní [[Řecko]].
Řádek 207 ⟶ 218:
| ci ne izbăvește de cel rău.
|}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
| |||