Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstraněna funkce předsedy vlády jakožto zbytečná, navíc prezident Nieto žádnou takovou funkci nemá, je hlavou vlády z funkce prezidenta.
doplnění
Řádek 53:
{{viz též|Dějiny Mexika}}
[[Soubor:Chichen-Itza-Castillo-Seen-From-East.JPG|thumb|left|Pyramida v předkolumbovském městě [[Chichén Itzá]]]]
V [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovském období]] se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely [[Mezoamerika|mezoamerické]] civilizace, například [[Teotihuacan]], [[Toltékové]], [[Mayská civilizace|Mayové]] nebo [[Aztécká říše|Aztékové]], kteří prosluli krvavými rituály s [[Lidská oběť|lidskými oběťmi]]. Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ [[Dobývání Aztécké říše|dobyl]] mezi roky [[1519]] a [[1521]] [[conquista]]dor [[Hernán Cortés]] [[Aztécká říše|Aztéckou říši]], záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní [[Indiáni|indiánské]] státy v oblasti, přičemž poslední dobyli roku [[1697]]. V roce [[1535]] založili [[Španělé]] [[Španělské kolonie|svoji kolonii]] [[Místokrálovství Nové Španělsko|Nové Španělsko]] s hlavním městem [[Ciudad de México]] na místě hlavního aztéckého města [[Tenochtitlán]] přímo na území vysušeného jezera. V první třetině [[19. století]] sice získalo Mexiko nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]], ale odtržení [[Texaská republika|Texaské republiky]] a po prohrané [[Mexicko-americká válka|Mexicko-americké válce]] ([[1846]]–[[1848]]) ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu ([[Horní Kalifornie]] a [[Santa Fe de Nuevo México]]). Vlády nad zemí se také na čas zmocnili [[Francouzská intervence v Mexiku|Francouzi]] ([[1864]]–[[1867]]). Zakladatelem moderního mexického státu je [[Benito Juárez]], první prezident v [[Amerika|Americe]] [[Indiáni|indiánského]] původu. Revoluce roku 1910 vyústila v občanskou válku, která si vyžádala přes milion obětí, a vyvrcholila pozemkovou reformou a znárodňováním za vlády prezidenta [[Lázaro Cárdenas del Río|Cárdenase]]. Díky objevu [[Ropa|ropy]] v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]] je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních [[Latinská Amerika|latinskoamerických]] zemích. Mexiko má činné [[Sopka|sopky]] a je ohrožováno [[zemětřesení]]mi. Roku [[1985]] jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.
 
V 90. letech 20. století se v chudých částech Mexika (především [[Chiapas]]u) zformovalo hnutí [[Zapatova armáda národního osvobození|EZLN]], vedené osobou nazývanou jako [[Subcomandante Marcos]],<ref>{{Citace monografie|příjmení=Pečínka|jméno=Pavel|příjmení2=|jméno2=|titul=Od Guevary k zapatistům: přehled, složení a činnost gerilových hnutí Latinské Ameriky|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=80-857-6596-9}}</ref>které od roku 1994 revoltuje proti mexické vládě a nakonec vytvořilo na jihu země vlastní [[Autonomie|autonomní]] oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou.
Řádek 209:
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Mexico estados densidad.svg|náhled|Hustota osídlení Mexika]]
Počet obyvatel Mexika se zvýšil ze 14,3 milionů v roce 1921 na přibližně 123 milionů v roce 2016.<ref>{{cite web|url=http://www.hist.umn.edu/~rmccaa/missmill/ |title=Missing millions: the human cost of the Mexican Revolution |author=Robert McCaa |publisher=University of Minnesota Population Center }}</ref> Poměr venkovského a městského obyvatelstva činí 30:70. Průměrná hustota zalidnění je 57 obyvatel na 1&nbsp;km², největší hustota je v hlavním městě, nejmenší pak ve státě [[Baja California Sur]]. [[Metropolitní oblast Valle de México]], jejíž centrem je Ciudad de México, byla v roce 2010 domovem pro více jak 20&nbsp;miliónů osob.
[[Mestic]]ové, tedy míšenci [[Indiáni|Indiánů]] a bělochů, jsou zastoupeni 60 %, [[indiáni]] 30 % a běloši (potomci Španělů zvaní kreolové) 9 %. Z [[Indiáni|Indiánů]] je nejvíce: [[Nahuové|Nahuů]] (potomci Aztéků), [[Mayové|Mayů]] a [[Zapotékové|Zapoteců]]. Nejméně: Ixcateců a Kiliwaů, kteří jsou na pokraji vymření. Je zde 89 % katolíků (vč. východních) a 6 % protestantů.