Karel Mareš (vojenský letec): Porovnání verzí

| místo úmrtí = [[Praha,]] [[Fakultní nemocnice v Motole|Motolská nemocnice]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}

| citátcivil =

Syn železničáře po&nbsp;[[Maturita|maturitě]] na&nbsp;táborském reálném gymnáziu narukoval v&nbsp;[[únor]]u [[1917]] do&nbsp;[[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] armády a za&nbsp;4 měsíce odjel na [[Itálie|italskou]] [[Válečná fronta|frontu]]. V [[Leden|lednu]] [[1918]] padl do zajetí a přihlásil se do [[Československé legie|legie]]<ref>[http://www.vuapraha.cz/soldier/11282126 Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Mareš Karel]</ref>. Po výcviku v okolí [[Verona|Verony]] odešel na frontu; absolvoval v [[Modena|Modeně]] italskou důstojnickou školu; jako podporučík bojoval v rámci 6. divize čs. armádního sboru v [[Itálie|Itálii]]. Do vlasti se vrátil v hodnosti [[poručík]]a v [[Prosinec|prosinci]] [[1918]] a byl s jednotkou [[legionář]]ů odvelen k zajištění hranic na [[Slovensko]]. Po bojích (do léta [[1919]], kdy došlo k uzavření příměří) se s 31. plukem 6. divize vrátil do [[Brno|Brna]] a [[září]] [[1920]] došlo v [[Jihlava|Jihlavě]] k splynutí jeho jednotky a plukem budované čs. armády. Karel Mareš se rozhodl pro další službu v armádě.

Po německé [[Vojenská okupace|okupaci]] [[15. březen|15. března]] [[1939]] se zapojil do [[odboj]]e v ilegální vojenské organizaci [[Obrana národa]] (ON). Např. ze skladu v [[Letňany|Praze-Letňanech]] tajně převezl letecké [[kulomet]]y do dílen na [[Smíchov]]ě a odtud, předělané na pěchotní, na [[Letná|Letnou]] do budovy Ředitelství lesů. Zde byly ukryty zazděné až do použití v [[Květen|květnu]] [[1945]]. Po mnohých raziích [[Gestapo|gestapa]] proti ON byl i na Mareše vydán [[zatykač]]. S pomocí ilegální odbojové skupiny [[Tři králové (protinacistický odboj)|Tři králové]], hlavně [[Josef Balabán|Josefa Balabána]], [[23. duben|23. dubna]] [[1940]] tajně odjel [[vlak]]em přes [[Slovensko]] do [[Jugoslávie]], kde pod jménem ''Karel Toman'' vstoupil do čs. zahraniční armády a přes [[Sýrie|Sýrii]] odjel do [[Francie]]<ref>[http://www.vuapraha.cz/soldier/11041055 Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – pplk. letectva Mareš Karel]</ref>. Po [[Kapitulace|kapitulaci]] [[Armáda Francie|francouzské armády]] se mu [[24. červen|24. června]] [[1940]], v čele 200 členné jednotky čs. vojáků, podařilo odjet z [[Port Vendres]] jedním z posledních evakuačních plavidel do [[Anglie]]. Zde vznikla 311. čs. bombardovací peruť RAF a on se stal jejím prvním velitelem. První bojovou akci - nálet na nádraží v [[Brusel]]u čs. letci úspěšně provedli [[10. září]] [[1940]]. Následovalo mnoho dalších (např. [[23. září]] na [[Berlín]]). Československou peruť navštívil [[18. leden|18. ledna]] [[1941]] i [[anglický král]] [[Jiří VI.]] s manželkou.