Henry Ford: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění v ib |
m →Ředitel Ford Motor Company: opravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
Aby bylo možné uspokojit poptávku po levných autech, musel otevřít novou továrnu Highland Park, kde byla zavedena jako jedna z prvních technologie [[Pásová výroba|pásové výroby]], kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company, kteří se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a další rok bylo prodáno až 250 tisíc kusů aut. Ford pak nařídil zvýšit všem dělníkům denní mzdu o víc než dvojnásobek na 5 dolarů. Tímto krokem si chtěl také zajistit, aby podnik měl stálé zaměstnance namísto nádeníků. Kromě toho zavedl ještě svůj sociální program pro stálé zaměstnance, do kterého patřila podniková zdravotní péče, sportovní a kulturní vyžití, popřípadě speciální prémie. Tyto benefity ovšem mohli mít pouze zaměstnanci žijící počestným způsobem, takže v podniku bylo zavedeno ještě sociologické oddělení, které mělo dohlížet, jestli dělníci nejsou závislí na alkoholu či na hazardu.
V dalších letech docházelo díky zdokonalování technologií pásové výroby k ještě většímu zlevňování modelu T. Tím automobilka Ford Motor Company ovládla až 50 % amerického trhu a v roce [[1927]] byl vyroben 15 000 000. model T. Tento rekord si podržel ještě na dalších 45 let. Během třicátých let postupně odkoupil akcie své společnosti od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem. Po ukončení výroby modelu T byla továrna na půl roku uzavřena, než vývojáři vedení jeho synem Edselem dokončili design dalšího úspěšného modelu [[Ford model A (1927)|A]].
== Postoj Forda k nacistickému Německu a válečnému úsilí ==
Ford se také zajímal o politiku, spolupracoval s německými [[Nacismus|nacisty]] a hlásil se k [[antisemitismus|antisemitismu]] ve svých novinách ''Dearborn Independent''. Už ve dvacátých letech sepsal knihu ''Mezinárodní Žid: Světový problém'' a financováním pomohl šířit [[Protokoly sionských mudrců]]. V [[Německo|Německu]] založil pobočku [[Ford Werke AB]] a dodával německé armádě nákladní vozy a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každý rok k narozeninám
Avšak ke konci roku [[1941]], kdy USA vstoupily do války, se společnost Ford Motor Company plně zapojila do válečného úsilí. Podnik v té době už vedl jeho syn Edsel, který v roce [[1943]] zemřel. Henry Ford v té době již neměl dost mentálních a fyzických sil, takže faktické vedení podniku převzala skupina vrcholových manažerů a inženýrů v čele s [[Charles Sorensen|Charlesem Sorensenem]] a [[Harry Benett]]em. Ke konci roku 1941 zahájila Fordova letecká továrna ve [[Willow Run]] výrobu bombardérů [[B-24]] Liberator, v roce 1944 již vyráběla 650 bombardérů [[B-24]] měsíčně. Protože Fordova rodina chtěla dostat podnik znovu pod svou kontrolu, Sorensen byl z podniku vypuzen v roce 1944, Benett v roce 1947. Ford podnik v roce [[1945]] předal svému vnukovi [[Henry Ford mladší|Henrymu Fordovi mladšímu]]. Podnik se tím dostal na pokraj bankrotu, avšak nakonec nezbankrotoval.
| |||