Kuks: Porovnání verzí

Rozsáhlý barokní komplex staveb v kulturní krajině na obou svazích nad řekou Labe dal postavit majitel zdejšího panství [[František Antonín Špork]] (německy Sporck) v letech [[1692]]–[[1724]]. Do roku 1694 byly postaveny lázně, ve své době jedny z nejvýstavnějších v Čechách. Roku 1702 bylo postaveno divadlo a závodiště, 1704 lázeňský dům a domy pro hosty, v letech 1707-1716 špitální kostel Nejsvětější Trojice s rodinnou hrobkou a špitál [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Milosrdných bratří]] se zahradou. Roku 1710 byl dokončen [[Kuks (zámek)|zámek]], v letech 1720-1724 přibyl nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou.

Ze [[Kuks (zámek)|zámku]] a '''lázní''' na levém břehu Labe se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty: terasovitá úprava terénu se zídkami a plastickým Šporkovým erbem, '''kaskádové schodiště''' se dvěma sochami tritonů a kašnami směrem k Labi, '''hostinec''' s původním názvem ''U Zlatého slunce'', který roku [[2003]] obnovil svoji činnost a nyní se přestavuje na ubytovací zařízení. Vedle na ulici jsou proti sobě umístěny Braunovy sochy Davida a [[Goliáš]]e. Nad ním na vyšší terase stojí původní '''dům správce panství'''. V severním cípu areálu se dochovala barokní '''budova divadla'''. Další budovy ze šporkovské éry stojí na dnes uměle zvýšeném labském nábřeží; jedna '''lázeňská budova''' byla roku 2013 adaptována pro soukromé '''Rentzovo muzeum''' barokní grafiky a tisku. Na jižní straně obce se dochovala skupina '''roubených chalup'''.

Další restaurace nese název ''Baroque'', kterou do roku 2011 provozovala známá kukská postava, hostinský [[Jaroslav Vohradník]].

Secesní '''Jeschkeho vila''' slouží jako informační centrum, prodejna suvenýrů a map, a komorní hotel.

Špitál (latinsky ''Hospital'') byl původně určený pro vojenské vysloužilce ze Šporkových panství. Od roku 1743 je spravoval řád [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Milosrdných bratří]]. Nyní je ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]]. Expozice je věnována zakladateli Kuksu hraběti Šporkovi, baroknímu umění a lékárenství, se zachovalou barokní lékárnou. Sídlí zde [[České farmaceutické muzeum]], pracoviště [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], ve sklepech je umístěna Česká banka vín. Na severním okraji terasy je později přestavěná '''sýpka''', dnes adaptovaná na restauraci. Na východní straně areál hospitalu uzavírá roku 2015 nově vysazená '''bylinková zahrada''' s buxusovými špalíry. Za ní stojí zrušený '''hřbitov''' s převážně vyrabovanými hroby, dochovala se jen '''rodinná hrobka Jeschkeových'''. Centrální '''hřbitovní kaple''' uprostřed hřbitova byla rozebrána. Půdorys základových kamenů uprostřed hřbitova je pravděpodobně pozůstatkem '''větrného mlýna'''.

Na terase před špitálem je galerie [[alegorie|alegorických]] soch barokního sochaře [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] z let 1715-1718: na východní straně 12 ctností, na západní 12 neřestí. Uprostřed je socha Víry a na balustrádě sochy sedmi Blahoslavenství. Odtud směrem doprava (k západu) jsou sochy [[ctnost]]í: Anděl blažené smrti a dále Naděje, Láska, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píle, Štědrost, Upřímnost a Spravedlnost. Směrem doleva (k východu) jsou sochy neřestí: Plačící anděl a dále Pýcha, Lakota, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluva a Lstivost. Originály jsou dnes umístěny v bývalém hlavním nemocničním sále špitálu nazývaném ''Lapidárium'', na terase jsou jejich kopie. V expozici hospitalu a v Lapidáriu je také sedm ze souboru soch trpaslíků (kolem 1713). Socha Pravé míry je v nádvoří. Další cenné sochy jsou rozmístěny v barokní zahradě jižně od špitálu: Alegorie svobodných umění z roku 1701, Velký a Malý křesťanský bojovník (původně z Nového lesa) a z Betléma přenesený anděl Gloria (1731) a svatý Jeroným (1733) od A. Brauna.<ref>E. Poche, ''Umělecké památky Čech 2'', str. 174n.</ref>