Wikipedie

Výpočet data Velikonoc: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Přesun tabulky.
→‎Metoda výpočtu: doplnění klas. výpočtu: Metonův cyklus, nedělní písmena, a proč 35
Řádek 54:
 
== Metoda výpočtu ==
V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním [[úplněk|úplňku]] (tedy prvním úplňku po [[21. březen|21. březnu]]). ZK výpočtu metodydata výpočtuVelikonoc vycházípro 35daný možnýchrok datje proto potřeba znát stáří Měsíce ([[epakta]]) pro 21. březen daného roku a data, na kdy sepřipadají mohouneděle. VelikonoceKe konat,zjištění zfáze tohotoMěsíce počtuse jevyužíval odvozeno[[Metón 35Athénský|Metonův]] tabulekdevatenáctiletý křesťanskécyklus, chronologietedy doba, po které sloužídojde k souběhu výpočtudélek datace[[Siderický podleměsíc|siderických svátkůměsíců]] (měsíčních fází) a slunečních [[rok]]ů. KaždýKaždých 19 let se tak k danému datu Měsíc nachází ve stejné fázi. Pro zjištění neděle je potřeba vypočítat, jakým dnem v týdnu začínal daný rok totiža musíexistuje spadattedy dosedm jednémožností z(jako dní v týdnu), kvůli [[Přestupný rok|přestupným rokům]] je však délka cyklu 28 let. Každému roku se dle tohoto výpočtu přiřazovalo tzv. [[nedělní písmeno]]. Na základě těchto 35výpočtů se sestavovaly tabulky, které mohly sloužit i dalším tabulekúčelům.
 
Byl-liK výpočtu Velikonoc je tedy potřeba zjistit dle Metonova cyklu, kolik dní po 21. březnu nastane úplněk v(0–28) a kolikátý den poté připadne na neděli (1–7). Velikonoční neděle tedy může připadnout na 1. až 35. den po 21. březnu. Každému roku tak lze přiřadit jedno z 35 dat Velikonoc. Z výpočtů pak lze sestavit 35 tabulek možného data Velikonoc a těmto datům přiřadit příslušné roky, jsoukdy se Velikonoce ažslaví dalšíve nedělistejné dny.

Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od [[22. březen|22. března]] do [[25. duben|25. dubna]]). Jarní [[rovnodennost]] je stanovena „úředně“ na [[21. březen]] podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] bez ohledu na [[astronomie|astronomickou]] skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například [[Německo|Německu]], [[Švédsko|Švédsku]] a [[Dánsko|Dánsku]]) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí [[18. století|18.]] a [[19. století]] podle astronomické skutečnosti.
 
[[Pravoslaví|Pravoslavné]] Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti [[katolictví|katolickým]] většinou opožděny (zpravidla o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná [[církev]] pro jejich výpočet používá starší [[juliánský kalendář]]. Navíc zachovává ustanovení [[První nikajský koncil|Prvního nikajského koncilu]] (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před [[Judaismus|židovským]] svátkem [[Pesach]] nebo spolu s ním. Toto pravidlo se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale je dosvědčeno 1. kánonem [[Antiošská synoda (378)|Antiošské synody]]; o tomtéž hovoří už 7. pravidlo apoštolské. Římskokatolické Velikonoce byly např. v r. 2005 před židovským Pesachem.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Výpočet_data_Velikonoc“