Anglo-španělská válka (1585–1604): Porovnání verzí

{{Infobox - válka

| obrázek = Invincible Armada.jpg

| popisek = [[Španělská Armada]]

| trvání = [[1585]] – [[1604]]

| výsledek = mírová dohoda z Londýna

}}

 

 

== Počátek války ==

Válka vypukla roku [[1585]]. Drake vyrazil na západ a vydrancoval [[Santo Domingo]], [[Cartagena|Cartagenu]] a Svatého Augustina na [[Florida|Floridě]]. Anglie se připojila k [[Republika spojených nizozemských provincií|Republice spojených nizozemských provincií]] v boji proti Španělsku. Filip II. plánoval invazi do Anglie, ale v dubnu [[1587]] byly přípravy přerušeny poté, co Drake spálil 37 španělských lodí v přístavu u Cádizu.

 

 

Tato španělská Armada vyrazila k Nizozemí, kde měla vyzvednout další posily pro invazi do Anglie. Nicméně anglické námořnictvo španělské flotile způsobilo v [[Bitva u Gravelines|bitvě u Gravelines]] velké ztráty a donutilo ji vyrazit na sever. Španělé pluli na sever kolem [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]], kde utrpěli i vlivem nepříznivého počasí další ztráty.

Porážka španělské Armady přinesla anglickým námořníkům bohaté zkušenosti. Angličané byli schopni pokračovat v korzárských útocích proti španělským obchodním lodím a posílat vojáky na podporu Nizozemců proti Španělsku. Pro protestanty bylo zničení Armady znakem, že je Bůh podporuje.

 

 

Porážka španělské Armady neznamenala konec války. Anglické námořnictvo vedené Drakem a Johnem Nerreyem bylo roku [[1589]] vysláno proti španělské atlantské flotile, která kotvila na severu Španělska u [[San Sebastian]]u. Dalším záměrem této výpravy bylo zajetí španělské obchodní flotily a vyhnání Španělů z [[Portugalsko|Portugalska]]. Následkem špatné organizace a přílišné opatrnosti utrpěli Angličané při dobývání Lisabonu velké ztráty a byli odraženi. Námořníci byli postiženi nemocemi a část flotily vedená Drakem byla u Azor rozehnána bouří. V důsledku toto tažení přineslo Anglii velké finanční náklady, které nebyly vyváženy dostatečným úspěchem.

V tomto období byli Španělé schopni opravit své lodi a vybavit je po vzoru Angličanů. Jejich hlavní pýchou bylo ''Dvanáct apoštolů'' – dvanáct obrovských [[galéra|galér]]. Vylepšen byl i systém řazení a obrany konvojů obchodních lodí dovážejících cenné kovy a jiné poklady z Ameriky. To způsobilo mimo jiné neúspěch korzárské výpravy vedené Johnem Hawkinsem v 90. letech [[16. století]] a odražení útoku vedeného Effinghamem u Azor. V 90. letech tak byli Španělé schopni dovézt asi trojnásobné množství zlata a stříbra, než v předchozím období.

 

Roku [[1595]] se Španělské vojsko chránící Lamanšský průliv vylodilo na anglickém pobřeží v [[Cornwall]]u. Španělé ukradli zásoby, vydrancovali a vypálili Penzance a okolní vesnice a odpluli dříve, než byli Angličané schopni zareagovat. Roku [[1596]] spojené anglicko nizozemské síly vyplenily Cádiz, zničily velkou část španělské flotily a vypálily město. Španělé ale byli schopni ukrýt asi 12 miliónů dukátů a tak dobyvatelé nezískali touto akcí velké bohatství.

Španělé vyslali velké vojenské oddíly do [[Bretaň|Bretaně]] a tím byla otevřena další fronta války. Poté co Španělé obsadili Calais, vyslala Alžběta asi 2000 vojáků do Francie. Roku [[1595]] vypukla válka v [[Irsko|Irsku]]. Irští šlechtici, podporovaní Španěly, se vzbouřili proti Angličanům. Zatímco se Angličané soustředili na potlačení vzpoury v Irsku, vyslali Španělé v letech [[1596]] a [[1597]] dvě námořní výpravy. Obě byly neúspěšné, první byla zničena v bouři a druhá musela čelit nepříznivému počasí a nedorazila ani k anglickému pobřeží. Král Filip II zemřel roku [[1598]] a jeho následník [[Filip III. Španělský|Filip III.]] pokračoval ve více s daleko menší intenzitou.