Krymská válka: Porovnání verzí

'''Krymská válka''' ([[1853]]–[[1856]]) Převážná většina bojů se odehrála na [[Krym]]u. Její příčinou byl konflikt mezi [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[Ruské impérium|carským Ruskem]].

Původně byla Krymskákrymská válka ozbrojeným konfliktem mezi [[Ruské impérium|carským Ruskem]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], první důvod k započetí bojů se ukázal překvapivě už v roce [[1850]]. Evropa si tou dobou odvykala od nepřetržitých válečných konfliktů a prožívala [[Průmyslová revoluce|Průmyslovou revoluci]]. V čele [[Druhá francouzská republika|Francie]] stál prezident [[Napoleon III.|Ludvík Napoleon Bonaparte]], kterému se podařilo dosáhnout velkého diplomatického úspěchu na území [[Istanbul]]u. [[Osmanská říše|Osmanský]] sultán [[Abdulmecid|Abdülmecid I.]] předal do rukou Francouzů správu [[Křesťanství|křesťanských]] chrámů v [[Jeruzalém]]ě. Protože byla tato funkce od nepaměti udělována [[Pravoslaví|pravoslavným]] Rusům, byl tím [[car]] [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] nanejvýš pobouřen.

Mikuláš I. vyslal do Istanbulu diplomatickou misi pod vedením knížete [[Alexandr Segejevič Menšikov|Alexandra Sergejeviče Menšikova]], který proslul jako legenda ruského válečnictví, když se podílel na vyhnání [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]] ze země v roce [[1812]]. Měl se snažit o dohodu, která by umožnila Rusku stejná práva na zásah do záležitostí pravoslavného náboženství, jako umožnila Francii u katolických kostelů a duchovních. Jednání však nikam nevedla. Menšikov například při svém prvním setkání se sultánem urazil Turky, když přišel v civilu místo v obvyklé vojenské uniformě. Odsuzoval také ústupky Turků Francouzům a požadoval výměnu vysoce postavených osmanských státních zaměstnanců.