Pásové vozidlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: de, en, ru |
Rozšíření, obr., budu pokračovat |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, tank Merkava II.JPG|thumb| upright=1.2|Tank
[[Soubor: Tracks (diagram).png |thumb|upright=1.2|Pásový pohon: 1. Zadní (hnací) kolo; 2. Pás; 3. Kladky; 4. Přední (napínací) kolo; 5. Pojezdová kola; 6. Kladka ]]
[[Soubor: Caterpillar track shingle.JPG|thumb| upright=1.2| Pásový pohon buldozeru]]
[[Soubor: Hornsby.jpg|thumb| upright=1.2| Hornsbyho traktor (1909)]]
'''Pásové vozidlo''' je [[motorové vozidlo]], které se pohybuje pomocí [[pás]]ů, nasazených na několika [[Kolo|kolech]]. Kola tak nepřicházejí do přímého styku s povrchem, toho se dotýká pouze vlastní pás. Zadní pár kol je obvykle hnací s ozubenými koly, která zasahují do mezer v pásu, ostatní kola bývají hladká. Přední pár kol je obvykle napínací, ostatní kola rozkládají hmotnost vozidla na pás a vedou jej tak, aby nesklouzl do strany. Při zpětném chodu je pás někdy podpírán menšími kladkami.
Typickým představitelem pásových vozidel je [[tank]], [[pásový traktor]] nebo [[sněžná rolba]].
== Výhody a nevýhody ==
Výhodou pásových vozidel je lepší průchodnost terénem, jelikož pásy mohou překonávat hrbolatý povrch, menší příkopy a zákopy a nesklouznou ani po silně nakloněném povrchu. Pásy mají také podstatně větší plochu než obyčejná kola a tudíž i menší specifický tlak na podložku. Nejtěžší tank druhé světové války, německý Tiger II, měl poloviční tlak na podložku než běžné osobní auto. To je výhoda například na sněhu nebo v bahně, kde by se klasická kola bořila. Na rozdíl od kol pásy nemají tendenci prokluzovat a pásové vozidlo tak může vyvinout větší tažnou sílu.
Mezi nevýhody pásového pohonu patří mnohem složitější konstrukce a tedy i vyšší cena, větši poruchovost, větši spotřeba paliva a menší rychlost. Proto se na velké vzdálenoti pásová vozidla často převážejí naložená na trailer nebo vlak. Pásová vozidla s kovovými články pásů také poškozují zejména asfaltované vozovky. Proto se články pásů opatřují polštářky z tvrdé gumy a zejména u zemědělských strojů se používají i celogumové pásy.
== Řízení ==
Jedním z konstrukčních problémů pásových vozidel je jejich řízení. Pro změnu směru jízdy musí řidič obvykle přibrzdit a zpomalit jeden z pásů. Pokud ho může úplně zastavit nebo přepnout na zpětný chod, může se vozidlo otočit na místě. Starší konstrukce pásových vozidel používaly dvojí zcela oddělený a odděleně ovladatelný pohon, jiné využívaly dvě oddělené spojky a moderní tanky užívají jeden motor a zvláštní, poměrně složitý diferenciál.
Lehčí vozidla se proto někdy konstruují jako polopásová, kde pásy nahrazují jen zadní kola, kdežto přední kola jsou řiditelná bežným způsobem. Schopnost zdolávat překážky je však u polopásového pohonu daleko menší, takže u tanků a samohybných děl se polopásová pohon už nepoužívá.
== Historie ==
Pásový pohon objevil už koncem 18. století britský vynálezce R. L. Edgeworth, počátkem 19. století polský matematik Józef Maria Hoene-Wroński a řada dalších. Ve druhé polovině 19. století si jej patentovali například ruský vynálezce F. A. Blinov, ale teprve amrický výrobce lesních tahačů A. O. Lombard (1901) a britský výrobce zemědělských strojů Hornby (1905) měli obchodní úspěch.
{{Pahýl}}
[[Kategorie:Motorová vozidla]]
| |||