Verze z 2. 1. 2017, 16:56 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Autoritní data; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 1. 2017, 21:44 editovat zrušit editaci Sabio (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 656 editací obrázky Přejít na další porovnání →
Řádek 122: === Sovětsko-japonské pohraniční konflikty === {{Viz též\|Sovětsko-japonské pohraniční konflikty}} [[Soubor:Khalkhin Gol Captured Japanese soldiers 1939.jpg\|náhled\|Zajatí japonští vojáci po bitvě u řeky Chalchyn]] Už od obsazení Mandžuska roku [[1931]] ohrožovalo [[Japonské císařství\|císařské Japonsko]] sovětské a mongolské hranice na dálném východě. Pohraniční potyčky s jednotkami [[Kuantungská armáda\|Kuantungské armády]] přerostly roku [[1938]] v japonskou invazi. Střet vyústil v [[Bitva u jezera Chasan\|bitvu u jezera Chasan]], jež skončila na mrtvém bodě. Japonci nadále tvrdili, že řeka Chalcha tvoří hranici mezi státem [[Mandžukuo]] a [[Mongolsko\|Mongolskem]], kdežto Sověti trvali na tom, že hranice probíhá 16 kilometrů východněji u vesnice Nomonhan<ref name="Porter16">{{Citace monografie \| příjmení = Porter Řádek 162 ⟶ 163: ==== Válka s Německem (1941-1945) ==== {{Viz též\|Východní fronta (druhá světová válka)\|Velká vlastenecká válka (pojem)}} [[Soubor:RIAN archive 44732 Soviet soldiers attack house.jpg\|thumb\|V bitvě u Stalingradu zahynulo 500,000 rudoarmějců ]] [[Soubor:Allies at the Brandenburg Gate, 1945.jpg\|náhled\|Sovětští velitelé Žukov, [[Vasilij Danilovič Sokolovskij\|Sokolovskij]] a [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij\|Rokossovský]] s britským velitelem [[Bernard Montgomery\|Montgomerym]] v Berlíně 12. června 1945]] Po počátečním náporu německého [[Wehrmacht]]u, který přinesl Rudé armádě několik drtivých porážek, utrpěla německá vojska první porážku od Rudé armády pod vedením generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] v [[Bitva před Moskvou\|bitvě před Moskvou]]. Vítězství rudoarmějců v bitvách u [[Bitva u Stalingradu\|Stalingradu]] a u [[Bitva u Kurska\|Kurska]] znamenala obrat ve vývoji 2. světové války v neprospěch nacistického Německa. Řádek 173 ⟶ 177: === Národnostní složení === [[Soubor:Karviná, hřbitov, památník ruským osvoboditelům (4).JPG\|thumb\|Hromadný hrob sovětských válečných zajatců, kteří zahynuli v [[Doly (Karviná)\|Dolech]] u Karviné. Převládají ruská a ukrajinská příjmení.]] Rudá armáda byla složená především z příslušníků slovanských národů, žijících na území Sovětského svazu, tedy ve [[Východní Evropa\|východní Evropě]], na [[Sibiř]]i, na [[Ruský Dálný východ\|ruském Dálném východě]] a v jiných oblastech, což byli hlavně [[Rusové]], [[Ukrajinci]] a [[Bělorusové]]. Také muži slovanské národnosti, kteří byli nebo se po přepadení tehdejšího [[Polsko\|Polska]] Německem a následně Sovětským svazem v roce 1939 stali občany SSSR ([[Poláci]], [[Češi]]<ref>"Sovětská elita Gardové jednotky Rudé armády. Vojska. Extra Publishing, 25. března, 2013. str. 17.