Kolonizace Kosova (Království Jugoslávie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
styl
m narovnání přesměrování
Řádek 1:
'''Kolonizace [[Kosovo|Kosova]]''' se uskutečnila v období existence meziválečné Jugoslávie (nejprve [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]). Tehdejší jugoslávská vláda realizovala rozsáhlý program osídlení oblastí jihu země (kromě Kosova také i území dnešní [[Republika Makedonie|Republiky Makedonie]], s cílem posílení [[Srbové|srbského]] osídlení v uvedených oblastech. Považovala ji za náplast po [[Osmanská říše|turecké nadvládě]] a také za snahu lépe integrovat zemi, ve které dominovalo [[srbochorvatština|srbochorvatsky]] mluvící obyvatelstvo.
 
Kolonizace byla realizována na základě ''Nařízení o osidlování Jižních území'', které bylo schváleno dne [[20. listopad|20. listopadu]] [[1920]] a ''Zákona o osidlování Jižních území'', který byl schválen dne [[11. červen|11. června]] [[1931]]. Spontánně začala kolonizace již v roce [[1918]]. Vzhledem k různorodosti dostupné literatury se však údaje o počtu kolonistů liší, a to i v řádech.
 
== Průběh ==
 
[[Kosovo]] připadlo [[Srbsko|Srbsku]] po [[První balkánská válka|první balkánské válce]] v roce [[1912]], spolu s územím dnešní [[Republika Makedonie|Republiky Makedonie]]. Přestože nedlouho po připojení zahájila bělehradská vláda program vystěhovávání [[Kosovští Albánci|kosovských Albánců]] z území jihosrbské oblasti, hustě osídlené Kosovo zůstalo i nadále převážně s albánskou většinou. Již v roce [[1912]] začalo tehdejší [[Černá Hora|černohorské]] království přidělovat půdu na území západu dnešního [[Kosovo|Kosova]] černohorským kolonistům. Během [[První světová válka|První světové války]] byli tito první kolonisté nakrátko vyhnáni, aby se po roce [[1918]] navrátili.
 
Po skončení konfliktu vyčerpané, ale sjednocené [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] iniciovalo rozsáhlý dosidlovací program. Po schválení potřebných zákonů a pozemkové reformy, která se snažila odstranit poslední pozůstatky osmanské společnosti a likvidovala převážně albánské velkostatkáře, se uvolnilo značné množství půdy, kterou mohl jugoslávský stát přidělit. Zůstaly také různé majetky po osmanských správcích, kteří odešli. To vše bylo přiděleno první vlně kolonistů.<ref name="Troud-81">{{Citace monografie