|
| popisek = <br />
}}
'''Athanasius Kircher''' (často, ale chybně '''Kirchner''', [[2. květen|2. května]] [[1601]] nebo [[1602]] – [[27. listopad|27.]] nebo [[28. listopad]]u [[1680]]) byl [[Německo|německý]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] učenec, zabývající se především [[orientalistika|orientalistikou]], [[geologie|geologií]] a [[lékařství]]m. Jako autor jedné z prvních vědeckých prací o [[egypt]]ských [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfech]] bývá pokládán za zakladatele [[egyptologie]]. Byl také jedním z prvních lidí, kteří pozorovali [[mikroorganismus|mikroorganismy]] pomocí [[mikroskop]]u a předběhl svou dobu v tom, že tvrdil, že způsobují [[mor]] a navrhl proto účinné prostředky proti šíření choroby.
Kircher bývá srovnáván s [[Leonardo da Vinci|Leonardem da Vincim]] pro svou vynalézavost, šíři a hloubku svého díla. Ve své době byl uznáván jako jeden z největších vědců své doby, zastínil dokonce [[René Descartes|René Descarta]]. Až ve [[20. století]] ale bylo jeho dílo oceněno z nenáboženského úhlu pohledu. Edward. W. Schmidt jej označil za „[[Renesanční člověk|posledního renesančního člověka]]“, historička Paula Findlenová za „prvního vědce, který dosáhl světového věhlasu“.
== Život ==
Kircher se narodil ve městě [[Geisa]] poblíž [[Fulda|Fuldy]]. Tato oblast se německy označuje jako Buchonia, proto byl někdy nazýván '''Bucho''', '''Buchonius''' anebo '''Fuldensis''' podle města Fulda. Byl nejmladší z devíti dětí, mezi lety 1614–1618 studoval na místnífuldské jezuitské koleji,. v roceV [[1618Paderborn]]u pak 2. října 1618 vstoupil do [[KněžskýTovaryšstvo seminářJežíšovo|seminářejezuitského řádu]]. Mimoa svána studiatamějším ve''[[Gymnasium školeTheodorianum|Gymnasiu seSalentinianu]]'' u místníhostudoval [[rabínFilosofie|filozofii]]a učila [[hebrejštinaTeologie|hebrejštinuteologii]]. StudovalV roce 1622 pak musel prchnout před [[filosofieProtestantismus|filosofiiprotestantskými]] avojsky vévody [[teologieKristián Brunšvický|teologiiKristiána Brunšvického]].<ref>Klaus vZacharias: [[Paderborn]]uP, vAthanasius roceKircher [[1622]]SJ ale(1602–1680). uteklIn: předVereinigung [[protestantismus|protestantskými]]ehemaliger vojskySchüler des Gymnasiums Theodorianum in Paderborn (ed.): Ročník 2010. Paderborn 2010, S. 84–85.</ref> V [[Heiligenstadt]]u pak vyučoval [[matematika|matematiku]], [[hebrejština|hebrejštinu]] a syrštinu, zajímal se i o [[fyzika|fyziku]], o čemž svědčí série [[ohňostroj]]ůohňostrojů a pohyblivých obrazů, které předvedl při [[arcibiskup]]ověnávštěvě návštěvěarcibiskupa. VRoku roce [[1628]] byl vysvěcen na kněze a stal se profesorem [[etika|etiky]], matematiky, hebrejšiny a [[syrština|syrštiny]] vena [[Würzburgwürzburg]]uské univerzitě. Svou první vědeckou práci, nazvanou ''Ars Magnesia'', která byla věnována [[magnetismus|magnetismu]], publikoval v roce [[1631]], v témže roce v důsledku [[třicetiletá válka|třicetileté války]] odešel na [[papež]]skoupapežskou univerzitu vve francouzském [[Avignon]]u. VRoku roce1633 ho císař a český král [[1633Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] byl povolánpovolal k [[Habsburkové|habsburském]] dvoru ve [[Vídeň|Vídni]] jako matematikmatematika za zesnulého [[Johannes Kepler|Johannese Keplera]]. Toto rozhodnutí bylo ale odvoláno kvůli nátlaku francouzského astronoma [[Nicolas-Claude Fabri de Peiresc|Nicolase-Clauda Fabri de Peiresc]]. Posléze odešel do [[Řím]]a na jezuitské [[Papežská univerzita Gregoriana|Collegium Romanum]], kde strávilse mohl věnovat své zbytekvědecké životačinnosti. Od roku [[1638]] v tomto institutu vyučoval matematiku, fyziku a orientální jazyky. V roce 1661 objevil v [[Mentorella|Mentorelle]] u [[Tivoli]] ruiny kostela postaveného dle legendy ve 4. století císařem [[Konstantin I. Veliký|Konstantinem Velikým]] na místě, zkoumalkde onen údajně zažil zjevení [[malárieJežíš Kristus|maláriiJežíše Krista]]. aNa morobnovu tohoto kostela pak Kircher začal sbírat finance a shromáždilnařídil nechat zde pohřbít své srdce. [[Polyhistor]] Athanasius Kircher zemřel v Římě 27. sbírkulistopadu starožitností1680.
== Dílo ==
|