</ref>, [[Srbové]] a další) museli sloužit jako vojáci Rudé armády. Rekruti neslovanských národností z oblastí [[střední Asie]], [[Kavkaz]]u i ruského Dálného východu příliš povoláváni nebyli.{{#tag:ref\|Hlavním problémem byla jazyková bariéra.\|group="Pozn."}} Po obrovských ztrátách na životech po přepadení SSSR nacistickým Německem v roce 1941 začali být masově povoláváni do armády i příslušníci neslovanských národů a etnických skupin. Byly vytvářeny i „národní“ divize a smíšené brigády, do kterých byli zařazováni [[Litevci]], [[Lotyši]], [[Estonci]], [[Gruzíni\|Gruzínci]], [[Arméni]], [[Čečenci]], [[Mongolové]], [[Kalmykové]], [[Kazaši]], [[Tataři]], [[Azerové\|Ázerbájdžánci]], [[Uzbeci]], [[Tádžikové]], [[Kyrgyzové]], [[Turkméni]], [[Kyrgyzové]] či [[Baškirové]].{{#tag:ref\|U mongolských, tatarských a turkických etnik vedla nomádská tradice k vytváření většinou jezdeckých divizí<ref name="Zaloga9">Zaloga, str. 9.</ref>\|group="Pozn."}} Velitelé těchto divizí byli ovšem většinou ruské národnosti. U jednotek složených z pobaltských národů se nejednalo jen o vojenské, ale i politické a propagandistické důvody, aby mohla být ospravedlněna intervence do Pobaltí z roku [[1940]]. Řádek 193 ⟶ 198: <gallery> Soubor:Mikhail Tukhachevsky.jpg\|[[Michail Tuchačevskij]], který byl popraven na Stalinův příkaz během [[čistky v Rudé armádě]] roku 1937 Soubor:~~Semyon~~Маршал ~~Konstantinovich~~Тимошенко ~~Timoshenko~~1940 ~~(1895-1970), Soviet military commander~~01.jpg\|[[Semjon Konstantinovič Timošenko\|Semjon Timošenko]], který velel Rudé armádě během [[Zimní válka\|zimní války]] roku 1940 Soubor:Montgomery receives Order of Victory HD-SN-99-02756 cropped.JPG\|[[Georgij Konstantinovič Žukov\|Georgij Žukov]], který velel v bitvách [[Bitva před Moskvou\|před Moskvou]], [[Bitva u Stalingradu\|u Stalingradu]], [[Bitva v Kurském oblouku\|u Kurska]], nebo [[Bitva o Berlín\|o Berlín]] \|[[Rodion Jakovlevič Malinovskij\|Rodion Malinovskij]], velitel [[Druhý ukrajinský front\|2. ukrajinského frontu]], který osvobodil Moravu Řádek 201 ⟶ 206: Soubor:Red_Army_greeted_in_Bucharest.jpg\|Osvobození [[Bukurešť\|Bukurešti]] Rudou armádou v srpnu 1944 Soubor:19440712 soviet and ak soldiers vilnius.jpg\|Rudoarmějci s vojáky polské [[Zemská armáda\|Zemské armády]] v ulicích [[Vilnius]]u v červenci 1944 Soubor:AmericanAndSovietAtElbe.jpg\|Setkání sovětských a amerických vojáků na Labi v dubnu 1945 Soubor:Bundesarchiv Bild 183-E0406-0022-018, Berlin, Siegesfeier der Roten Armee.jpg\|Rudoarmějci oslavují vítězství v ulicích [[Berlín]]a v květnu 1945 ~~Soubor:Detail na památník Sovětských vojáků.JPG\|Pomník padlým rudoarmějcům v lázeňském městě [[Teplice]].~~ Soubor:Náhrobky sovětských válečných zajatců.JPG\|Náhrobky sovětských zajatců v [[Adolfovice\|Adolfovicích]], kteří zemřeli v letech 1941-42 Soubor:Red Army section Olsany Cemetery Prague CZ 056.jpg\|Hřbitov rudoarmějců padlých při [[Pražská operace\|osvobozování Prahy]] v květnu 1945

Rudá armáda: Porovnání verzí