Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 19 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: oprava formátování infoboxu; kosmetické úpravy
| název vyššího celku = Waadt
| pojem nižšího celku = Okres
| název nižšího celku = [[Lausanne (okres)|Lausanne]]|
| administrativní dělení =
| rozloha = 41,37
| počet obyvatel = 135 629
| rok = 2015
| hustota zalidnění = 3 278
| etnické složení =
| náboženské složení =
| zeměpisná šířka = 46.5237
| mapa = Karte Gemeinde Lausanne 2008.png
}}
 
'''Lausanne''' [''lózan''] je [[Švýcarsko|švýcarské]] město v západní [[Romandie|frankofonní části]] země při severním břehu [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]]. Nachází se 50 km severovýchodně od [[Ženeva|Ženevy]], je hlavním městem [[Švýcarský kanton|kantonu]] [[Vaud]] a okresu Lausanne. V roce 2015 zde žilo přes 135 000 obyvatel a byla tak čtvrtým největším městem v zemi. Ve městě sídlí Spolkový nejvyšší soud, [[Mezinárodní olympijský výbor]], jím řízené a spravované [[Olympijské muzeum]] a univerzita [[UNIL]]. V roce 1923 zde byla podepsána [[Lausannská smlouva]].
 
 
== Historie ==
Místo bylo osídleno od [[neolit]]u. Keltové zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou [[Římané]] dobyli a rozšířili v okrsku dnešní čtvrti ''La Cité'' o opevněné ''castrum'' a v údolí navazující regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští [[Alamani]], od 3. do 6. století n.l. na jeho místě - v dnešní čtvrti Vidy - prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstatky kamenných staveb římské až galo-románské kamenné osady s templem, obdélnou [[bazilika|bazilikou]] obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.
 
V 6. století bylo město již křesťanské a na místě dnešního dómu postaven první biskupský kostel Panny Marie, připomínaný od roku 814 v písemných pramenech. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku 1234 získalo městská práva a roku 1275 byla za přítomnosti císaře vysvěcena katedrála. Roku 1476 je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u [[Grandson (Švýcarsko)|Grandson]] je vyplundrovali Švýcaři.
 
Roku 1536 město dobylo [[Bern|bernskébern]]ské vojsko, protestanté reformovali chrámy a biskupství na čas přesídlilo do [[Fribourg]]u. Roku 1537 byla založena vyšší církevní škola, později teologická akademie, z niž vznikla roku 1888 univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798–1803) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku 1856 bylo připojeno k železniční síti.<ref name="A"> Beadeker, ''Schweiz'', str. 262-266.</ref> Průmysl v 19. století postupně vytlačil tradiční vinařství a zemědělství, koncem 20. století jej zase vytlačily finance a služby.
 
== Samospráva ==
Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada, volená většinově ve dvou kolech na 5 let. Každý radní vede jeden odbor radnice. Současnou koalici tvoří pět stran, nejsilnější jsou sociální demokraté.
 
== Doprava ==
Město má hustou síť trolejí, tradiční páteř veřejné dopravy tvoří trolejbusy a autobusy. Tramvaj vzhledem k velkým výškovým rozdílům nikdy nebyla zavedena. Metro má tři trasy, zčásti je vedeno po povrchu nebo na visutých tratích, dvě linky jsou již plně automatizované, bez řidičů.
 
== Pamětihodnosti ==
Historické město se dělí na ''La Cité'' s katedrálou a hradem, ''La Palud'', ''Le Bourg'', ''Saint-Laurent'' a ''Le Pont''.
 
