Kolejnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Opravena interpunkce. značka: editace z Vizuálního editoru |
+světové typy kolejnic, obrázky, Barlow |
||
Řádek 1:
{{globalizovat}}
[[Soubor:FT Rail.jpg|thumb|Širokopatní kolejnice]]
[[Soubor:Tram rail.jpg|thumb|Žlábková kolejnice pro tramvajové tratě.]]▼
[[Soubor:074R18210980 LOFAK.jpg|thumb|Kolejnice s plochou hlavou ve výhybce s malým poloměrem odbočné větve. Bývalá [[lokomotivka Floridsdorf]].]]▼
'''Kolejnice''' je jednou ze základních částí [[Železniční svršek|železničního svršku]]. Přenáší kolovou sílu a absorbuje podélné síly (rozjezdová a brzdová). Při [[Průjezd obloukem|průjezdu vozidla obloukem]] přenáší příčnou sílu, tzv. vodící. Zajišťuje hladký pohyb [[Kolejové vozidlo|železničního vozidla]]. Na elektrifikovaných tratích slouží jako vodič zpětného vedení. Tvoří [[Kolejový obvod|kolejové obvody]] pro [[železniční zabezpečovací zařízení]].
Řádek 8 ⟶ 6:
== Historie ==
[[Soubor:Konka koleje.jpg|thumb|Kolej koněspřežky]]▼
První zmínka o kolejnicích je z 18. století. Objevily se na důlních drahách, byly jen dřevěné desky nebo dřevěné trámy. Vedení kol vozů bylo řešeno obvykle vodícím prknem na straně těchto trámů. Později (například na naší první [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koňské dráze z Budějovic do Lince]]) byly použity ocelové pásy připevněné ke trámům. Z [[Anglie]] do českých zemí v polovině [[19. století]] pronikly hřibové kolejnice. Ty byly již na konci [[19. století]] vytlačeny širokopatními kolejnicemi, používanými dodnes.
== Typy ==
[[Soubor:Rail profiles 19th c US.jpg|thumb|Americké profily kolejnic z 19. století]]
Následující typy kolejnic jsou sestupně seřazeny podle četnosti.
* širokopatní – pro železniční svršek, používány i na tramvajových tratích
Řádek 18 ⟶ 16:
* jeřábová
[[Soubor:Arhs barlow.jpg|thumb|Řez Barlowovou kolejnicí]]
V minulosti se užívalo mnoho dalších typů.
* Plochá ocelová (ocelový pás na dřevěném trámu)
Řádek 25 ⟶ 24:
* Hřibová
* Dvouhlavá (hřibová s hlavou nahoře i dole, umožňovala teoreticky dvojnásobnou životnost – bylo ji možno otočit)
* Barlowův typ (zvláštní tvar, viz obrázek)
== Tvary ==
Řádek 42:
V současné době se při výstavbě používají pouze tvary S 49 a UIC 60, nově značené jako 49E1, resp. 60E1 či 60E2.<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> Kolejnice UIC 60 jsou určeny především pro hlavní a některých předjízdných kolejích vysoce zatížených páteřních tratí. Na ostatních tratích a ve staničních kolejích páteřních tratí jsou užívány kolejnice S 49.<ref name="krejčiříková-kolejnice" />
=== Současné tvary rozšířené ve světě ===
==== Tramvajové tratě ====▼
Mezi současné světově užívané tvary kolejnic patří, v závorkách jsou uváděna starší či alternativní označení:<ref>http://rails.arcelormittal.com/products/transport-rails/types</ref>
Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice Kolejnice NT 1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B 1) z [[Třinecké železárny|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu 180 S nebo ruského TV 60 a v některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice NT 1 má poloměr zaoblení z hlavy do boku 6 mm. Od poloviny 20. let do poloviny 60. let 20. století se v Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice NP 5 a na silničních přejezdech žlábková varianta NP 3.<ref name="s49pt">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k 20. 3. 2010, autoři neuvedeni</ref> Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S 49 v kombinaci s profilem tramvajových kol VM. V Brně se používají speciální profily kol i kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s výrazně vyššími okolky než v ostatních městech.<ref name="s49pt" />▼
* evropské (kontinentální): RN 45, 45E1 (BS 90A), 46E2 (U33), 49E1 (S49), 49E5, 50E6 (U50), 54E1 (UIC 54), 54E2 (UIC 54E), 54E3 (S54), 54E4, 60E1 (UIC 60) a 60E2
* britské: BS 80 A, BS 90A (45E1) a BS 100 A
* ruské: R50 a R65
* americké: 90ARA-A (TR45), 100RE, 115RE (TR57), 119RE, 132RE, 136RE, (TR68), 141 AB a 100ARA-B
* čínské: China 50 a China 60
* indické: IRS 52
* australské: D1 (AS68) a D2 (AS60)
* ASCE ([[American Society of Civil Engineers]]): ASCE 60, ASCE 85
Číslice u označení typu kolejnice vesměs označují hmotnost metru v kilogramech (kromě britských a amerických systémů, které uvádějí hmotnost v librách).
▲Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice
== Délky ==
Řádek 55 ⟶ 69:
* Tramvaje zpravidla využívají speciální profily žlábkových kolejnic; tyto profily (velikost žlábku) odpovídají profilu kol příslušného tramvajového systému
* Kolejnice se dříve obvykle spojovaly šroubovanými spoji, toto spojení se nazývá [[kolejnicový styk]] a mezi čely kolejnic je ponechaná mezera umožňující [[teplotní délková roztažnost|dilataci]]. V současné době se kolejnice svařují do tzv. [[Bezstyková kolej|bezstykové koleje]]. Síly, které působí na kolejnice vlivem změny teploty, jsou přenášeny do štěrkového lože upevňovadly a pražci. Tím je zajištěno, že nedojde k vybočení koleje. [[Dilatační zařízení (železnice)|Dilatační úseky]] se vkládají omezeně, např. v případě dlouhých [[most]]ů, které tvoří velké dilatační celky.
== Galerie ==
<gallery>
▲
Soubor:Rail profile nmbs.JPG|Porovnání ojeté (vlevo) s novou kolejnicí (vpravo)
Soubor:Rail Barrow Steel 1896.jpg|Označení výrobce a roku na stojině kolejnice
</gallery>
== Odkazy ==
| |||