Johannes Rydberg: Porovnání verzí

'''Johannes Robert Rydberg''' ([[8. listopad]] [[1854]], [[Halmstad]] – [[28. prosinec]] [[1919]], [[Lund]]) byl [[Švédsko|švédský]] [[fyzik]]. PoložilCelý základyživot [[spektroskopie]],se kdyžsnažil vobjevit rocenějaký 1890vztah objevilmezi [[spektrální čáry|spektrálními čarami]] prvků a vnitřní strukturou jejich atomů, čímž položil základy [[spektroskopie]]. Zabýval se též systematikou prvků.<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/rydberg-johannes-robert</ref>

Ve čtyřech letech ztratil otce a rodina musela žít velmi skromně. Vystudoval gymnázium v Halmstadu (1873) a poté univerzitu v Lundu (1879). Přednášet zde začal již v roce 1880, nejprve [[Matematika|matematiku]]. Poté se začal zajímat o [[Matematická fyzika|matematickou fyziku]] a problém [[Elektřina|elektřiny]]. Roku 1882 začal přednášet fyziku a stal se asistentem ve Fyzikálním institutu. V roce 18901888 objevilpublikoval spektrálnívzorec čáry(Rydbergovu prvků.formuli), Zkoušelkterý téžumožňoval zepřepovídat vlnové délky fotonů při různých přechodech elektronu vodíku. Ze spektrálních čar, které roku 1802 objevil [[William Hyde Wollaston]] a nezávisle na něm roku 1815 [[Joseph Frauenhofer]], zkoušel též odvodit vnitřní strukturu atomů, ovšem neúspěšně. Formuloval také vztah, podle kterého se kmitočty spektrálních čar prvků vyjadřují rozdílem funkcí dvou celých čísel. V roce 1901 byl jmenován [[Profesor|profesorem]] fyziky. Tuto pozici držel až do svého odchodu do důchodu v roce 1919 (kdy ho vystřídal jeho žák [[Karl Manne Georg Siegbahn]]). Od roku 1914 byl vážně nemocen, přesto do důchodu odešel až těsně před svou smrtí. Roku 1919 byl zvolen členem Královské společnosti.<ref>http://www.converter.cz/fyzici/rydberg.htm</ref>