* Nejvýznamnější památkou je gotická '''katedrála Notre-Dame'''. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku 1173 zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku 1275 za přítomnosti papeže [[Řehoř X.|Řehoře X.]] a římského císaře [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16.století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku 1235, které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku 1894 byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobek Otty von Grandson z roku 1328. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13.století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku 1509. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 1873 slavný francouzský architekt [[Violet le Duc]] navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu.Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.
[[Soubor:Lausanne, Château Saint-Maire, vue des escaliers.jpg|thumb|upright|Hrad Sainte-Maire]]
* Z původně biskupského hradu '''Sainte-Maire''' se zachovala hranolová obytná věž (''donjon'') z tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu z pískovce a vápence) ze 13. století a zbytky kaple; přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna bronzová socha mons. Davela, významného starosty z doby kolem 1723, vytvořená roku 1898. Další starosta je připomenut bronzovým poprsím na západní straně.
* '''Biskupský palác''', stavba na půdorysu tvaru L naproti katedrále byla založena v 11. století, přestavěna do současné podoby ve 14. a 15. století a mnohokrát upravena.
* '''Jacquemardova věž''' (1380) je pozůstatek středověkého opevnění města.
* Náměstí '''Le Palud''' je malebné tržiště s radnicí a měšťanskými domy ze 17. až 20. století, odkud se po krytých schodech vystupuje ke katedrále.
* '''Kostel sv. Františka''' ve čtvrti ''Le Bourg'' je gotická bazilika s malovanými klenbami, původně klášterní kostel minoritů ze 13. století, s věží z 15. století; je odsvěcený a slouží koncertům a kulturním akcím města.
* Ve vnějších čtvrtích je řada paláců jako Villais de Mon Repos, a bohatých vil z 18. a 19. století, zámky ''Beaulieu'', ''Béthussy''.''Denantou'', ''Chateau d'Ouchy' aj.
* Z vrchu '''''Le Signal''''' (690 m) severně od centra, kam vede lanovka, je vyhlídka na město i na Ženevské jezero.<ref name="A"/>
Soubor: Cathédrale, Lausanne.jpg|Katedrála z mostu
Soubor: Wlm losanna 000.JPG|Interiér
Soubor: Lausanne-cathe4.JPG|Závěr
</gallery>
 
== Muzea ==
* Muzeum umění [[Musée des beaux Arts]] vystavuje umělecké sbírky kantonu.
* Archeologické a historické muzeum [[Musée d'archéologie et d'histoire]] je impozantní stavba paláce sester Ruminových s věží a vyhlídkou z období ''belle epoque'', postavená roku 1888 podle projektu architekta Gasparda André pro univerzitu, univerzitní knihovnu a muzeum. Ovládá východní část náměstí pod katedrálou. Nejcennější jsou nově instalované archeologické sbírky v 1. patře, zahrnující období od pravěku až do konce středověku, včetně uměleckořemeslných předmětů. Sochařská sbírka není vystavena, 4 sály v mezipatře slouží k příležitostným výstavám. Ve třetím patře je přehledná zoologická expozice vzdělávacího typu.
* Římské muzeum [[Musée romain]] ve čtvrti Vidy vystavuje archeologické sbírky římské a galo-románské doby
* Olympijské muzeum, drobná stavba ve čtvrti Vidy, na niž navazuje kempink.
* [[Musée de l'Élysée]] je věnováno nejen švýcarské fotografii.
* Nadace Ermitáže je soukromé muzeum, pořádající výstavy starého umění.
 
== Univerzita ==
UNIL [[Université de Lausanne]] má 6 fakult, které tvoří moderní stavební komplex z 80. let 20. století. Tento kampus přiléhá k západní hranici města, s nímž je spojen linkou metra č. 1 (konečná Rennens - nádraží). Z někdejších venkovských hospodářských stavení byl zachován mlýn (''Mouline''), který dal jméno jedné ze stanic metra, sýpka adaptovaná na restauraci (''Grange'') a část vesnice [[Dorigny]], rovněž název stanice metra.
 
== Sport ==
 
=== Literatura ===
* Karl Baedeker, ''Schweiz''. Leipzig 1924.
* ''Kulturführer Schweiz'', Zürich 1982.
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Lausanne. Sv. 15, str. 724
312 237

editací