Kuks: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Dějiny: zalomení
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Autoritní data; kosmetické úpravy
Řádek 32:
 
== Dějiny ==
Rozsáhlý barokní komplex staveb v kulturní krajině na obou svazích nad řekou Labe dal postavit majitel zdejšího panství [[František Antonín Špork]] (německy Sporck) v letech [[1692]]–[[1724]]. Do roku 1694 byly postaveny lázně, ve své době jedny z nejvýstavnějších v Čechách. Roku 1702 bylo postaveno divadlo a závodiště, 1704 lázeňský dům a domy pro hosty, v letech 1707-1716 špitální kostel Nejsvětější Trojice s rodinnou hrobkou a špitál [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Milosrdných bratří]] se zahradou. Roku 1710 byl dokončen [[Kuks (zámek)|zámek]], v letech 1720-1724 přibyl nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou.
 
Už za života hraběte Šporka význam lázní postupně upadal; po jeho smrti vinou nezájmu dědiců lázně chátraly. Byly postiženy řadou povodní, požárů i válečných událostí. Roku 1770 bylo přestavěno SZ křídlo špitálu a v roce [[1901]] byl stržen vyhořelý zámek.<ref>E. Poche, ''Umělecké památky Čech 2'', Praha 1977, str. 171.</ref>
Řádek 40:
{{Podrobně|Seznam kulturních památek v Kuksu}}
[[Soubor:Kuks - schodiště 1.JPG|náhled|Sochařská výzdoba zámeckého schodiště]]
Ze [[Kuks (zámek)|zámku]] a '''lázní''' na levém břehu Labe se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty: terasovitá úprava terénu se zídkami a plastickým Šporkovým erbem, '''kaskádové schodiště''' se dvěma sochami tritonů a kašnami směrem k Labi, '''hostinec''' s původním názvem ''U Zlatého slunce'', který roku [[2003]] obnovil svoji činnost a nyní se přestavuje na ubytovací zařízení. Vedle na ulici jsou proti sobě umístěny Braunovy sochy Davida a [[Goliáš]]e. Nad ním na vyšší terase stojí původní '''dům správce panství'''. V severním cípu areálu se dochovala barokní '''budova divadla'''. Další budovy ze šporkovské éry stojí na dnes uměle zvýšeném labském nábřeží; jedna '''lázeňská budova''' byla roku 2013 adaptována pro soukromé '''Rentzovo muzeum''' barokní grafiky a tisku. Na jižní straně obce se dochovala skupina '''roubených chalup'''.
 
Další restaurace nese název ''Baroque'', kterou do roku 2011 provozovala známá kukská postava, hostinský [[Jaroslav Vohradník]].
V někdejší '''Jeschkeho továrně''' na hedvábnou posamenterii (především stuhy), činné v letech 1904-1944, sídlí soukromé muzeum strojů a nástrojů.
Secesní '''Jeschkeho vila''' slouží jako informační centrum, prodejna suvenýrů a map, a komorní hotel.
 
=== Špitál s kostelem ===
Řádek 51:
 
{{Podrobně|Kuks (hospital)}}
Špitál (latinsky ''Hospital'') byl původně určený pro vojenské vysloužilce ze Šporkových panství. Od roku 1743 je spravoval řád [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Milosrdných bratří]]. Nyní je ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]]. Expozice je věnována zakladateli Kuksu hraběti Šporkovi, baroknímu umění a lékárenství, se zachovalou barokní lékárnou. Sídlí zde [[České farmaceutické muzeum]], pracoviště [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], ve sklepech je umístěna Česká banka vín. Na severním okraji terasy je později přestavěná '''sýpka''', dnes adaptovaná na restauraci. Na východní straně areál hospitalu uzavírá roku 2015 nově vysazená '''bylinková zahrada''' s buxusovými špalíry. Za ní stojí zrušený '''hřbitov''' s převážně vyrabovanými hroby, dochovala se jen '''rodinná hrobka Jeschkeových'''. Centrální '''hřbitovní kaple''' uprostřed hřbitova byla rozebrána. Půdorys základových kamenů uprostřed hřbitova je pravděpodobně pozůstatkem '''větrného mlýna'''.
 
{{Clear}} <gallery mode=packed heights=130px>
Řádek 62:
=== Sochy ===
{{Viz též|Braunovy sochy Ctností a Neřestí v Kuksu|Betlém (Kuks)}}
Na terase před špitálem je galerie [[alegorie|alegorických]] soch barokního sochaře [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] z let 1715-1718: na východní straně 12 ctností, na západní 12 neřestí. Uprostřed je socha Víry a na balustrádě sochy sedmi Blahoslavenství. Odtud směrem doprava (k západu) jsou sochy [[ctnost]]í: Anděl blažené smrti a dále Naděje, Láska, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píle, Štědrost, Upřímnost a Spravedlnost. Směrem doleva (k východu) jsou sochy neřestí: Plačící anděl a dále Pýcha, Lakota, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluva a Lstivost. Originály jsou dnes umístěny v bývalém hlavním nemocničním sále špitálu nazývaném ''Lapidárium'', na terase jsou jejich kopie. V expozici hospitalu a v Lapidáriu je také sedm ze souboru soch trpaslíků (kolem 1713). Socha Pravé míry je v nádvoří. Další cenné sochy jsou rozmístěny v barokní zahradě jižně od špitálu: Alegorie svobodných umění z roku 1701, Velký a Malý křesťanský bojovník (původně z Nového lesa) a z Betléma přenesený anděl Gloria (1731) a svatý Jeroným (1733) od A. Brauna.<ref>E. Poche, ''Umělecké památky Čech 2'', str. 174n.</ref>
 
Další Braunovy sochy a reliéfy se nacházejí v lese u nedaleké vsi [[Žireč]] – viz [[Betlém (Kuks)]].
Řádek 119:
{{Části české obce}}
{{Okres Trutnov}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko}}